Sázení a zálivka bonsají



Postup sázení bonsají

Na dno bonsajové misky dáme nejprve na odtokové otvory hustou síťku, anebo větší kámen, pak nasypeme asi 1 cm vysokou drenážní vrstvu hrubšího písku jako drenáž, dáme slabší vrstvu navlhčeného substrátu, na něj umístíme stromek a kořeny pečlivě rozprostřeme.

Jednou rukou stromek přidržíme a druhou zasypáváme kořeny směsí zemin, palci mírně kolem rostliny a při okraji misky přimáčkneme. Pokud stromek nestojí pevně v nádobě, zpevníme jeho stabilitu kameny nebo dráty, které musíme upevnit na nádobu.

Jak zalévat bonsaje?

Naučit se odhadnout míru zálivky není snadné. Velké bonsaje vyžadují v létě až 2 litry vody, zaléváme je dvakrát denně. Drobné bonsaje zaléváme i několikrát denně. V zimním období zaléváme jednou týdně.

Sázení a zálivka bonsají

Sázení a zálivka bonsají

Jsme-li ještě nezkušení, řídíme se barvou substrátu a přiložením ruky na vnější stranu nádoby. Když substrát na povrchu vysychá, začne být světlejší. Je-li substrát dost vlhký, vypařuje se, a tím se jeho teplota snižuje. Ruka přiložená k nádobě vnímá chlad. Pokud je zemina v nádobě příliš vyschlá, ponoříme rostlinu i s miskou do nádoby s vodou, a pokud voda bublá, rostlinu v ní necháme. Jakmile bublání ustane, máme jistotu, že substrát je důkladně provlhčený. Bonsaje zaléváme buď časně zrána, nebo v pozdním odpoledni, aby rostliny stačily do večera oschnout. Pokojovým bonsajím obvykle stačí důkladná zálivka dvakrát týdně.






  • Barevné plody v zimní zahradě Kalina obecná Na vlhčím místě zahrady řešené v přírodním stylu se uplatní kalina obecná. V květnu až červnu vytváří četná plochá květenství, která mají po obvodu větší bílé neplodné květy, sloužící jako optické lákadlo pro opylující hmyz. Z menších vnitřních květů se vytvoří korálově červené peckovičky, které zdobí keře dlouhou do zimy. Vypadají..
  • Druhy okrasných trav a jak je pěstovat? Kostřavy (Festuca) jsou nízké trávy, dorůstají do výšky cca 15 až 25 cm. Jsou vhodné především pro plošnou výsadbu dekorativního travního koberce. Kostřavy nejsou na stanoviště příliš vytrvalé, proto se doporučuje zpravidla po třech letech jejich trsy rozdělit a znovu vysadit. Květenství, která nejsou příliš dekorativní, po odkvětu ostříháme. Třeslice..
  • Velkokvětý plamének – Clematis Pěstování plaménků Velkokvěté plaménky patří na našich zahradách k nejoblíbenějším popínavým dřevinám. Aby plaménky bohatě kvetly, potřebují úrodnou humózní a propustnou půdu na slunném stanovišti. Současně je však nutné, aby spodní část rostliny, tzv. krček, byl zastíněný proti jižnímu slunci. Na zastínění podsazujeme nízkými keři nebo polštářovitými trvalkami, např. floxy. Stříhání..
  • Růže svraskalá Pěstování růže svraskalé Růže svraskalá je nenáročná a v zahradách se používá většinou na volně rostoucí živé ploty nebo jako půdní kryt nerovného terénu. Šípky obsahují velké množství vitamínu C. Jak zpracovat šípky? Můžeme je zpracovat na marmeládu, nebo z nich udělat víno, případně usušit na čaj. Šípky jsou velké, zploštěle kulovité...