Pěstování pryskyřníků



Pryskyřníky mají plný velký květ v barvě bílé, odstínech růžové, červené, nachové a žluté. Jedná se o plnokvětý kultivar.

Co potřebují pryskyřníky

Tyto rostlinky nejsou mrazuvzdorné, proto musíme na podzim jejich hlízovité ztlustělé kořeny vyjmout z půdy a nechat v suchu přezimovat. V jarních měsících je pak vysazujeme do větších květináčů. Půda musí být lehká, ale dostatečně vododržná, propustná a humózní. Proto volíme rašelinový substrát s přídavkem jílovité zeminy.

Kam umístit pryskyřníky

Pryskyřníky umístíme do prostředí s teplotou 15 až 20 °C. Za dva až tři týdny se objeví první výhonky. Od této chvíle ji musíme pravidelně zalévat, aby půda byla stále vlhká. Když rostlina vytvoří několik listů, začínáme rovněž s pravidelným přihnojováním v týdenním intervalu. Nejvhodnější jsou tzv. plná hnojiva, která obsahují všechny základní živiny.

Pěstování pryskyřníků doma v bytě

Všechny pryskyřníky mají hustý kompaktní růst. V domácích podmínkách z hlíz pěstované rostliny začínají kvést zpravidla až v květnu, na rozdíl od těch prodávaných, které jsou narychlené. Zakoupenou rostlinu umístíme na světlé a pokud možno ne příliš teplé místo. Prodloužíme tím dobu kvetení. Během května můžeme rostliny umístit do truhlíku za okno nebo na nepříliš slunné místo v zahradě, které by mělo být chráněno před větrem.

Pěstování pryskyřníků

Pěstování pryskyřníků

Pokud chceme rostliny vysadit do záhonu, vyplatí se ní, když je zasadíme i s květináčem. Na podzim tak lépe najdeme hlízovité kořeny. Koncem září přeneseme pryskyřníky opět do místnosti. Hlízovité kořeny vyjmeme a necháme přezimovat ve sklepě, podobně jako jiřinky nebo begónie. Stačí je uložit do krabice s rašelinou nebo jen zabalit do novinového papíru. Na jaře je opět vysadíme do čerstvé zeminy.

Množení pryskyřníků

Pryskyřníky lze množit odebráním malých postranních hlízek při přesazování. Často se však tyto rostliny pěstují jen jako „dárková jarní květina“, která se po odkvětu vyhodí. Ne vždy se totiž podaří drobné hlízovité kořeny správně přezimovat.

Choroby a škůdci pryskyřníků

Z chorob se v jarních měsících objevuje padlí, projevující se bílým pomoučením listů, ze škůdců ohrožují tyto pryskyřníky zpravidla mšice nebo svilušky.






  • Zvonek prostřední (Campanula medium) Pěstování zvonku prostředního Zvonek prostřední je 70 až 90 cm vysoká dvouletka s velkými bílými, růžovými nebo tmavofialovými zvonkovitými květy. Sazenice se vysazují na záhony počátkem září na vzdálenost 40 až 50 cm. Uplatní se jednotlivě nebo ve skupinách na smíšených květinových záhonech, jako solitéra v trávníku nebo vysazený před keři. Květy..
  • Venkovní ibišky Ibišek syrský Nejčastěji u nás pěstovaným ibiškem je ibišek syrský (Hibiscus syriacus), který dokáže dobře odolat našim podmínkám. Dorůstá do výšky až 3 m, jedná se o opadavý keř. Kvete od začátku srpna do září. Venkovní ibišky rostou pomalu. Vysazujeme je na slunné stanoviště a do živné, propustné půdy. Stanoviště..
  • Ladonička bělomodrá – Chionodoxa luciliae Pěstování ladoničky bělomodré Ladonička bělomodrá je nenáročná drobná cibulovina pocházející z malé Asie. Z podzemní cibulky vyrůstají dva čárovité listy a v březnu až dubnu 10 až 15 cm vysoký stvol s několika modrými hvězdičkovitými květy, které mají bílý střed. Nejlépe se jí daří v lehčí humózní půdě na mírně zastíněném stanovišti ve společnosti jiných..
  • Kokarda – žlutočervená květina Kdy kvete kokarda? Žlutočervenými květy zdobí zahradu kokarda. Kvete od poloviny jara do podzimu. Podmínkou dlouhého kvetení je odstraňování odkvetlých květů. Vyšší kultivary se uplatní ve smíšených trvalkových záhonech, nižší odrůdy můžou být umístěny ve skalkách. Květy kokardy jsou vhodné k řezu, protože ve váze vydrží dlouho. Nevýhodou kokardy je,..