Pěstování slivoní – plody



Zralé plody slivoní mají ojíněnou slupku. Patří k nim švestky, pološvestky, slívy, mirabelky a renklódy. Některé druhy slivoní je možné pěstovat i ve vyšší nadmořské výšce a nahrazují tak jiné peckové ovoce, např. meruňky a broskve.

Plody slivoní

Plody jednotlivých druhů slivoní se liší tvarem velikostí, barvou, chutí a také možností oddělení od pecky. Pravé švestky mají plody protáhlé, k oběma koncům zúžené s pevnou odlučitelnou dužninou výborné nasládlé chuti. Plody pološvestek jsou na koncích zaoblenější a dužninu mají šťavnatější a měkčí. Mirabelky mají plody menší, sladce aromatické.

Plody slivoní obsahují hodně cukru, velké množství vitamínu a minerálních látek. Konzumace švestek se doporučuje při onemocnění ledvin a vysokém krevním tlaku. Sušené švestky jsou pak dobré při ateroskleróze.

Švestky se konzumují syrové, v kuchyni se používají do ovocných knedlíků a buchet. Zpracováváme je kompoty, marmelády, povidla nebo destiláty.

Pěstování slivoní

Pěstování slivoní







  • Jak na pěstování jahod Jahody patří vedle třešní k nejranějšímu ovoci sklízenému na našich zahradách. Jsou oblíbené pro svou lahodnou chuť. Obsahují značné množství vitamínu C. Pro pěstitele mají jahody tu výhodu, že je lze pěstovat v nejrůznějších klimatických podmínkách. Po výsadbě v polovině léta můžeme plody sklízet již v červnu příštího roku. Předpoklady dobré úrody jahod Přestože..
  • Dřín Pěstování dřínu Dřín kvete na jaře drobnými žlutými květy. Od konce srpna dozrávají podlouhlé červené peckovice. Mají lahodnou chuť a značný obsah vitamínů. Plody lze kombinovat syrové nebo kompotované. Dřín je zcela zimovzdorný, nejlépe se mu daří na slunných místech s vápenatou půdou. Podobné články: Třešně v zahradě Višně v zahradě..
  • Pěstování slivoní Kde vysazovat švestky Slivoním se nejlépe daří v polohách od 300 do 500 metrů nad mořem. Mají rády středně těžké půdy s větší vlhkostí. Slivoně vysazujeme v zahradě na vzdálenost nejméně 5 metrů, podle vzrůstnosti dané odrůdy. Dřevo slivoní je křehké, při velké úrodě a za větru může dojít k vylomení větve. Z tohoto důvodu..
  • Choroby a škůdci třešní a višní Vrtule třešňová – jedná se o mouchu, jejíž larvy způsobují červivost plodů, obzvláště pozdě zrajících odrůd. Proti tomuto škůdci se do koruny stromu umisťují žluté lapače. Všechny plody ze stromu je nutné sklidit, popadané ovoce sesbírat a spálit, aby se larvy nezakuklily do země. Špačci a jiní ptáci – třešně..