Pěstování popínavých růží

Popínavé růže jsou nejvíce pěstovaným druhem růží v našich zahradách. Je to proto, že mají široké uplatnění jak u domu, tak v zahradě.

Aby popínavé růže dobře rostly, potřebují vhodnou podpěrnou konstrukci. K tomuto účelu nejlépe slouží různé dřevěné nebo kovové žebříčky, pergoly, loubí nebo oblouky z různých materiálů. Popínavé růže se vedou do výšky a nezaberou mnoho místa, proto se hodí i do malých zahrad.

Stanoviště pro popínavé růže

Při déle trvajících mrazech choulostivější kultivary popínavých růží namrzají, je proto nutné vybrat pro ně v zahradě nebo u domu teplejším místo, chráněné také proti mrazivým zimním větrům. Zvláště citlivé jsou velkokvěté kultivary vyšlechtěné z čajohybridů. Půdu mají mít úrodnou, středně těžkou, propustnou, bohatou humusem a živinami včetně vápníku. Nevhodné jsou pro popínavé růže půdy jílovité a mokré.

Stanoviště má být slunné, ne však na prudkém poledním žáru, kde především červené květy ztrácejí barvu a blednou. V takovém případě jim prospívá mírné zastínění.

Popínavé růže

Jak vysazovat popínavé růže

Popínavé růže, právě tak jako ostatní typy růží, vysazujeme nejlépe v říjnu. Výsadbové jámy tvoříme 40 cm hluboké a až 50 cm široké. V těžké půdě se vyplatí vykopat jámy hlubší a na jejich dno dát vrstvu drenážního materiálu. Méně úrodnou půdu zlepšíme dobrým kompostem.

Pokud mají sazenice oschlé kořeny, ponoříme tyto kořeny na půl dne do vody. Před sázením kořeny upravíme. Rostliny sázíme tak hluboko, aby místo očkování bylo v jámě asi 5 cm pod původním povrchem. Kořeny dobře prosypeme jemnou zeminou, kterou přišlápneme a zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí půdního povrchu přihrneme k sazenici kopeček zeminy, aby chránila sazenici před poškozením zimními mrazy. Výhony zkrátíme až na jaře podle jejich počtu a tloušťky na 1 až 3 pupeny.

Podobné články:

Pnoucí růže Ošetřování popínavých růží Rostliny pro treláže Pěstujeme plaménky Jak pěstovat minirůže v bytě

• Jak pěstovat čechravu Jak vypadá čechrava Čechrava je 0,5 až 1 metr vysoká trvalka kvetoucí bohatými latami drobných bílých, růžových, červených nebo fialově nachových kvítků. Je ozdobná i svými dvakrát až třikrát trojčetně dělenými listy. Čechravě nejlépe vyhovuje polostinné stanoviště s dostatečně vlhkou půdou, kde vydrží velmi dlouho bez přesazení. Občasné přihnojení kompostem s Cereritem..
• Druhy aksamitníků Existují tři základní druhy aksamitníku. Aksamitník jemnolistý – Tagetes tenuifolia – je nejméně pěstovaný. Má drobné jednoduché úbory a jemné olistění. Květů je velké množství. Používá se nejčastěji v kombinaci s jinými letničkami na květinových záhonech nebo jako obruby záhonů, případně do skalek. Aksamitník rozkladitý – Tagetes patula – nejčastěji pěstovaný aksamitník...
• Ostálka – Zinnia Ostálka neboli Cínie je vděčnou letničkou, která zdobí záhony na zahradách. Její pestrobarevné květy mají spoustu tvarů – přes minikvěty až po obří koule. Pěstování ostálky Ostálka dorůstá do výšky 30 až 100 cm. Květy jsou různobarevné – bílé, oranžové, žluté, červené, růžové nebo fialové. Květy jsou jednoduché nebo plné...
• Kopretina šarlatová – Řimbaba K oblíbeným trvalkám patří – Kopretina šarlatová, lidově nazývaná řimbaba. Dorůstá do výšky asi 50 cm, stonky jsou zakončené růžovými, červenými nebo bílými jednoduchými či plnými květy. Řimbaba je ozdobná i svými jemnými, dvakrát zpeřenými listy. Péče o řimbabu Pokud kopretinu seřízneme po odkvětu nad zemí, znovu vyraší a na podzim..