Pěstování popínavých růží



Popínavé růže jsou nejvíce pěstovaným druhem růží v našich zahradách. Je to proto, že mají široké uplatnění jak u domu, tak v zahradě.

Aby popínavé růže dobře rostly, potřebují vhodnou podpěrnou konstrukci. K tomuto účelu nejlépe slouží různé dřevěné nebo kovové žebříčky, pergoly, loubí nebo oblouky z různých materiálů. Popínavé růže se vedou do výšky a nezaberou mnoho místa, proto se hodí i do malých zahrad.

Stanoviště pro popínavé růže

Při déle trvajících mrazech choulostivější kultivary popínavých růží namrzají, je proto nutné vybrat pro ně v zahradě nebo u domu teplejším místo, chráněné také proti mrazivým zimním větrům. Zvláště citlivé jsou velkokvěté kultivary vyšlechtěné z čajohybridů. Půdu mají mít úrodnou, středně těžkou, propustnou, bohatou humusem a živinami včetně vápníku. Nevhodné jsou pro popínavé růže půdy jílovité a mokré.

Stanoviště má být slunné, ne však na prudkém poledním žáru, kde především červené květy ztrácejí barvu a blednou. V takovém případě jim prospívá mírné zastínění.

Popínavé růže

Popínavé růže

Jak vysazovat popínavé růže

Popínavé růže, právě tak jako ostatní typy růží, vysazujeme nejlépe v říjnu. Výsadbové jámy tvoříme 40 cm hluboké a až 50 cm široké. V těžké půdě se vyplatí vykopat jámy hlubší a na jejich dno dát vrstvu drenážního materiálu. Méně úrodnou půdu zlepšíme dobrým kompostem.

Pokud mají sazenice oschlé kořeny, ponoříme tyto kořeny na půl dne do vody. Před sázením kořeny upravíme. Rostliny sázíme tak hluboko, aby místo očkování bylo v jámě asi 5 cm pod původním povrchem. Kořeny dobře prosypeme jemnou zeminou, kterou přišlápneme a zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí půdního povrchu přihrneme k sazenici kopeček zeminy, aby chránila sazenici před poškozením zimními mrazy. Výhony zkrátíme až na jaře podle jejich počtu a tloušťky na 1 až 3 pupeny.






  • Pěstování jiřin na zahradě Jiřiny jsou květiny, které oplývají velmi širokou škálou barev, velikostí a tvarů svých květin. Pochází z hornatých částí Mexika a okolních států Ameriky. Do Evropy se dostaly až koncem 18. století. Začátkem 19. století byly již vystavovány na nejrůznějších květinových výstavách a byly středem pozornosti. Kde pěstujeme jiřiny Jiřiny se původně..
  • Jazylka chobotnatá (Salpiglossis sinuata) Jazylka chobotnatá je 50 až 80 cm vysoká letnička. Kvete v červenci až srpnu široce nálevkovitými květy v různých barvách, zdobených výraznou žilnatinou. Sazenice jazylky vypěstované z březnového výsevu se vysazují v květnu na vzdálenost 30 cm od sebe. Jazylka se používá k osázení pestrých květinových záhonů v předzahrádkách, blízko cest nebo odpočivadel. Květy lze použít..
  • Krásenka zpeřená – Cosmos bipinnatus Krásenka zpeřená je letnička pocházející z Mexika. Vytváří 80 až 120 cm vysoké rozvětvené stonky, na jejichž koncích rozkvétají od července do podzimních mrazů bílé, růžové nebo červené květy, které mají až 10 cm v průměru. Listy má krásenka nitkovitě rozeklané. Jak pěstovat krásenku zpeřenou Sazenice krásenky předpěstováváme ve studeném pařeništi z výsevu..
  • Léto na zahradě – červen Kvetoucí cibuloviny pozvolna dokvétají, rané jsou již zatažené. Cibulovinám odlamujeme semeníky, aby se cibule nevysilovali. Na záhonech po zatažených cibulovinách vysazujeme mělce kořenící letničky. Keře průběžně zaléváme a přihnojujeme. Stříháme živé ploty a keře. Růže a trvalky v červnu U růží odstraňujeme odkvetlé květy, které odstřihujeme. Nenecháváme vyvíjet šípky, květina..