Bonsaje – volba misky a půdy



Volba nádoby a úprava stromu

Velikost koruny stromu budoucí bonsaje je pro nás základním vodítkem k určení velikosti nádoby. Ta se totiž stane také regulátorem růstu, a proto má být co nejmenší.

Každá nádoba musí mít odtokový otvor. U menších stačí jeden, u větších nádob je zapotřebí dvou až tří otvorů.

Redukce počtu a délky kořenů je prvním zásahem, jímž zahajujeme miniaturizaci stromu. Před vsazením do nádoby sestřihneme všechny kořeny tak, aby jejich celkový obrys byl kruhový. Potom odstraníme některé silnější kořeny. Prohlédneme korunu a v místě, kde jsou větve příliš husté, nevhodné větve zkrátíme nebo odstraníme.

Bonsaje - volba misky a půdy

Bonsaje – volba misky a půdy

Směs zeminy pro bonsaje

Pro většinu jehličnatých stromů připravujeme standardní směs z lesní borové hrabanky, borové nebo smrkové drcené kůry, drnovky a hrubšího písku. Směs se mísí v poměru 1:1:1.

Pro listnaté keře a stromy se nejčastěji používá směs drnovky, rašeliny a písku v poměru 1:1:3.

Pro rostliny vřesovištní je vhodná směs drnovky, rašeliny, drcené kůry a písku v poměru 1:3:1:1.

Pro pokojové bonsaje používáme v podstatě dva druhy zeminy:

  • Rašelino-jílovité substráty, které obsahují velmi málo živin a jsou k dostání v obchodech.
  • Půdní substráty, v nichž převládá směs drnovky s příměsí rašeliny, písku, listovky s přídavkem pařeništní nebo kompostové zeminy.





  • Hnojení rostlin v zahradě Rostliny potřebují ke zdárnému růstu a vývoji devět základních, tzv. biogenních prvků. Potřebu některých z nich mají plně pokrytou z přírodních zdrojů – z půdy a ovzduší. U jiných látek, především u dusíku, fosforu a draslíku a do značné míry i u hořčíku a vápníku, se každoročními sklizněmi, případně jejich vyplavováním vodou do..
  • Květiny do venkovské zahrady Pro květinové záhony na venkovské zahradě je nejvhodnější pravidelný, zpravidla obdélníkovitý tvar. Jsou-li záhony většího rozměru, mohou být osázeny pravidelně i nepravidelně různými druhy květin – trvalek, letniček, dvouletek nebo cibulnatých květin, aby postupně kvetly po celou dobu vegetace. Vhodné je umístění do koberce nízkých rostlin vyšší druhy jednotlivě jako..
  • Venkovní ibišky Ibišek syrský Nejčastěji u nás pěstovaným ibiškem je ibišek syrský (Hibiscus syriacus), který dokáže dobře odolat našim podmínkám. Dorůstá do výšky až 3 m, jedná se o opadavý keř. Kvete od začátku srpna do září. Venkovní ibišky rostou pomalu. Vysazujeme je na slunné stanoviště a do živné, propustné půdy. Stanoviště..
  • Hyacinty v květináči Hyacinty mají stovky odrůd – od bílých, přes žluté, oranžové, růžové až po fialové a tmavě modré.   Jak pěstovat hyacinty v květináči? Cibule hyacintů zasadíme do květináče s mírně vlhkou hlínou a uložíme je do chladu a tmy. Asi po dvou měsících je přeneseme na světlejší místo. Do teplé místnosti je..