Zimní zahrady



Dříve byly zimní zahrady doménou spíše majetnější části naší populace. To naštěstí patří minulosti.

Na zimní zahradu nemyslí jen projektanti nových domů, ale i ti, kteří se rozhodli pro rekonstrukci starší zástavby. Ve starších domech může zimní zahrada vzniknout například na místě verandy.

Jaké květiny do zimní zahrady?

Zimní zahrada a květiny k sobě neodmyslitelně patří. Zimní zahrady můžeme rozdělit na teplé, poloteplé nebo chladné.

V teplé zimní zahradě se bude dobře dařit parožnatkám, fíkovníkům, palmám, šáchoru, filodendronům, difenbachiím a jiným exotickým rostlinám. Květináče můžeme libovolně seskupit a vytvořit tak útulný prostor.

Poloteplé zimní zahrady mají teplotu od 5 °C do 15 °C. Daří se zde azalkám, myrtám, citrusům nebo mučence. Po Vánocích zde můžeme umístit vánoční hvězdu. Jako solitérní rostliny můžeme pěstovat ibišek nebo juku.

Ibišek

Ibišek

V našich podmínkách jsou nejběžnější chladné zimní zahrady, teplota se zde pohybuje v zimních měsících od 0 °C do 8 °C. V takovéto zimní zahradě se bude dařit azalkám, zimostrázům, kalinám, kaméliím, levanduli nebo břečťanu. Většinu těchto květin na jaře umístíme na zahradu, kde vydrží až do podzimu.

Tipy pro zimní zahradu

  • Pořiďte si do vnitřku zimní zahrady malý teploměr. Budete přesně vědět, zda květiny netrpí chladem nebo přílišným teplem.
  • Rolety patří k nejdůležitějšímu vybavení zimních zahrad. Bez nich by se u vás květinám moc nedařilo.





  • Jak vybrat vhodný květináč Pokud jsme se rozhodli pro pěstování rostlin v nádobách, vybereme vhodný květináč v některém zahradním centru, kde mají širokou nabídku. Vzhled a tvar nádoby Rozhodovat bude nejspíš vzhled nádoby a také cena. Levné plastové truhlíky a květináče vybíráme pouze tehdy, budeme-li v nich pěstovat převislé rostliny, které zakryjí jejich přední stranu. Zároveň nemůžeme..
  • Škůdci muškátů Mšice napadají vrcholky rostlin a sají z nich šťávu. Muškáty pak hůře rostou a deformují se. Molice se také mohou na muškátech objevit, zejména v zimě ve vytápěných prostorách. Molice jsou uchycené na spodní straně listů, které v důsledku jejich sání žloutnou a zasychají. Muškáty můžou také napadnout štítenky, které svým sáním způsobují..
  • Jak přezimovat balkonové květiny Přezimování balkonových květin U rostlin, které chceme přezimovat, pravidelně kontrolujeme, zda nejsou napadeny mšicemi, sviluškami nebo molicemi. Také dáváme pozor na některé choroby, např. plísně nebo padlí. Pelargonie přestaneme koncem srpna přihnojovat dusíkatými hnojivy. Během září omezíme zálivku. Tím docílíme dozrání rostlin, které pak lépe přezimují. Pokud nemáme vhodné prostory..
  • Substrát pro balkonové květiny Jaký substrát pro balkonové květiny? Na trhu je široký výběr speciálních substrátů, případně si jej můžeme namíchat sami. Je potřeba znát, jaký substrát potřebují rostliny, které se chystáme vysázet. Pokud kyselý substrát – přidáme více rašeliny, pokud zásaditý, doplníme substrát o vápník, např. v podobě mletého vápence nebo staré omítky. Základem..