Sázení růží



Růže jsou královnami květin a chybí na málokteré zahradě. V září je ideální doba pro jejich výsadbu ať už se jedná o nové záhony nebo doplnění výsadeb poškozených mrazy.

Kam zasadit růže

Růžím nejlépe vyhovuje slunné stanoviště s úrodnou, středně těžkou propustnou půdou obsahující dostatek humusu, živin i vláhy. Místo na prudkém slunečním úpalu však růžím, zvláště červeně kvetoucím, nevyhovuje, neboť jejich barva tam trpí a postupně bledne.

Pro růže nejsou vhodné půdy těžké, nepropustné, zamokřené a kyselé, které vyžadují vylepšení, a to úrodnou zeminou, kvalitním kompostem, pískem, odvodněním, vápněním apod. podle povahy půdy.

Kam zasadit růže

Kam zasadit růže

Postup při sázení růží

Budeme-li osazovat růžemi celý záhon, zryjeme a připravíme půdu do hloubky 40 cm nejméně měsíc před sázením. Současně půdu pohnojíme kvalitním kompostem a pro zvýšení obsahu živin v půdě superfosfátem a síranem draselným nebo draselnou solí.

Keřové sazenice sázíme podle vzrůstnosti na vzdálenost 35 až 50 cm od sebe. Kořeny jim podle potřeby upravíme. Poškozené odstřihneme, příliš dlouhé zkrátíme. Pokud byly oschlé, namočíme je na půl dne do vody.

Pokud vysazujeme jen jednotlivé sazenice, např. pnoucí nebo sadové růže, vyhloubíme pro ně na stanovišti jámy 40 cm hluboké a 50 cm široké. Při řadové výsadbě tyto růže podle vzrůstnosti na 1 až 3 metry od sebe. Zem pro zasypání kořenů podle potřeby zlepšíme úrodnou zeminou, kvalitním kompostem nebo rašelinným zahradnickým substrátem.

Postup při sázení růží

Postup při sázení růží

Budeme-li na záhoně doplňovat jen některé, v důsledku mrazů, vyhynulé keře růží, vykopeme je s co největším počtem kořenů, vytvoříme co největší jámy a zem v nich nahradíme jinou z míst, kde se dosud růže nepěstovaly. Taková náhrada vyhynulých růží bývá zpravidla úspěšná, není-li původní výsadba příliš stará a půda dosavadními rostlinami příliš vyčerpaná. Starší silně vyvinuté keře růží nové rostliny z dosázených sazenic zpravidla zastíní a nedovolí, aby se dobře vyvinuly.

Sazenice vysazujeme tak hluboko, aby místo na kořenovém krčku, odkud vyrůstají ušlechtilé výhony, bylo asi 5 cm pod povrchem okolní půdy. Kořeny rozprostřeme a zasypeme jemnou zeminou, kterou k nim zlehka přišlápneme a dobře zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí povrchu půdy přihrneme k sazenici kopeček kypré zeminy, která je ochrání proti zimním mrazům. Počátkem zimy se vyplatí pokrýt růže chvojím. Výhony sazenic ovšem zkracujeme až na jaře.






  • Čemeřice – královna jarní zahrady Čemeřice (Helleborus) rozkvétají někdy již o Vánocích a nezřídka se i rychlí. Na zahradách však zpravidla mají svoji hlavní dobu kvetení až o několik týdnů později. Čemeřici na zahradě nepřehlédneme, protože na sebe upozorňuje svojí nevšední krásou. Po odkvětu se vytvoří poměrně velké, lesklé, tmavozelené listy. Na květech jsou nejvýraznější..
  • Letní a podzimní květiny do stínu Dymnivka neúnavně kvete od června do podzimu jasně žlutými květy. Je zcela nenáročná a velmi snadno se rozmnožuje ze semen. Čechravy jsou krásnými rostlinami do polostínu. Na 0,5 až 1 metr vysokých stoncích mají v červenci bohaté laty drobných bílých, růžových, červených nebo fialových kvítků. Udatna má podobný charakter květenství jako..
  • Podzimní květina hvězdnice Podzimní zahrada nemusí být jen o padajícím barevném listí, ale také ji můžou rozzářit pestré květy hvězdnice. Hvězdnice je nenáročná trvalka, která má jak nižší, tak i vyšší kultivary. Nízké hvězdnice se hodí do skalek a na obruby záhonů. Středně vysoké druhy do květinových záhonů a mohutné soliterní rostliny využijeme..
  • Montbrécie – Crocosmia Monbrécie – květiny léta Montbrécie se pěstuje podobně jako jiné hlíznaté květiny – mečíky. Mají výrazné červené, oranžové nebo žluté květy, které rozkvétají po celé léto. Jsou uspořádány do úzkých hroznovitých klasů po třiceti i více kusech. Tvoří husté trsy přímých, mečovitých listů. Celková výška montbrécie je 60 až 100..