Pěstování rybízu v zahrádkách



Keře rybízu přinášejí bohaté a pravidelné sklizně drobného ovoce již záhy po výsadbě. Rybíz je velmi zdraví, obsahuje mnoho látek důležitých pro správný vývoj lidského organismu.

Velkou předností rybízu jsou také jeho minimální nároky na polohu z hlediska klimatických podmínek. Nesmíme se však domnívat, že i v ostatních požadavcích je méně náročný, než jiné ovocné dřeviny.

Kam vysadit rybíz

Rybíz nejlépe prospívá ve slunných polohách a přiměřeně vlhkých, propustných půdách s bohatým obsahem humusu. Vlhčí prostředí vyhovuje zejména červenému a bílému rybízu. Černý rybíz dobře roste v lehčích, výhřevných, na humus bohatých půdách s mírně kyselou, neutrální až slabě alkalicku reakcí.

Černý rybíz

Černý rybíz

Asi měsíc před výsadbou ne nutno pečlivě zkypřit půdu, zbavit ji plevele a pohnojit vyzrálým kompostem. Jednotlivé keře sice můžeme vysazovat do dostatečně hlubokých jam, výhodnější však je, hlavně při větším množství rostlin, zpracovat půdu po celé ploše určené pro výsadbu do hloubky asi 50 cm. Sázíme je 5 až 8 cm hlouběji, než rostly ve školce. Nedoporučuje se však výsadby rybízu do tzv. mrazových kotlin, kde květy, jež se objevují záhy zjara, snadno umrznou a keře mrazy velmi trpí. Citlivější na mráz je zejména černý rybíz. Červený a bílý rybíz sice snáší polostín korun vyšších dřevin, ovšem méně plodí ovoce a ovoce bývá kyselejší.

Rybízy se vysazují na jaře v březnu až dubnu a na podzim od poloviny října do zámrazu. K výsadbě jsou nejvhodnější sazenice se 4 až 6 výhony, jimž těsně před výsadbou zkrátíme kořeny asi o 1/3 délky a poškozené odstraníme. Kořeny v jámě pěkně rozložíme a prosypeme kyprou povrchovou zeminou obohacenou vyzrálým kompostem. Po přihrnutí půdu okolo krčku přišlápneme, rostlinu důkladně zalijeme a znova navršíme zeminu až do výšky asi 40 cm nad kořenový krček. Je to velmi důležité, neboť mělce zasazené kořeny rychleji stárnou a dávají menší úrodu.

Červený rybíz

Červený rybíz

Zkracování rybízu

V předjaří zkrátíme výhony na 2 až 3 vyvinuté pupeny a kolem keřů upravíme mísy. V prvních třech letech po výsadbě nesmíme zanedbat výchovný řez, hlavně u keřového tvaru, kterým docílíme náležitého rozvětvení bujných dlouhých výhonů a udržíme pěknou, nepříliš hustou korunu. V příštím roce po výsadbě, v červnu až červenci, zčásti odstraníme slabé a krátké větévky, na keři ponecháme pouze 5 až 9 výhonů.

Hnojení rybízu

Rybíz hnojíme podle potřeby vyzrálým kompostem, v zimním období také zředěnou močůvkou. Keře přihnojujeme plnými hnojivy na obvod koruny. V období mezi jarem a sklizní plodů nesmíme v případě potřeby zapomenout na důkladnou zálivku. Chemickou ochranu keřů i stromků proti chorobám a škůdcům provádíme podle návodu na obalu. Při práci dbáme na bezpečnostní předpisy.






  • Jak uchovat sklizené peckoviny Uložení ovoce do kopřiv Sklizeným švestkám, rynglím nebo broskvím prospěje kopřivové lože. Jestliže jsme sklidili tento druh ovoce, uložíme ho do kopřiv (dvoudomých nebo žahavých). Ovoce správně dozraje. Pracujeme v rukavicích! Uskladnění švestek a blumů Švestky a blumy udržíme čerstvé tři až čtyři měsíce, ale nesmí k nim vzduch. Plody určené pro..
  • Zakládáme ovocnou zahradu Než se rozhodneme založit ovocnou zahradu, měli bychom si rozmyslet, pro kolik osob budeme ovoce pěstovat, zda budeme chtít zajistit celoroční spotřebu nebo pokrýt jen část. Dále uvážíme, zda máme kde ovoce dlouhodobě uschovat tak, aby vydrželo zimní podmínky. V neposlední řadě také zvážíme, zda budeme stačit na každoroční údržbu vzrostlých..
  • Antraknóza – nemoc ovocných dřevin Antraknóza způsobuje předčasný opad listů rybízu a angreštu. Na vině je houba pakustřebka rybízová. Infekce se nejdříve projevuje drobnými 1 až 2 mm velkými žlutozelenými skvrnkami, které se později zvětšují a hnědnou, listy žloutnou. Jako ochrana proti této chorobě se doporučuje likvidace napadených listů a pěstování odolnějších odrůd. Podobné články:..
  • Choroby a škůdci slivoní Šarka – nejvážnější choroba slivoní. Některé odrůdy slivoní jsou vůči šarce odolné. Pilatka švestková – způsobuje červivost malých plodů. Obaleč švestkový – způsobuje červivost plodů před dozráním. Červivé plody jsou často napadány moniliovou hnilobou. Mšice – poškozují slivoně a přenášejí šarku. Podobné články: Léto na zahradě – srpen Třešně v..