Další ošetřování záhonů s vysetou kořenovou zeleninou



Jak pečovat o oseté záhony

Oseté záhony za sucha kropíme, aby semena v půdě nezaschla a rostliny brzy a rovnoměrně vzešly. Pokud se bude na povrchu záhonů tvořit po dešti škraloup, opatrně ho rozrušíme motyčkou, plečkou nebo nejlépe ježkovým válečkem.

Značkovací rostliny

Protože u většiny druhů kořenové zeleniny dlouho trvá, než vzejdou, nepoznáme, kde jsou řádky, ledaže bychom si je po stranách záhonu vyznačili kolíčky. Proto je vhodné přisít do řádků vždy na vzdálenost 25 až 30 cm od sebe semena značkovací rostliny. Ta brzy vzejdou, a vyznačí tak směr řádků, mezi nimiž lze půdu kypřit a odplevelovat. Nejvhodnější značkovací rostlinou je ředkvička, kterou můžeme vzhledem k její krátké vegetační době a menším prostorovým nárokům nechat dorůst až do sklizně. Získáme tak ze záhonu ještě druhotný užitek. Hlavní plodinu – kořenovou zeleninu – to ve výnosech neohrozí.

Sazenice salátu

Sazenice salátu

Jako značkovací rostlinu lze využít i špenát nebo salát, které však po vzejití hlavní plodiny musíme vytrhat, jinak by jí konkuroval a snižovat výnos.

Jednocení kořenové zeleniny

Co nejdříve po vzejití, jakmile můžeme rostlinky uchopit prsty, je vyjednotíme. Během vegetace záhony plejeme, kypříme a zavlažujeme. U mrkve se v době tloustnutí kořenů vyvarujeme nadměrné zálivky, aby kořeny nepraskaly, zvláště po předchozím období sucha. K praskání kořenů dochází i v období vydatných dlouhotrvajících dešťů. Proti tomu žádná efektivní ochrana neexistuje, leda snad přikrytí fólií. Proti napadení mrkve pochmurnatkou pomáhá přikrytí záhonů počátkem září netkanou textilií a chytání dospělců na žluté, lepem natřené lapače umístěné na záhony.






  • Promyšlené proměny na zahradě Než se rozhodneme pro úpravy v zahradě, zvážíme především tato hlediska: Složení rodiny a osobitý vztah jednotlivých členů k zahradě: pěstitelská nebo společenská orientace, časové možnosti, pracovní a odborné schopnosti a znalosti. Velikost a stáří naší zahrady, klimatické a stanovištní podmínky: jde o zahradu přídomní, v zahrádkové nebo rekreační osadě, ve městě, na..
  • Špenát zelný Špenát zelný patří mezi listovou zeleninu. Má vysoký obsah karotenu a také kyseliny šťavelové, kvůli které je nutné do pokrmu přidání mléka pro neutralizaci. Špenát není vhodný pro osoby trpící tvorbou oxalátových kamenů. Pěstování špenátu Špenát sejeme do řádků 15 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň sejeme..
  • Pěstování listové zeleniny Listová zelenina je nedílnou součástí zdravé stravy. Má velkou dietetickou hodnotu, protože listy obsahují vitamíny C a B, karoten a podporují chuť k jídlu. K nejsnadněji pěstované listové zelenině patří hlávkový salát, ledový salát nebo listový salát. Dále pak štěrbák, pekingské zelí, čekanka hlávková, kozlíček polní, špenát zelný, mangold nebo lebeda zahradní...
  • Pěstování ve fóliovníku Co pěstovat ve fóliovníku? Fóliovník poslouží již v březnu k rychlení salátů, cibule, ředkviček a brukví. V polovině května v něm můžeme pěstovat rajčata, papriky a okurky. Ve fóliovníku se za slunečného dne rostliny rychle zahřívají, v noci se pak ochlazují. Proto jsou vyšší nároky na zálivku a výživu rostlin. Jak postavit fóliovník Stavba fóliovníku..