Zavíječ zimostrázový – škůdce buxusů
Zavíječ zimostrázový je malý motýlek. Jedná se o nepříjemného škůdce, který se v našich zahradách objevil teprve před několika lety. Původem je z východní Asie, odkud se rozšířil až do Evropy.
Housenky zavíječe zimostrázového napadají buxusy a během velmi krátké doby dokáží zcela zlikvidovat vzrostlé keře. Napadené keře jsou často úplně holé, bez listů. Housenky okusují zejména listy a kůru. Protože se jedná o škůdce, který nemá v našich krajinách žádného přirozeného nepřítele, je velmi těžké jej zlikvidovat.
Boj se žravými housenkami je velmi těžký. Housenky zavíječe zimostrázového se líhnou třikrát do roka – začátkem května, v červenci a na začátku září. Během několika dní dokáží zlikvidovat celý buxus.
Silně napadené keře housenkami
Silně napadené keře jsou hnědé, listy seschlé. Typické pro napadené keře je charakteristický zápach v okolí keřů, který je způsoben trusem housenek. Záchrana takto silně napadených keřů je možná – keře sestříháme do živého dřeva, aplikujeme postřik proti žravému hmyzu, pořádně zalijeme. Buxus by měl znovu obrazit. Pokud ne, nezbývá nic jiného, než jej vykopat a spálit.
Ekologická likvidace housenek
U málo napadených keřů pravidelně prohlížíme a sbíráme housenky. Nejčastěji se vyskytují uvnitř keře, proto je nutné keř rozhrnout. Housenky jsou velké asi 4 až 5 cm, barvu mají zelenožlutou s černými pruhy. To, že je keř napaden zavíječem zimostrázovým, poznáme nejen podle okousaných listů, ale také podle pavučinek na listech a velkého množství zeleného trusu v okolí buxusů.
Chemická ochrana buxusů
Pro chemickou ochranu se rozhodneme, pokud jsou buxusy silně napadené a sbírání housenek je neúčinné. Keře postříkáme vhodným postřikem proti žravým škůdcům.
Proti zavíječi zimostrázovému se nejvíce osvědčil postřik Karate, namíchaný v poměru dle příbalového letáku. Nevýhodou je, že tento postřik je nutné na buxusy aplikovat při každém líhnutí housenek, tj. třikrát do roka.
- Jak bojovat proti krtkům, hrabošům, mšicím a mravencům bez chemie Hraboši Česnekem můžeme zcela úspěšně bojovat proti hrabošům. Stačí jej vysadit do kruhu kolem stromů a milí hraboši ponechají kořenový systém stromů v uctivé vzdálenosti. Hraboši totiž nesnášejí česnekovou vůni. Mšice Máme-li keře silně napadené mšicemi, pomůže koupel, ovšem krátká, v 55 °C teplé vodě. Postižené konce letorostů nebo větví namočíme pokud..
- Plíseň šedá u rostlin Plíseň šedá je houbová choroba, která působí nejvíce škody ve vlhké sezóně. Plíseň obvykle napadá nejdříve mrtvé nebo poškozené části rostlin, ovšem velmi brzy se rozšíří i na zbytek rostliny. Co udělat s napadenými rostlinami Na listech se objevuje šedý chmýřitý povlak a u mnoha letniček (např. petúnie, cínie) a..
- Choroby převislých pelargonií a muškátů Korkovitost Korkovitost – projevuje se během vegetace, hlavně v zimním období, jako zelené a hnědé výrůstky na spodních stranách listů. Tato choroba vzniká nedostatkem světla, nerovnoměrnou zálivkou nebo vysokou vlhkostí vzduchu. Objevuje se hlavně při přezimování pelargonií. Jakmile se rostliny přenesou na venkovní stanoviště, korkovitost většinou zmizí. Staré poškozené listy jsou..
- Květopas jabloňový – škůdce Škůdce květopas jabloňový Květopas jabloňový je dalším nepříjemný nájemník našich zahrad. Začíná se objevovat v době květu jabloní. Že květopas na jabloních bydlí, poznáme tak, že se některá poupata nerozvinou, zůstanou uzavřená a získají rezavě hnědou barvu. Larvy se kuklí uprostřed těchto zaschlých květů, teprve potom z nich vylétnou dospělí..








