Pěstování rybízu v zahrádkách



Keře rybízu přinášejí bohaté a pravidelné sklizně drobného ovoce již záhy po výsadbě. Rybíz je velmi zdraví, obsahuje mnoho látek důležitých pro správný vývoj lidského organismu.

Velkou předností rybízu jsou také jeho minimální nároky na polohu z hlediska klimatických podmínek. Nesmíme se však domnívat, že i v ostatních požadavcích je méně náročný, než jiné ovocné dřeviny.

Kam vysadit rybíz

Rybíz nejlépe prospívá ve slunných polohách a přiměřeně vlhkých, propustných půdách s bohatým obsahem humusu. Vlhčí prostředí vyhovuje zejména červenému a bílému rybízu. Černý rybíz dobře roste v lehčích, výhřevných, na humus bohatých půdách s mírně kyselou, neutrální až slabě alkalicku reakcí.

Černý rybíz

Černý rybíz

Asi měsíc před výsadbou ne nutno pečlivě zkypřit půdu, zbavit ji plevele a pohnojit vyzrálým kompostem. Jednotlivé keře sice můžeme vysazovat do dostatečně hlubokých jam, výhodnější však je, hlavně při větším množství rostlin, zpracovat půdu po celé ploše určené pro výsadbu do hloubky asi 50 cm. Sázíme je 5 až 8 cm hlouběji, než rostly ve školce. Nedoporučuje se však výsadby rybízu do tzv. mrazových kotlin, kde květy, jež se objevují záhy zjara, snadno umrznou a keře mrazy velmi trpí. Citlivější na mráz je zejména černý rybíz. Červený a bílý rybíz sice snáší polostín korun vyšších dřevin, ovšem méně plodí ovoce a ovoce bývá kyselejší.

Rybízy se vysazují na jaře v březnu až dubnu a na podzim od poloviny října do zámrazu. K výsadbě jsou nejvhodnější sazenice se 4 až 6 výhony, jimž těsně před výsadbou zkrátíme kořeny asi o 1/3 délky a poškozené odstraníme. Kořeny v jámě pěkně rozložíme a prosypeme kyprou povrchovou zeminou obohacenou vyzrálým kompostem. Po přihrnutí půdu okolo krčku přišlápneme, rostlinu důkladně zalijeme a znova navršíme zeminu až do výšky asi 40 cm nad kořenový krček. Je to velmi důležité, neboť mělce zasazené kořeny rychleji stárnou a dávají menší úrodu.

Červený rybíz

Červený rybíz

Zkracování rybízu

V předjaří zkrátíme výhony na 2 až 3 vyvinuté pupeny a kolem keřů upravíme mísy. V prvních třech letech po výsadbě nesmíme zanedbat výchovný řez, hlavně u keřového tvaru, kterým docílíme náležitého rozvětvení bujných dlouhých výhonů a udržíme pěknou, nepříliš hustou korunu. V příštím roce po výsadbě, v červnu až červenci, zčásti odstraníme slabé a krátké větévky, na keři ponecháme pouze 5 až 9 výhonů.

Hnojení rybízu

Rybíz hnojíme podle potřeby vyzrálým kompostem, v zimním období také zředěnou močůvkou. Keře přihnojujeme plnými hnojivy na obvod koruny. V období mezi jarem a sklizní plodů nesmíme v případě potřeby zapomenout na důkladnou zálivku. Chemickou ochranu keřů i stromků proti chorobám a škůdcům provádíme podle návodu na obalu. Při práci dbáme na bezpečnostní předpisy.






  • Rybíz černý (Ribes nigrum) Rybíz černý je dobře známý keř, jehož plody by neměly chybět v žádné kuchyni. Rybíz patří do skupiny drobného ovoce, které lze bez problémů pěstovat na našich zahrádkách. Listy Předmětem sběru je list, který se sbírá v době odkvětu. Při sběru dbáme na to, aby listy nebyly napadnuté plísní a aby se..
  • Jaké jsou vhodné rostliny pro vřesoviště? Vřesovec (Erica) dorůstá do výšky 20 až 30 cm. Vysazujeme jej na slunné stanoviště do dobré zahradní půdy s příměsí rašeliny a písku. Na zimu jej přikrýváme chvojím, které nezapomeneme na jaře včas odstranit, aby se vřesovce otužovaly. Vřesovec kvete malými půvabnými květy. Různými vřesy a vřesovci můžeme pokrýt i větší..
  • Pěstování ořechů – vlašský ořech Jak pěstovat ořechy Ořechy jsou cenným zdrojem nenasycených mastných kyselin. Ze všeho ovoce mají nejvíce bílkovin a tuků a jsou tak energeticky nejvydatnější. Ořechy obsahují vitamíny skupiny B a důležité minerální látky, např. vápník, železo a fosfor. V našich podmínkách jsou nejvíce pěstované vlašské a lískové ořechy. Vlašský ořech Ořešáku vlašskému neboli..
  • Višně v zahradě Višně jsou kyselejší jak třešně. Dozrávají asi o 14 dní později jak třešně, tzn. Od poloviny června až do konce července podle druhu. Kam zasadit strom višně Višně jsou oproti třešním na výběr stanoviště méně náročné. Snesou i sušší půdu. Kvetou později než třešně, proto většinou odolají lépe nepřízni počasí...