Pěstování popínavých růží



Popínavé růže jsou nejvíce pěstovaným druhem růží v našich zahradách. Je to proto, že mají široké uplatnění jak u domu, tak v zahradě.

Aby popínavé růže dobře rostly, potřebují vhodnou podpěrnou konstrukci. K tomuto účelu nejlépe slouží různé dřevěné nebo kovové žebříčky, pergoly, loubí nebo oblouky z různých materiálů. Popínavé růže se vedou do výšky a nezaberou mnoho místa, proto se hodí i do malých zahrad.

Stanoviště pro popínavé růže

Při déle trvajících mrazech choulostivější kultivary popínavých růží namrzají, je proto nutné vybrat pro ně v zahradě nebo u domu teplejším místo, chráněné také proti mrazivým zimním větrům. Zvláště citlivé jsou velkokvěté kultivary vyšlechtěné z čajohybridů. Půdu mají mít úrodnou, středně těžkou, propustnou, bohatou humusem a živinami včetně vápníku. Nevhodné jsou pro popínavé růže půdy jílovité a mokré.

Stanoviště má být slunné, ne však na prudkém poledním žáru, kde především červené květy ztrácejí barvu a blednou. V takovém případě jim prospívá mírné zastínění.

Popínavé růže

Popínavé růže

Jak vysazovat popínavé růže

Popínavé růže, právě tak jako ostatní typy růží, vysazujeme nejlépe v říjnu. Výsadbové jámy tvoříme 40 cm hluboké a až 50 cm široké. V těžké půdě se vyplatí vykopat jámy hlubší a na jejich dno dát vrstvu drenážního materiálu. Méně úrodnou půdu zlepšíme dobrým kompostem.

Pokud mají sazenice oschlé kořeny, ponoříme tyto kořeny na půl dne do vody. Před sázením kořeny upravíme. Rostliny sázíme tak hluboko, aby místo očkování bylo v jámě asi 5 cm pod původním povrchem. Kořeny dobře prosypeme jemnou zeminou, kterou přišlápneme a zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí půdního povrchu přihrneme k sazenici kopeček zeminy, aby chránila sazenici před poškozením zimními mrazy. Výhony zkrátíme až na jaře podle jejich počtu a tloušťky na 1 až 3 pupeny.






  • Růže – řez, hnojení, zalévání, přezimování Kdy řežeme růže Základní řez růží se provádí na jaře, ještě než růže začnou rašit. V létě se jen odstřihují odkvetlé části opakovaně kvetoucích růží, což podporuje druhé kvetení. Pouze u sadových a botanických růží provádíme průklest jednou za dva až tři roky. Existují rozdíly v řezu velkokvětých a mnohokvětých růží a..
  • Jazylka chobotnatá (Salpiglossis sinuata) Jazylka chobotnatá je 50 až 80 cm vysoká letnička. Kvete v červenci až srpnu široce nálevkovitými květy v různých barvách, zdobených výraznou žilnatinou. Sazenice jazylky vypěstované z březnového výsevu se vysazují v květnu na vzdálenost 30 cm od sebe. Jazylka se používá k osázení pestrých květinových záhonů v předzahrádkách, blízko cest nebo odpočivadel. Květy lze použít..
  • Aksamitníky neboli Afrikány – letničky naší zahrady Pěstování aksamitníků Aksamitníky patří k jedněm z nejznámějších a nejpěstovanějším letničkám v našich zahradách. Jsou nenáročné a jejich pěstování je jednoduché. Umisťujeme je na světlé, slunné stanoviště nebo do polostínu. Rostou dobře v každé půdě. Dobře snášejí sucho i krátkodobé přemokření. Sazenice aksamitníku můžeme zakoupit, nebo si je snadno vypěstovat ze semen. Ze semen..
  • Léto na zahradě – červenec Začínáme sušit rozkvetlé květiny do zimních vazeb. Květy sušíme zavěšené stonky nahoru ve stínu a mírném průvanu. Mezi vhodné květiny na sušení patří: okrasné bodláky, slaměnky, šatery. Ovoce a zelenina v červenci V červenci začínáme sklízet drobné ovoce a peckoviny. Dbáme na to, abychom při sklizni stromy a keře nepoškodili. Rybíz..