Jak používáme organická hnojiva

Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady:

• Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit.
• Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje.
• Kvalitní kompost postačí zapravit do půdy mělce motykou nebo kultivátorem až na jaře. Pokud není ještě dobře rozleželý, zaryjeme ho obdobně jako hnůj na podzim nebo ho necháme ještě rok zrát.
• Organickými hnojivy hnojíme stejné plochy zpravidla jednou za 3 až 4 roky dávkou nejméně 3 až 4 kg/m2. V lehkých písčitých půdách se organická hnojiva rychleji rozkládají, a proto je vhodnější hnojit je ob rok dávkou 2 až 3 kg/m2. Při intenzivním pěstování zvyšujeme dávky hnojiv o 50%.
• Při pěstování zeleniny hnojíme hnojem jen rostliny v I. trati, tj. brambory, košťáloviny, plodové zeleniny. Kompost používáme k zeleninám v I. i ve II. Trati, tj. kořenová, cibulová a náročnější listová zelenina. Na málo úrodných půdách i k zeleninám ve III. Trati, tj. luskoviny, méně náročné listové zeleniny.
• V ovocné zahradě používáme organický hnojiva k celoplošnému nebo pásovému pohnojení před založením výsadby a pak ke výše doporučených intervalech a dávkách. Jednotlivé stromy hnojíme ve stáří 3 roky dávkou 15 kg, pak vždy po třech letech dávkou o 10 kg větší až do plné plodnosti.
• V okrasné zahradě je nejvhodnější používat kvalitní kompost před výsadbou rostlin, k trvalkám a okrasným dřevinám pak vždy po třech letech.

Podobné články:

Jak pěstovat mochnu Podzim na zahradě – říjen Špenát zelný Jak zlepšit kvalitu půdy Jak se dělá kompost

• Suché počasí a jeho vliv na zeleninu Počasí hraje důležitou roli ve zdravém růstu a vývoji zeleniny. Suché počasí může mít významný vliv na zeleninové plodiny, a to jak na jejich kvalitu, tak i na výnos. Zde je pár faktorů, které byste měli zvážit při pěstování zeleniny v období sucha. Zalévání, mulčování a ochrana před sluncem V..
• Zázrak jménem kompost Jak vytvořit kompost Zahrada přísun živin potřebuje. Kompost nebo kompostér musí mít volné dno, aby kompost od spodu mohli osídlit prospěšní živočichové, zejména žížaly, které napomáhají rozkladným procesům. Častou chybou je, že lidé při sekání trávníku vysypou všechnu posekanou trávu do kompostu najednou. Nedochází pak k procesu kompostování, ale spíše silážování,..
• Pěstování keříčkových fazolí Keříčkové fazole Od poloviny května a v červnu postupně vysejeme na dvakrát keříčkové fazole. Budeme je tak sklízet postupně. Dáváme přednost odrůdám s krátkou dobou vývoje. Keříčkové fazole, které jsme vyseli v květnu, přihnojíme začátkem června dusíkatým hnojivem. Hnojivovou zálivku lijeme mezi řádky, abychom nepopálily listy rostlin. Rostliny nakonec ještě opláchneme sprchou čisté..
• Jarní práce na zahradě – březen Jarní zalévání stromů V březnu důkladně zalijeme stálezelené keře nedávno vysazené jehličnany. Za vyšších teplot ve dne totiž silně odpařují vodu, ale v noci, kdy ještě mrzne, nestačí kořeny její úbytek uhradit. Přes polední slunce keře také stíníme prknem, podepřenou deskou nebo pytlovinou. Trávník přihnojíme plným hnojivem nebo rozhozením kompostu...