Jak používáme organická hnojiva


Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady:

  • Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit.
  • Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje.
  • Kvalitní kompost postačí zapravit do půdy mělce motykou nebo kultivátorem až na jaře. Pokud není ještě dobře rozleželý, zaryjeme ho obdobně jako hnůj na podzim nebo ho necháme ještě rok zrát.
  • Organickými hnojivy hnojíme stejné plochy zpravidla jednou za 3 až 4 roky dávkou nejméně 3 až 4 kg/m2. V lehkých písčitých půdách se organická hnojiva rychleji rozkládají, a proto je vhodnější hnojit je ob rok dávkou 2 až 3 kg/m2. Při intenzivním pěstování zvyšujeme dávky hnojiv o 50%.
  • Při pěstování zeleniny hnojíme hnojem jen rostliny v I. trati, tj. brambory, košťáloviny, plodové zeleniny. Kompost používáme k zeleninám v I. i ve II. Trati, tj. kořenová, cibulová a náročnější listová zelenina. Na málo úrodných půdách i k zeleninám ve III. Trati, tj. luskoviny, méně náročné listové zeleniny.
  • V ovocné zahradě používáme organický hnojiva k celoplošnému nebo pásovému pohnojení před založením výsadby a pak ke výše doporučených intervalech a dávkách. Jednotlivé stromy hnojíme ve stáří 3 roky dávkou 15 kg, pak vždy po třech letech dávkou o 10 kg větší až do plné plodnosti.
  • V okrasné zahradě je nejvhodnější používat kvalitní kompost před výsadbou rostlin, k trvalkám a okrasným dřevinám pak vždy po třech letech.



Podobné články:

Jak pěstovat mochnu Podzim na zahradě – říjen Špenát zelný Zahradní nářadíJak zlepšit kvalitu půdy Jak vysévatJak se dělá kompost

Mohlo by vás zajímat:

  • Využití malé zahradní plochy pro pěstování Většina zahrádkářů nemá k dispozici příliš velkou plochu, a proto by mělo být její využití o to intenzivnější. Všude, kde se to dá zařídit, se na záhonech pěstuje předplodina, hlavní plodina a ještě následná plodina. Hlavní plodina poskytuje určující sklizeň roku a zabírá půdu po většinu doby, např. rajčata nebo okurky...
  • Hnojení rostlin v zahradě Rostliny potřebují ke zdárnému růstu a vývoji devět základních, tzv. biogenních prvků. Potřebu některých z nich mají plně pokrytou z přírodních zdrojů – z půdy a ovzduší. U jiných látek, především u dusíku, fosforu a draslíku a do značné míry i u hořčíku a vápníku, se každoročními sklizněmi, případně jejich vyplavováním vodou do..
  • Co nabídnout ptákům v krmítku? V období zimních mrazů, kdy ptákům chybějí přirozené zdroje potravy, bychom na ně měli myslet a přilepšit jim. Co jim můžeme bez obav nabídnout? Hmyzožravým ptákům (sýkory, brhlíci) vyhovuje tuková směs. Šoupálkům, mlynaříkům, střízlíkům a králíčkům se zavděčíme tukovým žírem. Skládá se z hovězího nebo strojového loje, drcených slunečnicových a jiných semen,..
  • Správné uskladnění brambor V čem a kde skladovat brambory Brambory by neměly být uskladněny v hromadě vyšší jak 80 cm. Větší výška totiž podporuje nežádoucí vznik hnilobných procesů. Uskladňujeme-li větší množství brambor, zhotovíme si speciální bednu, která umožní důkladné větrání (mezi laťkami bednění zachováme 0,5 cm odstup). Skladování brambor v pytlích Rozhodně neuchováváme brambory..