Jak používáme organická hnojiva



Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady:

  • Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit.
  • Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje.
  • Kvalitní kompost postačí zapravit do půdy mělce motykou nebo kultivátorem až na jaře. Pokud není ještě dobře rozleželý, zaryjeme ho obdobně jako hnůj na podzim nebo ho necháme ještě rok zrát.
  • Organickými hnojivy hnojíme stejné plochy zpravidla jednou za 3 až 4 roky dávkou nejméně 3 až 4 kg/m2. V lehkých písčitých půdách se organická hnojiva rychleji rozkládají, a proto je vhodnější hnojit je ob rok dávkou 2 až 3 kg/m2. Při intenzivním pěstování zvyšujeme dávky hnojiv o 50%.
  • Při pěstování zeleniny hnojíme hnojem jen rostliny v I. trati, tj. brambory, košťáloviny, plodové zeleniny. Kompost používáme k zeleninám v I. i ve II. Trati, tj. kořenová, cibulová a náročnější listová zelenina. Na málo úrodných půdách i k zeleninám ve III. Trati, tj. luskoviny, méně náročné listové zeleniny.
  • V ovocné zahradě používáme organický hnojiva k celoplošnému nebo pásovému pohnojení před založením výsadby a pak ke výše doporučených intervalech a dávkách. Jednotlivé stromy hnojíme ve stáří 3 roky dávkou 15 kg, pak vždy po třech letech dávkou o 10 kg větší až do plné plodnosti.
  • V okrasné zahradě je nejvhodnější používat kvalitní kompost před výsadbou rostlin, k trvalkám a okrasným dřevinám pak vždy po třech letech.





  • Zásady pro ptačí krmítka Do krmítka dáváme jen takové množství a druh potravy, které neplesniví a nehnije. Klasické krmítko může mít libovolný tvar i velikost, dbáme jen, aby vletový otvor neměl ostré hrany nebo v něm netrčely hřebíky. Stříšku vyrobíme dostatečně širokou, aby dobře chránila potravu před deštěm a větrem. Krmítko umisťujeme na volné prostranství..
  • Pěstujeme rajčata Rajčata potřebují pro úspěšné pěstování záhon v teplé slunečné poloze, chráněné proti studeným větrům. Nejlépe tedy polohu chráněnou např. zdí nebo vyššími rostlinami. Vyžadují úrodnou, dobře propustnou a snadno záhřevnou půdu. Rajčata sázíme teprve tehdy, když nehrozí pozdní jarní mrazíky. Nejvíce se pěstují hybridní tyčková rajčata. Rajčata sázíme do sponu 50..
  • Léto na zahradě – červen Kvetoucí cibuloviny pozvolna dokvétají, rané jsou již zatažené. Cibulovinám odlamujeme semeníky, aby se cibule nevysilovali. Na záhonech po zatažených cibulovinách vysazujeme mělce kořenící letničky. Keře průběžně zaléváme a přihnojujeme. Stříháme živé ploty a keře. Růže a trvalky v červnu U růží odstraňujeme odkvetlé květy, které odstřihujeme. Nenecháváme vyvíjet šípky, květina..
  • Bělásek zelný – škůdce Škůdce košťálovin Bělásek zelný je známý zejména pěstitelům košťálovin. První motýli se objevují začátkem května, dospělí jedinci poletují od července do srpna. Mladé housenky se objevují od července na rubu listů košťálovin. V této době je lze mechanicky hubit. Dospělé housenky dokáží decimovat listovou plochu živých rostlin. Nejvíce je běláskem ohrožen..