Vybíráme rýč a vidle



Při pořizování nového rýče a vidlí je třeba klást největší důraz na účelnost. Zahradnické náčiní musí být uzpůsobeno tak, aby bylo možné pracovat bez velkého vynaložení síly.

Také je nutné dávat pozor na to, aby se jednalo o kvalitní výrobek, který vydrží dlouhou dobu. Dáváme tedy přednost spíše dražšímu a kvalitnějšímu nářadí před levným a nekvalitním.

Jaká je správná délka násady u rýče a vidlí?

Práce s rýčem a s rycími vidlemi bude snazší, bude-li délka násady přiměřená vaší výšce. Rytí patří k nejnamáhavější práci na zahradě, kterou si můžeme usnadnit správnou délkou násady na rýči a na rycích vidlích.

Pro menší osoby se doporučuje délka násady 80 cm a pro větší osoby pak 90 cm. Důležitou roli hraje také zakončení násady – rukojeť, které nám může usnadnit práci. Rukojeť ve tvaru D bývá zpravidla těžká a trochu nešikovná. Hruškovité zakončení je vhodné jen v případě, že máte co do činění s lehkou, písčitou půdou. Nejlepší jsou rýče a rycí vidle, jejichž násady jsou na konci upraveny do tvaru písmene T.

Vybíráme rýč a vidle

Vybíráme rýč a vidle

Materiál rýče a vidlí

Ocel, z níž je vyroben rýč a bodce rycích vidlí, musí mít dobou jakost. Při pořizování rýče a vidlí dbáme na to, aby nářadí dostatečně splňovalo všechny požadavky, které na ně klademe. Nejvhodnější rozměr rýče je délka 27 cm a šířka 18 cm. Spodní hrana může opisovat mírný oblouk. V žádném případě však nesmí být rýč ukončen špičkou. Dobrý rýč ani nepotřebuje nášlapnou plošku na horní straně – s touto ploškou je rýče naopak těžší a hůře se s nimi manipuluje.

Bodce vidlí slouží k obdělávání těžkých půd, proto musí být velmi pevné, zhotovené z té nejlepší oceli. Obvykle jsou doporučovány bodce o trojúhelníkovitém příčném průřezu, jiné se totiž v těžké půdě ohnou. K proniknutí do půdy je u rycích vidlí třeba jen asi polovina síly ve srovnání s rýčem. Z tohoto důvodu se s rycími vidlemi pracuje zejména v létě.






  • Příprava zeleninové zahrady na zimu Úklid zeleninové zahrady Na záhonech necháváme jen růžičkovou a kadeřavou kapustu, zimní pór, kozlíček-polníček, kořeny černého kořenu, pastináku, případně kořeny petržele a mangoldu. Proti mrazu je přikryjeme listím a chvojím. Ostatní na podzim sklizenou zeleninu, uloženou ve sklepě nebo v zazimovací jámě, kontrolujeme, zda se nekazí a běžně ji konzumujeme. Zbytky..
  • Podzim na zahradě – září V září sázíme tulipány, lilie, narcisky a všechny ostatní cibuloviny, které přezimují na zahradě. Také na záhon vysazujeme všechny dvouletky, aby do zima stihly zakořenit. Velké trsy trvalek, které nekvetou na podzim, rozdělujeme na menší. Sušíme mochyni a lunárii. Z dobře vyzrálých letniček sbíráme semínka na příští rok – aksamitníky, jiřinky, ostálky,..
  • Léto na zahradě – srpen Okrasná zahrada v srpnu V srpnu sestřihujeme živé ploty z jehličnatých a stále zelených dřevin, jako je buxus. V okrasné zahradě můžeme začít přesazovat pivoňky. Dbáme na to, abychom jejich hlízy zbytečně neporanili. Pivoňky jsou velmi citlivé na hloubku sázení, která musí být stejná jako na původním stanovišti. Pokud je zasadíme hlouběji, nekvetou..
  • Jak založit pařeniště Nejrychlejším způsobem, jak vytvořit pařeniště je vyhloubit jámu, kterou překryjeme rámem potaženým fólií. V jámě se lépe zadržuje teplo. Fólie je zatížená rámem, takže ji neodvane vítr. Další možností je vytvořit záhřevný podklad pařeniště ze směsi kravského nebo koňského hnoje, promíchaného asi se třetinou suchého listí. Vyhloubíme jámu cca 50 cm..