Květina kala – pěstování a péče



Kala dříve nesměla chybět snad v žádné svatební kytici. Kala se také pěstovala jako pokojová květina.

Označení kala je vžité české jméno této rostliny. Správný název je Zantedeschia. Kala je cibulnatá rostlina, která nesnáší mráz, a proto nemůže přes zimu zůstat venku.

Jak pěstovat kalu

Pěstování kaly není obtížné. Rostlinám musíme zajistit sucho a teplo v období vegetačního klidu, který trvá od května přibližně do poloviny června. Listy kaly odumřou a v této době je nejvýhodnější věnovat se rostlině co nejméně. Rostlina nám před očima zdánlivě odumře, ale uvnitř už začínají vznikat základy květů.

Po ukončení vegetačního klidu, kdy začnou rašit listy, umístíme rostlinu na světlé, slunečné místo a začneme bohatě zalévat. Substrát nenecháme vyschnout, ale podzemní orgány rostliny nesmí stát ve vodě. Nezapomeneme také na přihnojování kapalným dusíkatým hnojivem. Nejvhodnějším stanovištěm je slunné místo v zahradě nebo na balkóně.

Kala - pěstování a péče

Kala – pěstování a péče

V říjnu rostlinu přeneseme do bytu a až do prosince ji uložíme v chladu. Nejlepší teplota je kolem 8 až 10 °C, ale snese i teplotu mezi 12 až 15 °C. Od konce prosince můžeme teplotu zvýšit na pokojovou. Rostliny jsou však vděčné za občasné rosení listů.

Rozmnožování kaly

Rostliny množíme vegetativně na konci vegetačního klidu v létě. Větší rostliny tvoří mnoho oddenků, které snadno odebereme. Vysazujeme je do směsi písku, rašeliny a kvalitního kompostu. Mladé rostliny vykvétají zpravidla za půl roku.

Choroby a škůdci kaly

Z chorob kaly sužují především houbové a bakteriální choroby, které dostanou příležitost hlavně při našich pěstitelských přehmatech. Ze škůdců se objevují běžné mšice, molice a svilušky, stejně jako u většiny ostatních domácích rostlin.

Jedovaté kaly

Kaly jsou krásné květiny, ale jedovaté. Proto je nezbytné chránit před jejich buněčnou šťávou především kůži a oči a v rodinách s malými dětmi je třeba umístit tyto rostliny do bezpečné vzdálenosti.






  • Jak pěstovat ocúny na zahradě Ocún je jedinou cibulovinou, která u nás kvete na podzim. Květy jsou fialové nebo růžové. Ve volné přírodě rostou na vlhkých loukách. Drobnokvěté odrůdy jsou podobné krokusům. Zahradní odrůdy ocúnů jsou nenáročné na pěstování. Snadno rostou a bohatě kvetou velkými nápadnými květy. Vyžadují dostatek světla. V případě suchého období je nutná zálivka...
  • Kdy vyrýt jiřinky? V okamžiku, kdy mráz spálí nadzemní části jiřinek tak, že nevypadají pěkně, měli byste ze země vyrýt jejich hlízy. Při vyrývání nesmíte hlízy poškodit, protože jinak během zimního uskladnění hnijí. Z tohoto důvodu používejte jen rycí vidle. Odstraňte zeminu, která ulpěla mezi hlízami a na nich. Nadzemní část odřízněte asi 10 cm..
  • Montbrécie – Crocosmia Monbrécie – květiny léta Montbrécie se pěstuje podobně jako jiné hlíznaté květiny – mečíky. Mají výrazné červené, oranžové nebo žluté květy, které rozkvétají po celé léto. Jsou uspořádány do úzkých hroznovitých klasů po třiceti i více kusech. Tvoří husté trsy přímých, mečovitých listů. Celková výška montbrécie je 60 až 100..
  • Krokus – Šafrán – Crocus Šafrán neboli krokus patří mezi oblíbené ozdoby jarních skalek. Vynikne i v záhoncích a předzahrádkách. Krokus kvete časně zjara bílými, žlutými, modrými, lila nebo fialovými květy. Květy mají nálevkovitý, trubkovitý nebo kulatý tvar. Listy krokusů jsou dlouhé, velmi úzké. Z jedné hlízy zpravidla vyrůstá 1 až 5 listů. Většina druhů krokusů je..