Pěstování popínavých růží



Popínavé růže jsou nejvíce pěstovaným druhem růží v našich zahradách. Je to proto, že mají široké uplatnění jak u domu, tak v zahradě.

Aby popínavé růže dobře rostly, potřebují vhodnou podpěrnou konstrukci. K tomuto účelu nejlépe slouží různé dřevěné nebo kovové žebříčky, pergoly, loubí nebo oblouky z různých materiálů. Popínavé růže se vedou do výšky a nezaberou mnoho místa, proto se hodí i do malých zahrad.

Stanoviště pro popínavé růže

Při déle trvajících mrazech choulostivější kultivary popínavých růží namrzají, je proto nutné vybrat pro ně v zahradě nebo u domu teplejším místo, chráněné také proti mrazivým zimním větrům. Zvláště citlivé jsou velkokvěté kultivary vyšlechtěné z čajohybridů. Půdu mají mít úrodnou, středně těžkou, propustnou, bohatou humusem a živinami včetně vápníku. Nevhodné jsou pro popínavé růže půdy jílovité a mokré.

Stanoviště má být slunné, ne však na prudkém poledním žáru, kde především červené květy ztrácejí barvu a blednou. V takovém případě jim prospívá mírné zastínění.

Popínavé růže

Popínavé růže

Jak vysazovat popínavé růže

Popínavé růže, právě tak jako ostatní typy růží, vysazujeme nejlépe v říjnu. Výsadbové jámy tvoříme 40 cm hluboké a až 50 cm široké. V těžké půdě se vyplatí vykopat jámy hlubší a na jejich dno dát vrstvu drenážního materiálu. Méně úrodnou půdu zlepšíme dobrým kompostem.

Pokud mají sazenice oschlé kořeny, ponoříme tyto kořeny na půl dne do vody. Před sázením kořeny upravíme. Rostliny sázíme tak hluboko, aby místo očkování bylo v jámě asi 5 cm pod původním povrchem. Kořeny dobře prosypeme jemnou zeminou, kterou přišlápneme a zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí půdního povrchu přihrneme k sazenici kopeček zeminy, aby chránila sazenici před poškozením zimními mrazy. Výhony zkrátíme až na jaře podle jejich počtu a tloušťky na 1 až 3 pupeny.






  • Pěstování pryskyřníků Pryskyřníky mají plný velký květ v barvě bílé, odstínech růžové, červené, nachové a žluté. Jedná se o plnokvětý kultivar. Co potřebují pryskyřníky Tyto rostlinky nejsou mrazuvzdorné, proto musíme na podzim jejich hlízovité ztlustělé kořeny vyjmout z půdy a nechat v suchu přezimovat. V jarních měsících je pak vysazujeme do větších květináčů. Půda musí být..
  • Nestařec (Ageratum houstonianum) Nestařec (Ageratum houstonianum) je letnička pocházející se Střední a jižních oblastí Severní Ameriky. Tvoří husté bohatě větvené kompaktní trsy. Nestařec kvete od června do září, většinou světle nebo tmavě modrofialovými květy. Nízké druhy jsou vysoké asi 20 cm a používají se hlavně na obruby záhonů, případně i do skalek. Vysoké..
  • Množení jiřinek Jiřinky nebo-li jiřiny jsou květinami pozdního léta. Hlízy vysazujeme na slunná, teplá a chráněná místa na začátku května. Rostliny vypěstované z řízků sázíme až koncem května. Hlízy vyndáme ze sklepa asi 14 dní před plánovaným sázením, očistíme je a můžeme namočit na ¼ hodiny do růžového roztoku hypermanganu. Pokud jsou hlízy..
  • Jak vypěstovat rododendron Rododendron patří mezi jarní skvosty našich zahrad. Vyniká rozmanitostí barev, je dominantou každé zahrady. Můžeme jej vysazovat jako solitéru nebo také ve skupině. Pěstování rododendronu Rododendrony si můžeme snadno vypěstovat sami metodou hřížení, která je velmi jednoduchá. Podobá se řízkování, tj. že rostlina si vytvoří své vlastní kořeny. Hříženec ale..