Pěstování pryskyřníků



Pryskyřníky mají plný velký květ v barvě bílé, odstínech růžové, červené, nachové a žluté. Jedná se o plnokvětý kultivar.

Co potřebují pryskyřníky

Tyto rostlinky nejsou mrazuvzdorné, proto musíme na podzim jejich hlízovité ztlustělé kořeny vyjmout z půdy a nechat v suchu přezimovat. V jarních měsících je pak vysazujeme do větších květináčů. Půda musí být lehká, ale dostatečně vododržná, propustná a humózní. Proto volíme rašelinový substrát s přídavkem jílovité zeminy.

Kam umístit pryskyřníky

Pryskyřníky umístíme do prostředí s teplotou 15 až 20 °C. Za dva až tři týdny se objeví první výhonky. Od této chvíle ji musíme pravidelně zalévat, aby půda byla stále vlhká. Když rostlina vytvoří několik listů, začínáme rovněž s pravidelným přihnojováním v týdenním intervalu. Nejvhodnější jsou tzv. plná hnojiva, která obsahují všechny základní živiny.

Pěstování pryskyřníků doma v bytě

Všechny pryskyřníky mají hustý kompaktní růst. V domácích podmínkách z hlíz pěstované rostliny začínají kvést zpravidla až v květnu, na rozdíl od těch prodávaných, které jsou narychlené. Zakoupenou rostlinu umístíme na světlé a pokud možno ne příliš teplé místo. Prodloužíme tím dobu kvetení. Během května můžeme rostliny umístit do truhlíku za okno nebo na nepříliš slunné místo v zahradě, které by mělo být chráněno před větrem.

Pěstování pryskyřníků

Pěstování pryskyřníků

Pokud chceme rostliny vysadit do záhonu, vyplatí se ní, když je zasadíme i s květináčem. Na podzim tak lépe najdeme hlízovité kořeny. Koncem září přeneseme pryskyřníky opět do místnosti. Hlízovité kořeny vyjmeme a necháme přezimovat ve sklepě, podobně jako jiřinky nebo begónie. Stačí je uložit do krabice s rašelinou nebo jen zabalit do novinového papíru. Na jaře je opět vysadíme do čerstvé zeminy.

Množení pryskyřníků

Pryskyřníky lze množit odebráním malých postranních hlízek při přesazování. Často se však tyto rostliny pěstují jen jako „dárková jarní květina“, která se po odkvětu vyhodí. Ne vždy se totiž podaří drobné hlízovité kořeny správně přezimovat.

Choroby a škůdci pryskyřníků

Z chorob se v jarních měsících objevuje padlí, projevující se bílým pomoučením listů, ze škůdců ohrožují tyto pryskyřníky zpravidla mšice nebo svilušky.






  • Pěstování minirůží Skupina drobnokvětých růžiček s menším vzrůstem se těší popularitě především pro možnost pěstovat je jako pokojové rostliny. Potřebují stejné podmínky jako velké růže, tedy dostatek slunce hnojenou zem, občasný řez a ochranu před mšicemi, padlím a listovými chorobami. Očkované na šípku vydrží dlouho bez vody, sázejí se především do skalek, záhonů..
  • Jazylka chobotnatá (Salpiglossis sinuata) Jazylka chobotnatá je 50 až 80 cm vysoká letnička. Kvete v červenci až srpnu široce nálevkovitými květy v různých barvách, zdobených výraznou žilnatinou. Sazenice jazylky vypěstované z březnového výsevu se vysazují v květnu na vzdálenost 30 cm od sebe. Jazylka se používá k osázení pestrých květinových záhonů v předzahrádkách, blízko cest nebo odpočivadel. Květy lze použít..
  • Léto na zahradě – červenec Začínáme sušit rozkvetlé květiny do zimních vazeb. Květy sušíme zavěšené stonky nahoru ve stínu a mírném průvanu. Mezi vhodné květiny na sušení patří: okrasné bodláky, slaměnky, šatery. Ovoce a zelenina v červenci V červenci začínáme sklízet drobné ovoce a peckoviny. Dbáme na to, abychom při sklizni stromy a keře nepoškodili. Rybíz..
  • Ladoňky – Scilla Ladoňky – drobné cibuloviny Ladoňky patří mezi oblíbené drobné cibuloviny. Kvetou většinou modře, řidčeji i bíle nebo růžově. Zpravidla již počátkem března kvete ladoňka Miščenkova. Její světlemodré kvítky mají uprostřed každého plátku tmavší proužek. O něco později kvete ladoňka nicí, která má zářivě modré kvítky. Jak pěstovat ladoňku Snadno se..