Vybíráme rýč a vidle



Při pořizování nového rýče a vidlí je třeba klást největší důraz na účelnost. Zahradnické náčiní musí být uzpůsobeno tak, aby bylo možné pracovat bez velkého vynaložení síly.

Také je nutné dávat pozor na to, aby se jednalo o kvalitní výrobek, který vydrží dlouhou dobu. Dáváme tedy přednost spíše dražšímu a kvalitnějšímu nářadí před levným a nekvalitním.

Jaká je správná délka násady u rýče a vidlí?

Práce s rýčem a s rycími vidlemi bude snazší, bude-li délka násady přiměřená vaší výšce. Rytí patří k nejnamáhavější práci na zahradě, kterou si můžeme usnadnit správnou délkou násady na rýči a na rycích vidlích.

Pro menší osoby se doporučuje délka násady 80 cm a pro větší osoby pak 90 cm. Důležitou roli hraje také zakončení násady – rukojeť, které nám může usnadnit práci. Rukojeť ve tvaru D bývá zpravidla těžká a trochu nešikovná. Hruškovité zakončení je vhodné jen v případě, že máte co do činění s lehkou, písčitou půdou. Nejlepší jsou rýče a rycí vidle, jejichž násady jsou na konci upraveny do tvaru písmene T.

Vybíráme rýč a vidle

Vybíráme rýč a vidle

Materiál rýče a vidlí

Ocel, z níž je vyroben rýč a bodce rycích vidlí, musí mít dobou jakost. Při pořizování rýče a vidlí dbáme na to, aby nářadí dostatečně splňovalo všechny požadavky, které na ně klademe. Nejvhodnější rozměr rýče je délka 27 cm a šířka 18 cm. Spodní hrana může opisovat mírný oblouk. V žádném případě však nesmí být rýč ukončen špičkou. Dobrý rýč ani nepotřebuje nášlapnou plošku na horní straně – s touto ploškou je rýče naopak těžší a hůře se s nimi manipuluje.

Bodce vidlí slouží k obdělávání těžkých půd, proto musí být velmi pevné, zhotovené z té nejlepší oceli. Obvykle jsou doporučovány bodce o trojúhelníkovitém příčném průřezu, jiné se totiž v těžké půdě ohnou. K proniknutí do půdy je u rycích vidlí třeba jen asi polovina síly ve srovnání s rýčem. Z tohoto důvodu se s rycími vidlemi pracuje zejména v létě.






  • Jak používáme organická hnojiva Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady: Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit. Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje. Kvalitní kompost postačí..
  • Jak ovlivnit mikroklima zahrady O tom, zda se plodinám na našich záhoncích bude dobře dařit, rozhoduje několik faktorů, které můžeme ovlivnit. Než se pustíme do zakládání záhonů, především zvážíme, jak kvalitní mikroklima na zahradě máme k dispozici. Fouká často na záhony vítr? Pak můžeme záhonům poskytnout ochranu třeba živým plotem, umístěným napříč proti směru nejčastějších..
  • Promyšlené proměny na zahradě Než se rozhodneme pro úpravy v zahradě, zvážíme především tato hlediska: Složení rodiny a osobitý vztah jednotlivých členů k zahradě: pěstitelská nebo společenská orientace, časové možnosti, pracovní a odborné schopnosti a znalosti. Velikost a stáří naší zahrady, klimatické a stanovištní podmínky: jde o zahradu přídomní, v zahrádkové nebo rekreační osadě, ve městě, na..
  • Pěstování ve skleníku Pěstování ve skleníku vyžaduje zajištění pravidelné zálivky, větrání, temperování ale i topení. Skleník nám umožní dosáhnout lepších pěstebních výsledků než ve volné přírodě. Při plánování skleníku myslíme na to, že zelenina potřebuje co nejvíce světla. Proto by měly být nosné profily mezi skly úzké. Vstupní dveře do skleníku volíme široké..