Využití malé zahradní plochy pro pěstování



Většina zahrádkářů nemá k dispozici příliš velkou plochu, a proto by mělo být její využití o to intenzivnější.

Všude, kde se to dá zařídit, se na záhonech pěstuje předplodina, hlavní plodina a ještě následná plodina. Hlavní plodina poskytuje určující sklizeň roku a zabírá půdu po většinu doby, např. rajčata nebo okurky.

Přiklad pro využití záhonu

Koncem března zasejeme raný salát nebo ředkvičky jako předplodinu, v polovině května následují rajčata nebo okurky jako hlavní plodina a v září vysejeme jako následnou plodinu špenát nebo polníček. V klimaticky méně příznivých oblastech bývá často možné pěstovat po sobě jen dvě plodiny.

Za meziplodinu se označuje „méně významná“ plodina mezi dvěma hlavními plodinami, např. po květáku jakožto hlavní plodině následuje špenát (přes zimu) a po něm zase jako hlavní plodina okurky nebo patisony.

Využití malé zahradní plochy pro pěstování

Využití malé zahradní plochy pro pěstování

Pěstování smíšených kultur

Dalším způsobem intenzivního využívání půdy je pěstování smíšených kultur. Směs má proti monokultuře tu výhodu, že jednotlivé druhy jsou méně napadány škůdci. Známým příkladem je smíšená výsadba cibule a mrkve. K dalším možnostem patří kedluben s hlávkovým salátem, okurky s celerem, mrkev s ředkví či ředkvičkami, keříčkové fazole s okurkami a další.

Jinou možností využití záhonů je u zeleniny s velkou roztečí řádků dočasně na volných plochách řádků pěstovat druhy zeleniny, které dosáhnou rychle sklizňovou zralost – např. ředkvička nebo hlávkový salát mezi tyčkovými rajčaty.

U smíšených kultur je třeba dávat pozor především na charakter růstu jednotlivých odrůd, aby jedna plodina neutlačovala druhou.






  • Sníh na zahradě Sníh představuje přirozenou ochrannou pokrývku pro všechny rostliny, které zůstanou přes zimu pod širým nebem, neměli byste jej proto nechávat ležet bez užitku na zahradních pěšinách. Sníh z cestiček a podobných míst prokáže dobré služby, když ho přenesete na obdělávanou půdu. Prašan se hodí především jako ochranná pokrývka na stále zelené..
  • Sklízení a skladování mrkve Co potřebuje mrkev Mrkev sklízíme co možná nejpozději, protože až do pozdního podzimu stále dorůstá a snese i slabé mrazíky. Ze země ji vyrýváme pomocí rýče. Uskladnění mrkve Než mrkve uložíme do sklepa, odřežeme nať. Před uložením necháme kořeny několik dnů oschnout na volném místě chráněném před vlhkem. Mrkev ukládáme..
  • Pěstování slivoní – plody Zralé plody slivoní mají ojíněnou slupku. Patří k nim švestky, pološvestky, slívy, mirabelky a renklódy. Některé druhy slivoní je možné pěstovat i ve vyšší nadmořské výšce a nahrazují tak jiné peckové ovoce, např. meruňky a broskve. Plody slivoní Plody jednotlivých druhů slivoní se liší tvarem velikostí, barvou, chutí a také možností..
  • Pěstujeme cuketu a patison Cuketa je v poslední době hodně oblíbená zelenina. Mladé nedozrálé plody se sklízejí postupně, jakmile dorostou do délky 10 až 25 cm. Předpěstované sazenice cukety vysazujeme do sponu 1×1 metr. Obdobně pěstujeme i patisony. Cukety i patisony pravidelně zaléváme. Podobné články: Léto na zahradě – červen Pěstujeme cuketu a patison Pěstování..