Skleníky na zahradě



Skleník na zahradě vylepší klimatické podmínky, urychlí růst zeleniny a předpěstování sadby květin na záhony nebo do okenních truhlíků.

Zásady při výběru skleníku

Při výběru, nákupu nebo umístění skleníků lze udělat mnoho chyb, které výsledek pěstování negativně ovlivní. Proto je dobré dodržet některé zásady. Nejdříve si dobře promyslíme, které rostliny chceme ve skleníku pěstovat. Některé vyžadují pravidelnou péči a tím pádem i dostatek času. Musíme jim zajistit vydatnou zálivku, větrání, v některých případech i temperování a topení (v zimním období). Důležitá je také velikost skleníku, kterou raději volíme přiměřenou. Doporučená velikost skleníku pro čtyřčlennou rodinu, která si chce sama pěstovat zeleninu, je asi 15 metrů čtverečních.

Jaký vybrat skelník

Jaký vybrat skelník

Jaký vybrat skleník?

Na trhu najdeme rozmanité podoby skleníků, které se liší konstrukcí, materiálem, tvarem a cenou. Nejlevněji nás samozřejmě vyjde domácí výroba, ale do té pouští jen velmi zruční zahrádkáři. Pokud zamýšlíme pěstovat rostliny i v zimě, potřebujeme skleník s kvalitní tepelnou izolací, proto zakoupíme raději profesionální provedení od výrobce.

Všeobecně platí, že dobrý skleník je ten, který propouští co nejvíce světla. Proto sledujeme, zda jsou profily mezi skly úzké. Také si prohlédneme, jak má skleník vyřešen vstup do vnitřních prostor. Počítáme s tím, že je potřeba občas vyměnit zeminu, proto jsou nutné široké vstupní dveře, kterými projedeme i s kolečkem.

Velmi podstatné je také větrání skleníku. Větrání má být umístěno v nejvyšším bodě sedlové střechy. Uvádí se, že na každé 2 metry čtvereční je potřeba 1 větrací okno. Zcela nevhodné je větrání vstupními dveřmi, neboť proudění spodního vzduchu ochlazuje půdu a nepříznivě působí na rostliny.

Skleník si pořizujeme na mnoho let, a tak musí také mnohé vydržet: zvýšenou vlhkost, podzimní prudký vítr, návaly sněhu. Železná konstrukce často trpí korozí, proto dáváme přednost výrobku se žárově pozinkovanými plechy a delší životností. Pokud si skleník zhotovujeme sami, konstrukci před zasklením opatříme dvěma nátěry fermežové barvy – nikdy nepoužíváme barvy obsahující kadmium nebo olovo.

Skleník si pečlivě prohlédneme již v obchodě. Zaměříme se především na zpracování jednotlivých dílů a mechanickou stabilitu (základ má tvořit pevný rám). Obvyklým nedostatkem je netěsnost skleníku, objevují se i mezery mezi střechou a svislými stěnami. Vítr pak díky proudění vzduchu bez problémů způsobí silný průvan, případně vysklení tabulek, podobně jako únik tepla.






  • Pěstování slivoní – plody Zralé plody slivoní mají ojíněnou slupku. Patří k nim švestky, pološvestky, slívy, mirabelky a renklódy. Některé druhy slivoní je možné pěstovat i ve vyšší nadmořské výšce a nahrazují tak jiné peckové ovoce, např. meruňky a broskve. Plody slivoní Plody jednotlivých druhů slivoní se liší tvarem velikostí, barvou, chutí a také možností..
  • Pěstování čekanky hlávkové na zahradě Čekanka hlávková vytváří podle druhu buď vysoké světle zelené hlávky, nebo kulaté zavinuté červené hlávky s bílými žebry. Vyséváme ji koncem června na záhon ve sponu 30×30 cm. Je částečně mrazuvzdorná, proto na záhoně vydrží dlouho. V kuchyni se čekanka hlávková upravuje jako salát, má nahořklou chuť. Podobné články: Léto na zahradě..
  • Kamčatská borůvka Pěstování kamčatské borůvky Kamčatská borůvka je keř vysoký 1,2 až 1,5 metrů, v dobrých podmínkách můžou dorůstat až do dvou metrů. Je nenáročná na kyselou půdu. Na rozdíl od kanadské borůvky roste všude. Plody kamčatské borůvky dozrávají již v květnu, zrají postupně celý měsíc. Je to první ovoce ze zahrady, minimálně 14..
  • Mšice – škůdce českých zahrad Jak mšice škodí rostlinám Nejrozšířenějším škůdcem českých zahrad je mšice. Mšice jsou velké 0,5 až 6 mm. Jsou buď okřídlené nebo bezkřídlé. Mšice škodí sáním šťáv. Rostliny navíc reagují na podráždění změnou barvy nebo svinováním a dalšími deformacemi. Mšice rovněž přenášejí virové choroby. Druhy mšic Mšice srstková – napadá srstky..