TOP ovoce pro pěstování za zahrádkách

Při pěstování ovoce na zahradách bereme do úvahy velikost pozemku a také naše možnosti případné konzumace a zpracování. Ovoce, které vypěstujeme je potřeba většinou rychle zpracovat nebo uskladnit na později, aby naše práce měla smysl.

Ovoce pro pěstování na zahrádkách

Z drobného ovoce má smysl pěstovat rybíz, angrešt, maliny nebo ostružiny. V obchodech se v čerstvém stavu neobjevují příliš často a jejich cena je navíc velmi vysoká. Ze speciálního drobného ovoce lze velmi dobře a snadno pěstovat borůvky, muchovník nebo aktinidii (kiwi). Dále pak mišpule, moruše, rakytník a také šípky růže dužnoplodé.

Pěstování borůvek

Jahody sice v obchodech koupíme téměř po celý rok, ale chuťově zaostávají za jahodami vypěstovanými na domácích zahrádkách. Čerstvé jahody z vlastní produkce lze mít od jara do podzimu, stačí vysadit vhodné odrůdy s opakovanou násadou plodů.

Některé ovoce je při přepravě do obchodů chemicky ošetřováno, aby vydrželo co nejdéle ve svěžím stavu (např. hrozny, broskve, meruňky nebo jablka). Doma vypěstované ovoce je bez chemie a při dodržení vhodných podmínek a postupů při pěstování. U ovocných stromů je navíc velká výhoda v tom, že nám na zahradě přes léto poskytnou přirozený stín.

Pěstování meruněk

Co s vypěstovaným ovocem?

Ideální možností využití je přímá konzumace čerstvých plodů. K tradičním patří jablka a hrušky. Drobné ovoce můžeme uložit do mrazáku nebo z něj vyrobit zavařeniny, kompoty či protlaky.

Jaké ovoce pěstovat a v jakém množství

Borůvky – nezaberou mnoho místa, vysazujeme 4 až 6 keřů. Plody borůvek vydrží na keřících dlouhou dobu. Ideální je vysadit různé odrůdy, aby plody postupně dozrávaly.

Maliny, ostružiny – jedna až tři rostliny.

Jahody – cca plocha o rozměru 6 až 8 metrů čtverečních.

Hrozny

Hrozny (vinná réva) – 2 až 4 rostliny s různou dobou zrání.

Meruňky, broskve, ryngle, švestky, třešně, višně – jeden až dva stromy. Ovocné stromy nevysazujeme poblíž relaxačních zahradních zón, bazénů nebo posezení. V době květu a zralosti plodů jsou hojně navštěvované včelami a vosami.

Jabloně – podle velikosti stromů. V případě velkých stromů stačí 2, u zákrsků nebo sloupovitých jabloní vysazujeme cca 6 až 10 stromků.

Podobné články:

Pěstování rybízu v zahrádkách 10 nejčastějších chyb při pěstování ovoce Rybíz jako léčivá bylina Jak pěstovat borůvky na zahradě a balkóně Hniloba u révy vinné

• Péče o révu vinnou v prvním roce od výsadby Jak pěstovat révu vinnou okopáváním révy ničíme plevel a rozrušujeme půdní škraloup. Kypříme opatrně, abychom neulomili mladé výhonky. pokud u révy vyrostou mimo dvou letorostů i další, opatrně je vylomíme. jakmile letorosty dosáhnou délky 10 cm, začneme je postřikovat proti plísni révové a proti padlí. koncem června opatrně zem od..
• Podzimní nebo jarní výsadba ovocných dřevin Podzimní výsadba ovocných dřevin Ovocné dřeviny většinou vysazujeme na podzim. Při podzimní výsadbě sazenice vytvoří ještě do zámrazu půdy nové sací kořínky a na jaře startují do nového růstu dříve a rychleji než při jarní výsadbě. Během vegetace vytvoří pak stromky i keře větší letorosty a mají rok předstih před..
• Strupovitost jádrovin – nemoc ovocných dřevin Strupovitost jádrovin se projevuje hnědočernými skvrnami na listech a plodech, případně i trhlinami a deformacemi. Účinná prevence proti strupovitosti: Pěstování odrůd rezistentních proti této chorobě. Řezem udržovat korunu stromu světlé a vzdušné, aby po dešti rychleji osychala. Týden před podzimním opadem listí se doporučuje postříkat koruny stromů 5 až 7%..
• Višně v zahradě Višně jsou kyselejší jak třešně. Dozrávají asi o 14 dní později jak třešně, tzn. Od poloviny června až do konce července podle druhu. Kam zasadit strom višně Višně jsou oproti třešním na výběr stanoviště méně náročné. Snesou i sušší půdu. Kvetou později než třešně, proto většinou odolají lépe nepřízni počasí...