Zavíječ zimostrázový – škůdce buxusů
Zavíječ zimostrázový je malý motýlek. Jedná se o nepříjemného škůdce, který se v našich zahradách objevil teprve před několika lety. Původem je z východní Asie, odkud se rozšířil až do Evropy.
Housenky zavíječe zimostrázového napadají buxusy a během velmi krátké doby dokáží zcela zlikvidovat vzrostlé keře. Napadené keře jsou často úplně holé, bez listů. Housenky okusují zejména listy a kůru. Protože se jedná o škůdce, který nemá v našich krajinách žádného přirozeného nepřítele, je velmi těžké jej zlikvidovat.
Boj se žravými housenkami je velmi těžký. Housenky zavíječe zimostrázového se líhnou třikrát do roka – začátkem května, v červenci a na začátku září. Během několika dní dokáží zlikvidovat celý buxus.
Silně napadené keře housenkami
Silně napadené keře jsou hnědé, listy seschlé. Typické pro napadené keře je charakteristický zápach v okolí keřů, který je způsoben trusem housenek. Záchrana takto silně napadených keřů je možná – keře sestříháme do živého dřeva, aplikujeme postřik proti žravému hmyzu, pořádně zalijeme. Buxus by měl znovu obrazit. Pokud ne, nezbývá nic jiného, než jej vykopat a spálit.
Ekologická likvidace housenek
U málo napadených keřů pravidelně prohlížíme a sbíráme housenky. Nejčastěji se vyskytují uvnitř keře, proto je nutné keř rozhrnout. Housenky jsou velké asi 4 až 5 cm, barvu mají zelenožlutou s černými pruhy. To, že je keř napaden zavíječem zimostrázovým, poznáme nejen podle okousaných listů, ale také podle pavučinek na listech a velkého množství zeleného trusu v okolí buxusů.
Chemická ochrana buxusů
Pro chemickou ochranu se rozhodneme, pokud jsou buxusy silně napadené a sbírání housenek je neúčinné. Keře postříkáme vhodným postřikem proti žravým škůdcům.
Proti zavíječi zimostrázovému se nejvíce osvědčil postřik Karate, namíchaný v poměru dle příbalového letáku. Nevýhodou je, že tento postřik je nutné na buxusy aplikovat při každém líhnutí housenek, tj. třikrát do roka.
- Co je moniliniová spála? Choroba meruněk Moniliniová spála patří k nejzávažnějším chorobám meruněk a višní, může se vyskytnout i u třešní, broskvoní a slivoní. Tato choroba se nejčastěji vyskytuje za vlhkého počasí, kdy teploty nepřesáhnou 12°C. Původcem moniliniové spály je houba Monilinia laxa. Patogeny přežívají v napadených plodech, které zůstaly na stromě nebo spadené pod stromy..
- Slimáci – jak na ně? Kdy a kde škodí slimáci Slimáci a hlemýždi požírají rostlinky v noci. Všechny rostliny s jemnými listy mohou být jimi zcela devastovány. Nejohroženější jsou mladé křehké rostliny, např. hlávkový salát nebo bohyšky, ale také tulipány, kosatce, ostrožky, letničky a skalničky. Slimáci nejvíce škodí na vlhkých a zamokřovaných místech. Napadeny mohou být i..
- Pokroucené listy u rostlin Příznaky pokroucených listů Jaké jsou příznaky pokroucených listů? Listové řapíky jsou spirálovitě zkroucené, listy jsou úzké a pokroucené. Stonky jsou deformované a načervenalé. Příčinou je herbicid na trávníku, který byl větrem zanesen na rostliny. Ochrana před pokroucenými listy Nikdy nepostřikujeme herbicidem za větrného dne a konev pro zálivku nepoužíváme na..
- Rez vejmutovková – nemoci ovocných dřevin Rez vejmutovková se objevuje na spodní stran listů černého rybízu. Tato choroba se projevuje drobnými hnědými výtrusy. Druhým hostitelem této choroby jsou borovice vejmutovky a limba, na jejichž větvích nebo kmenech se tvoří žlutavé výtrusnice. Napadené listy rybízu, které předčasně opadávají, je třeba co nejdříve shrabat a spálit. Jako prevence..