Pěstování jiřin na zahradě
Jiřiny jsou květiny, které oplývají velmi širokou škálou barev, velikostí a tvarů svých květin.
Pochází z hornatých částí Mexika a okolních států Ameriky. Do Evropy se dostaly až koncem 18. století. Začátkem 19. století byly již vystavovány na nejrůznějších květinových výstavách a byly středem pozornosti.
Kde pěstujeme jiřiny
Jiřiny se původně pěstovaly především na zahradách a v parcích jako výrazné, vysoké, okrasné květiny s mohutnými úbory. Dnes věnují šlechtitelé velkou pozornost také rostlinám nízkým, vhodným do mís a truhlíků. Také na záhony se nezřídka vysazují nízké, kompaktní odrůdy.
Pěstování jiřin
Jak rozdělujeme jiřiny
Podle tvaru a uspořádání jednotlivých kvítků v úboru rozdělujeme jiřina do deseti skupin. Jsou to dekorační, pomponkovité, kaktusovité, semikaktusovité, náhrdelníkovité, leknínovité, anemonkovité, kulovité, pivoňkovité a tzv. zvláštnosti. Dále se skupiny dělí podle velikosti květu na obří, velkokvěté, střední, malokvěté a miniaturní. Pro běžné pěstování na zahradě se pokládají za ideální rostliny vysoké kolem jednoho metru, dobře rozvětvené a časně nakvétající.
Jak zajistit pěkné květy u jiřin
Vyšší rostliny vyvazujeme k opoře, např. k tzv. opěrnému kruhu. Jiřiny kromě vyvazování nevyžadují žádnou zvláštní péči. Chceme-li mít květy větší, horní pár postranních pupenů opatrně vyštípneme. Proti chorobám a škůdcům jsou jiřiny značně odolné. Pro dobré kvetení nesmíme rostliny přehnojit dusíkem.
Do vázy řežeme odrůdy s dlouhými stopkami a menšími úbory. Úbory by měly být plně nakvetlé. Řežeme je nejlépe ráno, kdy jsou svěží, a hned stonky ponoříme do vody. Jejich životnost ve váze můžeme prodloužit přidáním výživy pro řezané květiny.
Necháváme-li na zahradě rostliny odkvést, vždy odstraňujeme odkvetlé květy. Zlepšujeme tím nejen estetický vzhled rostlin, ale podpoříme i nasazováním dalších poupat.
Pěstování jiřin
Co s hlízami jiřin na podzim
Se sklizní hlíz jiřin začínáme, jakmile první mrazík ožehne nadzemní část rostlin. Nejprve ostříháme celý keř. Pak hlízy opatrně vyryjeme, očistíme a uložíme do nízkých bedniček. Dosušíme je, aby zatáhl krček hlízy. Postačí je uskladnit na dobu dvou týdnů v suchém bezmrazém prostředí. Po dosušení hlízy uložíme do sklepa s teplotou přibližně 10 °C. Hlízy během uskladnění pravidelně kontrolujeme. Objeví-li se na hlízách plíseň, odstraníme napadenou část a ošetříme dřevěným uhlím nebo fungicidním přípravkem.
Podobné články:
- Hledík (Antirrhinum) – vysévání a pěstování Hledík patří k letničkám, které nesmí chybět na žádné zahrádce, terase nebo balkóně. Pochází ze Středomoří a Severní Ameriky. Hledíky najdou uplatnění jako obruby záhonů nebo je můžeme vysazovat do nádob. Vysévání hledíků Hledíky vyséváme každý rok v únoru nebo březnu. Drobná černá semena nezasypáváme substrátem, necháme volně několik dní pod mikrotenovou..
- Květina dračík Dračík je dekorativní květina. Pochází se Severní Ameriky a chladnějších oblastí Mexika. Dračík může být ve formě vytrvalé byliny nebo keře. Některé druhy tvoří nízké trsy nebo koberce, jiné jsou vyšší s poměrně velkými květy, které se hodí k řezu. Jak pečovat o dračík V našich podmínkách se dračík pěstuje většinou jako letnička,..
- Venkovní ibišky Ibišek syrský Nejčastěji u nás pěstovaným ibiškem je ibišek syrský (Hibiscus syriacus), který dokáže dobře odolat našim podmínkám. Dorůstá do výšky až 3 m, jedná se o opadavý keř. Kvete od začátku srpna do září. Venkovní ibišky rostou pomalu. Vysazujeme je na slunné stanoviště a do živné, propustné půdy. Stanoviště..
- Sporýš zahradní – Verbena x hybrida Pěstování sporýše Sporýš zahradní neboli verbena je letnička původem z Ameriky. Vznikla mnohonásobným křížením různých druhů. Sporýš vytváří 20 až 40 cm vysoké, bohatě větvené trsy, jejichž stonky jsou v červenci až září ukončeny jemně vonícím květenstvím ve všech barvách (mimo žluté). Některé kultivary sporýše mají bílé očko. Sporýš vyséváme..