Leknín – nejoblíbenější vodní rostlina



Leknín (Nymphaea) je nejoblíbenější vodní rostlinou, lidově se mu také říká vodní růže. Oživuje přirozené nebo umělé vodní nádrže a jezírka se stojatou vodou na slunném místě.

V jaké nádrži pěstovat leknín?

V malé zahrádce stačí pro pěstování leknínu mělčí nádrže do hloubky 40 cm. V těchto nádržích pěstuje méně vzrůstné odrůdy leknínů nebo zakrslé odrůdy. Sázíme 3 až 4 rostliny na metr čtvereční. Na zimu lekníny z nádrže vyjmeme, nádrž vypustíme a vyčistíme. Vyjmuté rostliny pěstované v koších uložíme do bezmrazého sklepa.

V mělkých nádržích můžeme kromě leknínu pěstovat také orobinec, kosatec, skřípinu, puškvorec, šmel nebo šípatku.

Leknín můžeme pěstovat také v hlubších nádržích, zde jsou vhodné vzrůstnější odrůdy, kterým se dobře daří v hloubce 70 až 100 cm. Minimální plocha takovéto nádrže by měla být cca 3 metry čtvereční. Lekníny by tuto plochu měly pokrýt cca z 1/3. Vždy po třech letech lekníny vyzvedneme, rozdělíme a dáme do nové zeminy. Zemina by měla být složená ze 2/3 těžší zahradní zeminy a 1/3 rašeliny. Nahoru dáme hrubší štěrk, aby se omezilo zakalení vody. Lekníny dáváme do praktických košů.

Jakou vodu potřebují lekníny?

Lekníny pro svůj dobrý růst potřebují kyselou vodu. Je to z důvodu omezení tvorby vodních řas.

Jak zabránit tvorbě řas v jezírku?

Řasy se v jezírku tvoří z hnojiv, odumřelých částí rostlin nebo ze spadaného listí. Jejich rozklad spotřebovává mnoho kyslíku, což vytváří ideální prostředí pro množení řas. Platí tyto pravidla:

  • Čím větší a hlubší jezírko, tím je menší nebezpečí tvorby řas
  • K rozvoji a množení řas přispívá příliš vysoká teplota vody. Proto je vhodné zastiňovat hladinu vodními rostlinami.
  • Řasám se nedaří, když je ve vodě dostatek kyslíku nebo drobní živočichové (např. perloočky nebo měkkýši).
  • Vodu v jezírku pravidelně doplňujeme nejlépe dešťovou vodou. Pokud máme v jezírku ryby, pravidelně vodu vyměňujeme.

Lekníny

Lekníny







  • Údržba trávníku Sečení trávníku Trávník pravidelně sečeme, zejména v období od dubna do října. Nově vyrostlý trávník poprvé sečeme ve výšce 10 cm, nejlépe kosou. Sekačka by mohla křehkou mladou trávu poškodit. Od dubna do července sečeme nově založený trávník každý týden až deset dní, čímž podpoříme jeho zhoustnutí. Pravidelná podzimní a jarní..
  • Podzim na zahradě – září V září sázíme tulipány, lilie, narcisky a všechny ostatní cibuloviny, které přezimují na zahradě. Také na záhon vysazujeme všechny dvouletky, aby do zima stihly zakořenit. Velké trsy trvalek, které nekvetou na podzim, rozdělujeme na menší. Sušíme mochyni a lunárii. Z dobře vyzrálých letniček sbíráme semínka na příští rok – aksamitníky, jiřinky, ostálky,..
  • Léto na zahradě – červen Kvetoucí cibuloviny pozvolna dokvétají, rané jsou již zatažené. Cibulovinám odlamujeme semeníky, aby se cibule nevysilovali. Na záhonech po zatažených cibulovinách vysazujeme mělce kořenící letničky. Keře průběžně zaléváme a přihnojujeme. Stříháme živé ploty a keře. Růže a trvalky v červnu U růží odstraňujeme odkvetlé květy, které odstřihujeme. Nenecháváme vyvíjet šípky, květina..
  • Vysévání letniček Vyséván a pěstování letniček Většinu letniček je třeba předpěstovat, jen některé se vysévají přímo na záhon (např. slunečnice, povíjnice, ostrožky, dvoutvárky). Informace o termínu výsevu najdete na sáčku s osivem. Jak vysévat letničky? Do výsevní misky dáme výsevní substrát, semena letniček dáváme v pravidelných intervalech nebo je jemně rozptýlíme. Substrát..