Velkokvěté chryzantémy



Velkokvěté chryzantémy patří mezi nejkrásnější květiny používané ke květinovým vazbám. Jejich obliba vyplývá z barevné a tvarové rozmanitosti.

Jaké stanoviště pro velkokvěté chryzantémy

Dobré stanoviště pro pěstování chryzantém je základ úspěchu. Velkokvěté chryzantémy pro řez květů pěstujeme na samostatných záhonech, které nemusí být součástí okrasné zahrady. Stanoviště má být chráněno před silnými větry a časnými podzimními mrazíky. Šířku záhonu volíme tak, abychom mohli v době mrazů květiny přikrýt fólií. Stanoviště má být na slunném místě s úrodnou půdou. Hnojení čerstvým chlévským hnojem chryzantémy nesnášejí. Naopak jim prospívá rozleželý kompost.

Velkokvěté chryzantémy se každoročně pěstují ze sazenic. Získáme je nákupem v zahradnictví nebo z matečních rostlin brzy na jaře po vyrašení nařežeme vrcholové řízky dlouhé 5 až 8 cm a dáme zakořenit do pařeniště.

Sazenice chryzantém vysazujeme po posledním jarním mrazíku. Po cca 3 týdnech, kdy se sazenice zakořenily, začneme s vyštipováním. Zaštípneme nejdříve měkký vrcholek za 4. až 6. listem. Z výhonků, které pak na stonku vyrostou, ponecháme zpravidla jen 2 nejsilnější. Vyštipování zálistků patří mezi nejdůležitější pěstební zásady pro vypěstování velkokvětých chryzantém. Vyštipujeme opatrně, protože rostliny jsou velmi křehké a snadno je můžeme poškodit.

Rostliny pravidelně okopáváme, zaléváme a přihnojujeme. Od září zálivku omezíme, rostliny vyvážeme ke kolíkům, aby se stonky nevylamovaly.

Choroby a škůdci chryzantém

Proti houbovým chorobám, které způsobují skvrnitost a usychání listů, stříkáme preventivně vhodným přípravkem. Mezi škůdce, kteří napadají chryzantémy patří: mšice, ploštice, křísek – nabodávají listy a způsobují jejich deformace.

Ochrana proti mrazům

Rostliny v době mrazíků chráníme fóliovým krytem, případně chránit starými deskami. V případě velkých mrazů lze rostliny vyrýt a přesadit do velkých květináčů, které umístíme do skleníku nebo jiného světlého, chladného prostoru. Květináče zaléváme a listy rosíme, aby nevadly.

Chryzantémy velkokvěté

Chryzantémy velkokvěté







  • Pnoucí růže Pnoucí růže jsou oblíbené k popnutí pergol, loubí nebo zahradních oblouků. Nejčastěji se pěstují kultivary kvetoucí červeně, bíle, růžově, žlutě. Květy mají většinou plné, ale i jednoduché. Při větších mrazech výhony pnoucích růží namrzají, proto pro ně vybíráme stanoviště v teplejší chráněné poloze. Řezání pnoucích růží Pnoucí růže vyžadují při jarním řezu..
  • Aksamitníky neboli Afrikány – letničky naší zahrady Pěstování aksamitníků Aksamitníky patří k jedněm z nejznámějších a nejpěstovanějším letničkám v našich zahradách. Jsou nenáročné a jejich pěstování je jednoduché. Umisťujeme je na světlé, slunné stanoviště nebo do polostínu. Rostou dobře v každé půdě. Dobře snášejí sucho i krátkodobé přemokření. Sazenice aksamitníku můžeme zakoupit, nebo si je snadno vypěstovat ze semen. Ze semen..
  • Pivoňka bělokvětá Pěstování pivoněk Velmi dekorativní trvalkou je pivoňka bělokvětá, která má velké bílé, růžové nebo červené květy. Pivoňky dělíme na čínské s plnými květy a japonské, které mají květy jednoduché s množstvím žlutých tyčinek uprostřed. Umístění pivoněk V zahradě se pivoňky nejlépe uplatní jako solitéry, v menších smíšených skupinách. Pivoňku můžeme kombinovat se stračkou vyvýšenou,..
  • Kosatce Pěstování kosatců K další oblíbené trvalce na zahradě patří kosatec bradatý, který kvete koncem jara v mnoha barvách. Nejvíce se pěstují kultivary vysoké 75 až 100 cm, méně často pak 40 až 75 cm nebo nízké kosatce 20 až 40 cm. Nejdůležitější při pěstování kosatců je výběr stanoviště, které by..