Pěstování rybízu v zahrádkách

Keře rybízu přinášejí bohaté a pravidelné sklizně drobného ovoce již záhy po výsadbě. Rybíz je velmi zdraví, obsahuje mnoho látek důležitých pro správný vývoj lidského organismu.

Velkou předností rybízu jsou také jeho minimální nároky na polohu z hlediska klimatických podmínek. Nesmíme se však domnívat, že i v ostatních požadavcích je méně náročný, než jiné ovocné dřeviny.

Kam vysadit rybíz

Rybíz nejlépe prospívá ve slunných polohách a přiměřeně vlhkých, propustných půdách s bohatým obsahem humusu. Vlhčí prostředí vyhovuje zejména červenému a bílému rybízu. Černý rybíz dobře roste v lehčích, výhřevných, na humus bohatých půdách s mírně kyselou, neutrální až slabě alkalicku reakcí.

Černý rybíz

Asi měsíc před výsadbou ne nutno pečlivě zkypřit půdu, zbavit ji plevele a pohnojit vyzrálým kompostem. Jednotlivé keře sice můžeme vysazovat do dostatečně hlubokých jam, výhodnější však je, hlavně při větším množství rostlin, zpracovat půdu po celé ploše určené pro výsadbu do hloubky asi 50 cm. Sázíme je 5 až 8 cm hlouběji, než rostly ve školce. Nedoporučuje se však výsadby rybízu do tzv. mrazových kotlin, kde květy, jež se objevují záhy zjara, snadno umrznou a keře mrazy velmi trpí. Citlivější na mráz je zejména černý rybíz. Červený a bílý rybíz sice snáší polostín korun vyšších dřevin, ovšem méně plodí ovoce a ovoce bývá kyselejší.

Rybízy se vysazují na jaře v březnu až dubnu a na podzim od poloviny října do zámrazu. K výsadbě jsou nejvhodnější sazenice se 4 až 6 výhony, jimž těsně před výsadbou zkrátíme kořeny asi o 1/3 délky a poškozené odstraníme. Kořeny v jámě pěkně rozložíme a prosypeme kyprou povrchovou zeminou obohacenou vyzrálým kompostem. Po přihrnutí půdu okolo krčku přišlápneme, rostlinu důkladně zalijeme a znova navršíme zeminu až do výšky asi 40 cm nad kořenový krček. Je to velmi důležité, neboť mělce zasazené kořeny rychleji stárnou a dávají menší úrodu.

Červený rybíz

Zkracování rybízu

V předjaří zkrátíme výhony na 2 až 3 vyvinuté pupeny a kolem keřů upravíme mísy. V prvních třech letech po výsadbě nesmíme zanedbat výchovný řez, hlavně u keřového tvaru, kterým docílíme náležitého rozvětvení bujných dlouhých výhonů a udržíme pěknou, nepříliš hustou korunu. V příštím roce po výsadbě, v červnu až červenci, zčásti odstraníme slabé a krátké větévky, na keři ponecháme pouze 5 až 9 výhonů.

Hnojení rybízu

Rybíz hnojíme podle potřeby vyzrálým kompostem, v zimním období také zředěnou močůvkou. Keře přihnojujeme plnými hnojivy na obvod koruny. V období mezi jarem a sklizní plodů nesmíme v případě potřeby zapomenout na důkladnou zálivku. Chemickou ochranu keřů i stromků proti chorobám a škůdcům provádíme podle návodu na obalu. Při práci dbáme na bezpečnostní předpisy.

Podobné články:

Tipy pro pěstování vinné révy TOP ovoce pro pěstování za zahrádkách Jak využít úrodu třešní Choroby vinné révy v průběhu roku Jak pěstovat borůvky na zahradě a balkóně

• Jak chránit jabloně před škůdci Jabloně jsou oblíbenou ovocnou dřevinou, kterou může ohrožovat mnoho druhů škůdců, jako jsou například mšice, molice, nebo housenky. Zde jsou některé tipy, jak chránit své jabloně a udržet je zdravé a plodné. Preventivní ochrana stromů před škůdci Pravidelně kontrolujte své jabloně. Prohlédněte si listy, větve, kmen a kořeny, abyste zjistili,..
• Rez vejmutovková – nemoci ovocných dřevin Rez vejmutovková se objevuje na spodní stran listů černého rybízu. Tato choroba se projevuje drobnými hnědými výtrusy. Druhým hostitelem této choroby jsou borovice vejmutovky a limba, na jejichž větvích nebo kmenech se tvoří žlutavé výtrusnice. Napadené listy rybízu, které předčasně opadávají, je třeba co nejdříve shrabat a spálit. Jako prevence..
• Moniliová hniloba plodů Moniliová hniloba plodů je způsobená houbou Monilinia fructigena. Na jablkách a hruškách poškozených krupobitím, obalečem, vosami nebo jinými škůdci, způsobuje hnědou hnilobu a potom na povrchu soustředné kruhy šedavých výtrusnic. Na poraněných plodech uložených ve sklepě se tato choroba projevuje černou hnilobou a to zpravidla do 14 dnů po uskladnění...
• Višně v zahradě Višně jsou kyselejší jak třešně. Dozrávají asi o 14 dní později jak třešně, tzn. Od poloviny června až do konce července podle druhu. Kam zasadit strom višně Višně jsou oproti třešním na výběr stanoviště méně náročné. Snesou i sušší půdu. Kvetou později než třešně, proto většinou odolají lépe nepřízni počasí...