Zelí dodá sílu



Vitamíny v zelí

Zelí obsahuje množství vitaminu C, železa a minerálních látek. Nejvíce vitaminu C je v čerstvých hlávkách, zatímco v kysaném zelí jej zbývá přibližně jen polovina. Navíc zelí nemá skoro žádné kalorie. Po zelném salátu se tedy nedá ztloustnout, dokáže také upravit hladinu cholesterolu v krvi. To je především díky hořčinám, které spolu s dalšími látkami mají na starosti také ochranu před nachlazením. Jedinou nevýhodou zelí je, že má vysoký obsah vlákniny, která může za těžkou stravitelnost. Proto je dobré zelí bohatě kombinovat s kmínem nebo jalovčinkami.

Kysané zelí

Kysané zelí pročišťuje tělo, má příznivý vliv na činnost žaludku a střev a také pomáhá při hubnutí. Aby bylo zachováno co nevíce blahodárných látek, mělo by být zelí pro konzumaci syrové nebo jen mírně prohřáté. Procesu, při kterém se z obyčejné hlávky zelí stane kysané, se říká mléčné kvašení. Při něm se škroby a cukry obsažené v zelných listech přeměňují v kyselinu mléčnou, která zelí konzervuje, ale hlavně mu dodává lahodnou vůni a příjemnou kyselou chuť.

Zelí, vitamíny

Zelí, vitamíny







  • Které rostliny jsou vhodné jako zelené hnojivo Rostliny pěstované jako zelené hnojivo Vlčí bob žlutý – celoroční kultura, hluboko kypřící, obohacuje půdu dusíkem. Nevýhodou je, že roste pomalu. Vysévá se od dubna do září. Bob obecný – předkultura, hluboko kypřící, půdu obohacuje dusíkem. Tato rostlina může být příležitostně zimovzdorná. Vlčí bob vysazujeme od února do července. Svazenka..
  • Třešně v zahradě Třešně mají lahodnou chuť a jsou jedním z prvních plodů léta. Jsou velmi oblíbené zejména mezi dětmi pro svoji sladkou chuť. Třešně zrají podle odrůdy od konce května do cca poloviny července. Kam zasadit strom třešně Třešně mají rády stanoviště s teplou propustnou půdou s dostatkem vápníku. Nejvhodnější jsou mírné jižní svahy polohy,..
  • Podzim na zahradě – říjen V říjnu z trávníku vyhrabáváme spadené listí, podle potřeby můžeme i sekat. Trávník již nehnojíme. Ze záhonů sklízíme kořenovou zeleninu. Zbavíme ji hlíny a olámeme listy. Ponecháme středové srdíčko. Kořenovou zeleninu ukládáme do chladného sklepa tak, aby se k ní nedostaly myši. Ve druhé polovině října sázíme ovocné stromky. Den předem namočíme kořeny..
  • Mšice – škůdce českých zahrad Jak mšice škodí rostlinám Nejrozšířenějším škůdcem českých zahrad je mšice. Mšice jsou velké 0,5 až 6 mm. Jsou buď okřídlené nebo bezkřídlé. Mšice škodí sáním šťáv. Rostliny navíc reagují na podráždění změnou barvy nebo svinováním a dalšími deformacemi. Mšice rovněž přenášejí virové choroby. Druhy mšic Mšice srstková – napadá srstky..