Skleníky na zahradě



Skleník na zahradě vylepší klimatické podmínky, urychlí růst zeleniny a předpěstování sadby květin na záhony nebo do okenních truhlíků.

Zásady při výběru skleníku

Při výběru, nákupu nebo umístění skleníků lze udělat mnoho chyb, které výsledek pěstování negativně ovlivní. Proto je dobré dodržet některé zásady. Nejdříve si dobře promyslíme, které rostliny chceme ve skleníku pěstovat. Některé vyžadují pravidelnou péči a tím pádem i dostatek času. Musíme jim zajistit vydatnou zálivku, větrání, v některých případech i temperování a topení (v zimním období). Důležitá je také velikost skleníku, kterou raději volíme přiměřenou. Doporučená velikost skleníku pro čtyřčlennou rodinu, která si chce sama pěstovat zeleninu, je asi 15 metrů čtverečních.

Jaký vybrat skelník

Jaký vybrat skelník

Jaký vybrat skleník?

Na trhu najdeme rozmanité podoby skleníků, které se liší konstrukcí, materiálem, tvarem a cenou. Nejlevněji nás samozřejmě vyjde domácí výroba, ale do té pouští jen velmi zruční zahrádkáři. Pokud zamýšlíme pěstovat rostliny i v zimě, potřebujeme skleník s kvalitní tepelnou izolací, proto zakoupíme raději profesionální provedení od výrobce.

Všeobecně platí, že dobrý skleník je ten, který propouští co nejvíce světla. Proto sledujeme, zda jsou profily mezi skly úzké. Také si prohlédneme, jak má skleník vyřešen vstup do vnitřních prostor. Počítáme s tím, že je potřeba občas vyměnit zeminu, proto jsou nutné široké vstupní dveře, kterými projedeme i s kolečkem.

Velmi podstatné je také větrání skleníku. Větrání má být umístěno v nejvyšším bodě sedlové střechy. Uvádí se, že na každé 2 metry čtvereční je potřeba 1 větrací okno. Zcela nevhodné je větrání vstupními dveřmi, neboť proudění spodního vzduchu ochlazuje půdu a nepříznivě působí na rostliny.

Skleník si pořizujeme na mnoho let, a tak musí také mnohé vydržet: zvýšenou vlhkost, podzimní prudký vítr, návaly sněhu. Železná konstrukce často trpí korozí, proto dáváme přednost výrobku se žárově pozinkovanými plechy a delší životností. Pokud si skleník zhotovujeme sami, konstrukci před zasklením opatříme dvěma nátěry fermežové barvy – nikdy nepoužíváme barvy obsahující kadmium nebo olovo.

Skleník si pečlivě prohlédneme již v obchodě. Zaměříme se především na zpracování jednotlivých dílů a mechanickou stabilitu (základ má tvořit pevný rám). Obvyklým nedostatkem je netěsnost skleníku, objevují se i mezery mezi střechou a svislými stěnami. Vítr pak díky proudění vzduchu bez problémů způsobí silný průvan, případně vysklení tabulek, podobně jako únik tepla.






  • Pěstování listové zeleniny Listová zelenina je nedílnou součástí zdravé stravy. Má velkou dietetickou hodnotu, protože listy obsahují vitamíny C a B, karoten a podporují chuť k jídlu. K nejsnadněji pěstované listové zelenině patří hlávkový salát, ledový salát nebo listový salát. Dále pak štěrbák, pekingské zelí, čekanka hlávková, kozlíček polní, špenát zelný, mangold nebo lebeda zahradní...
  • Višně v zahradě Višně jsou kyselejší jak třešně. Dozrávají asi o 14 dní později jak třešně, tzn. Od poloviny června až do konce července podle druhu. Kam zasadit strom višně Višně jsou oproti třešním na výběr stanoviště méně náročné. Snesou i sušší půdu. Kvetou později než třešně, proto většinou odolají lépe nepřízni počasí...
  • Pěstování papriky Paprika patří k teplomilné zelenině. Sázíme ji do chráněných oblastí. Má ráda slunečnou polohu a záhřevnou půdu. Sazenice papriky vysazujeme do sponu cca 70 x 40 cm. Záhon může být potažený černou netkanou textilií. U paprik postranní výhony nevyštipujeme jako u rajčat, ale necháváme je růst. Papriku pravidelně zaléváme ke kořenům...
  • Pěstování ve skleníku Pěstování ve skleníku vyžaduje zajištění pravidelné zálivky, větrání, temperování ale i topení. Skleník nám umožní dosáhnout lepších pěstebních výsledků než ve volné přírodě. Při plánování skleníku myslíme na to, že zelenina potřebuje co nejvíce světla. Proto by měly být nosné profily mezi skly úzké. Vstupní dveře do skleníku volíme široké..