Vybíráme rýč a vidle



Při pořizování nového rýče a vidlí je třeba klást největší důraz na účelnost. Zahradnické náčiní musí být uzpůsobeno tak, aby bylo možné pracovat bez velkého vynaložení síly.

Také je nutné dávat pozor na to, aby se jednalo o kvalitní výrobek, který vydrží dlouhou dobu. Dáváme tedy přednost spíše dražšímu a kvalitnějšímu nářadí před levným a nekvalitním.

Jaká je správná délka násady u rýče a vidlí?

Práce s rýčem a s rycími vidlemi bude snazší, bude-li délka násady přiměřená vaší výšce. Rytí patří k nejnamáhavější práci na zahradě, kterou si můžeme usnadnit správnou délkou násady na rýči a na rycích vidlích.

Pro menší osoby se doporučuje délka násady 80 cm a pro větší osoby pak 90 cm. Důležitou roli hraje také zakončení násady – rukojeť, které nám může usnadnit práci. Rukojeť ve tvaru D bývá zpravidla těžká a trochu nešikovná. Hruškovité zakončení je vhodné jen v případě, že máte co do činění s lehkou, písčitou půdou. Nejlepší jsou rýče a rycí vidle, jejichž násady jsou na konci upraveny do tvaru písmene T.

Vybíráme rýč a vidle

Vybíráme rýč a vidle

Materiál rýče a vidlí

Ocel, z níž je vyroben rýč a bodce rycích vidlí, musí mít dobou jakost. Při pořizování rýče a vidlí dbáme na to, aby nářadí dostatečně splňovalo všechny požadavky, které na ně klademe. Nejvhodnější rozměr rýče je délka 27 cm a šířka 18 cm. Spodní hrana může opisovat mírný oblouk. V žádném případě však nesmí být rýč ukončen špičkou. Dobrý rýč ani nepotřebuje nášlapnou plošku na horní straně – s touto ploškou je rýče naopak těžší a hůře se s nimi manipuluje.

Bodce vidlí slouží k obdělávání těžkých půd, proto musí být velmi pevné, zhotovené z té nejlepší oceli. Obvykle jsou doporučovány bodce o trojúhelníkovitém příčném průřezu, jiné se totiž v těžké půdě ohnou. K proniknutí do půdy je u rycích vidlí třeba jen asi polovina síly ve srovnání s rýčem. Z tohoto důvodu se s rycími vidlemi pracuje zejména v létě.





  • Rok v zeleninové a ovocné zahradě – ZÁŘÍ Zelenina na zahradě v září V září sklízíme seschlé fazolové lusky, fazolky vyloupeme a ještě dosušíme. Hlávkový salát, který koncem září ještě není vhodný ke sklizni, přikryjeme fólií nebo pařeništními okny. Ozimý hlávkový salát vyséváme do volné půdy v první polovině září. Je vhodný do lehkých půd, které nejsou přemokřené. Před prvními mrazíky..
  • Promyšlené proměny na zahradě Než se rozhodneme pro úpravy v zahradě, zvážíme především tato hlediska: Složení rodiny a osobitý vztah jednotlivých členů k zahradě: pěstitelská nebo společenská orientace, časové možnosti, pracovní a odborné schopnosti a znalosti. Velikost a stáří naší zahrady, klimatické a stanovištní podmínky: jde o zahradu přídomní, v zahrádkové nebo rekreační osadě, ve městě, na..
  • Lebeda zahradní Lebedu zahradní je možné v kuchyni upravovat podobně jako špenát. Pěstování lebedy zahradní Lebedu zahradní vyséváme v postupných intervalech od poloviny srpna do řádků 30 až 40 cm vzdálených od sebe. Pro jarní sklizeň vyséváme v březnu. Po vzejití rostlinky vyjednotíme na 20 cm. Lebeda zahradní je oproti špenátu výnosnější, chuťově lahodnější a..
  • Zelí dodá sílu Vitamíny v zelí Zelí obsahuje množství vitaminu C, železa a minerálních látek. Nejvíce vitaminu C je v čerstvých hlávkách, zatímco v kysaném zelí jej zbývá přibližně jen polovina. Navíc zelí nemá skoro žádné kalorie. Po zelném salátu se tedy nedá ztloustnout, dokáže také upravit hladinu cholesterolu v krvi. To je především díky hořčinám,..