Jaké vybrat hrábě pro práci na zahradě
Hrábě podle druhu půdy
Obecně platí, že pro lehké půdy postačí hrábě ze dřeva nebo z lehkého kovu, na těžkých půdách pracujte se železnými hráběmi.
Nevýhodou dřevěných hrábí je, že se velmi snadno zlomí. Proto je vhodnější pořizovat raději hrábě z lehkého kovu. Jejich hřeby se sice časem opotřebovávají, přesto však vydrží podstatně déle než hrábě dřevěné.

Zahradní hrábě
Hrábě pro těžké půdy
K obdělávání těžkých půd se nehodí ani hrábě dřevěné ani lehké kovové. U těžkých půd je nutné vyvíjet na hrábě velký tlak, proto u lehkých hrábí může dojít i ke zlomení násady. Nejvhodnějšími jsou proto těžké železné hrábě, pomocí kterých bez problémů obděláme i velmi těžké půdy.
- Proč je důležité vědět, kdy kupovat a sázet rostliny Správné načasování nákupu a výsadby rostlin patří mezi nejdůležitější faktory, které ovlivňují jejich růst, zdraví i budoucí úrodu. Pokud rostliny zasadíte ve špatnou dobu, mohou být oslabené, náchylné k chorobám nebo se vůbec neuchytí. Naopak při dodržení ideálních podmínek se rostliny rychle zakoření a mají mnohem lepší start do dalšího..
- Přívalové deště a zahrada Přívalové deště jsou častým jevem v letním období, který může mít negativní dopad na zahradu. Náhlý nárůst srážek může způsobit erozi půdy, zaplavení a poškození rostlin (vznik plísní a hniloby, napadení škůdci). Nicméně, s několika jednoduchými kroky můžete minimalizovat škody na vaší zahradě. Jak minimalizovat škody při přívalovém dešti Jedním..
- Systémy zavlažování a úspora vody v zahradách Voda je vzácný přírodní zdroj, a proto je důležité ji šetřit a efektivně používat, zejména v zahradách. Kromě úspory vody mohou efektivní systémy zavlažování také snížit náklady na údržbu zahrady a zlepšit zdraví rostlin. Zahradní postřikovače kapénkové zavlažování Jedním z nejčastějších systémů zavlažování v zahradách jsou tradiční postřikovače. Ty však..
- Jak používáme organická hnojiva Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady: Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit. Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje. Kvalitní kompost postačí..


