Jak pěstovat česnek

Česnek je oblíbená plodina, bez které se neobejde žádná kuchařka. Sázíme jej buď na jaře nebo na podzim. Pěstovat česnek dokáže i úplný začátečník. Nejdůležitější je správné načasování výsadby a sklizně.

Vysazování česneku

Česnek se vysazuje ze stroužků buď v březnu až dubnu, nebo na podzim, kdy je stabilní teplota půdy pod 9 °C – říjen až prosinec. Pokud je tepleji, hrozí napadení houbovými chorobami. Nejlepší je teplá lehčí půda bohatá na humus, zcela nevhodné jsou těžké, mokré a organickými hnojivy čerstvě vyhnojené půdy.

Odborníci doporučují stroužky česneku mořit proti vlnovníkovi česnekového tři hodiny v prostředku Sulka a poté ihned vysadit. Sázejte pouze zdravé stroužky, do hloubky kolem 6 cm. Čím dříve sázíte, tím sázejte hlouběji, v prosinci stačí 4 cm, ale v září minimálně 8 cm.

Vhodná je výsadba do řádků, po výsadbě záhon uválejte, popřípadě trochu zalejte. Až do jara není potřeba nic dalšího dělat. Česnek začne rašit brzy zjara. Půdu od jara zlehka kypříme, abychom rozrušili půdní škraloup.

Jak pěstovat česnek

Zalévání česneku

Zaléváme v období od poloviny května do půlky června, kdy má česnek zvýšené nároky.

Zaštipování česneku

Vrcholky s pacibulkami (u paličáku) se odštipují ihned, jak se objeví květní stvol, jinak je výnos nižší.

Sklizeň česneku

Česnek se sklízí od července do srpna, podle doby výsadby a odrůdy. Paličáky jsou zralé, když jim zbývá pět dužnatých listů, nepaličáky se sklízejí, když asi polovina rostlin má nať položenou na zemi.

Sušení a skladování

Cibule česneku očistěte od zeminy a sušte i s natí, nebo s její větší částí. Spojte je do svazků a zavěste na zastíněné místo, kde proudí čerstvý vzduch. Možností je také rozložit je na rošty nebo sušit na dřevěné podlaze, např. půdě.

Až bude česnek suchý (asi za měsíc), cca 3 cm nad cibulí nať odřízněte a zkraťte na minimum také kořeny. Skladujte ho na suchém, a hlavně dobře větraném místě s maximální vlhkostí do 40%. Teplota nesmí být vysoká, zvolte chladnější místnost. Občasný nižší mrazík česneku neublíží.

Podobné články:

Jak pěstovat okurky Příprava zeleninové zahrady na zimu Sklízení a skladování mrkve Estragon (Artemisia dracunculus) Využití malé zahradní plochy pro pěstování

• Začátečník v pěstování zeleniny – na co si dát pozor Začátečník v pěstování zeleniny může být nadšený a plný naděje, ale existuje několik věcí, na které by si měl dát pozor, aby se mu dařilo. Za prvé, je důležité zvolit si správné místo pro zahradu. Musí být dobře osvětlené, mít dostatek slunce a být chráněné před větrem. Také by mělo..
• Zázrak jménem kompost Jak vytvořit kompost Zahrada přísun živin potřebuje. Kompost nebo kompostér musí mít volné dno, aby kompost od spodu mohli osídlit prospěšní živočichové, zejména žížaly, které napomáhají rozkladným procesům. Častou chybou je, že lidé při sekání trávníku vysypou všechnu posekanou trávu do kompostu najednou. Nedochází pak k procesu kompostování, ale spíše silážování,..
• Rok v zeleninové a ovocné zahradě – BŘEZEN Práce na zahradě v březnu Pro zalévání je nejvhodnější dešťová voda. Proto ji začneme již v březnu zachytávat do nádrží a sudů. Od poloviny března připravujeme na slunném místě záhony pod širým nebem, pokud možno chráněném před větrem, určené pro pěstování sazenic zeleniny. Během března musíme ze záhonů s jahodami odstranit všechny..
• Jaká půda je vhodná do skleníku Půda ve skleníku Ve skleníku je nutné mít půdu s dostatkem organické hmoty, protože zde budeme nejčastěji pěstovat zeleninu, která je náročná na živiny – např. papriky, okurky nebo rajčata. Snadno může dojít k únavě půdy, což je častý problém starších skleníků. Dochází k jednostrannému vyčerpání půdy vlivem pěstování zeleniny na jednom místě...