Použití průmyslových hnojiv na zahradě



Chceme-li dosáhnout při pěstování rostlin vysokých výnosů, nevystačíme ve výživě rostlin jen s organickými hnojivy. K doplnění potřeby živin používáme proto ještě průmyslová hnojiva.

Ta jsou buď jednosložková, obsahující jen jednu základní živinu (dusíkatá, fosforečná, draselná), nebo vícesložková, obsahující více živin. Mnohé z nich, např. cererit, obsahují i důležité mikroprvky.

Dávkování průmyslových hnojiv

Průmyslovými hnojivy zásadně nepřehnojujeme, neboť by to mělo negativní vliv na kvalitu výpěstků, zdravotní stav rostlin, na půdu i vodní zdroje.

Dávky průmyslových hnojiv se řídí obsahem živin v nich, náročností pěstovaných rostlin a celkovou úrodností půdy. Ze zelenin jsou nejnáročnější ty, které se pěstují v I. trati.

Ovocné dřeviny hnojíme podle stáří a plodnosti. Do jejího začátku každoročně na jaře dávkou 25 g plného hnojiva na 1 m2 půdorysné plochy koruny. Později 50 až 100 g/m2, z toho 1/3 na podzim, zbytek na jaře. V roce, kdy hnojíme plnu dávkou organického hnojiva, použijeme jen poloviční dávku průmyslového hnojiva.

Okrasné rostliny hnojíme většinou a jaře, a to dávkou 30 až 50 g/m2 vícesložkového hnojiva.

Použití průmyslových hnojiv na zahradě

Použití průmyslových hnojiv na zahradě

Náročnou zeleninu, zvláště košťáloviny, a ovocné dřeviny s velkou násadou plodů je vhodné během vegetace přihnojit malou dávkou rozpuštěného ledkového hnojiva nebo zkvašeným drůbežím trusem.

Průmyslových hnojiv je dnes široký sortiment. Při jejich dávkování se řídíme návodem na obalech.

Práce s průmyslovými hnojivy

Při práci s průmyslovými hnojivy používáme vždy gumové rukavice a při rozhazování práškových hnojiv, zvláště páleného vápna, ochranné brýle. Přitom postupujeme vždy po větru. Hnojiva nenecháváme ležet na povrchu půdy, ale ihned je do ní zapravíme. Jen ledková hnojiva rozhozená před deštěm se vodou rozpustí a sama se vsáknou do půdy, takže nedojde ke ztrátě dusíku.





  • Výběr správné půdy pro různé druhy zeleniny, praktické příklady Správný výběr půdy pro pěstování zeleniny je jedním z klíčových faktorů, který rozhoduje o tom, zda bude vaše úroda bohatá a kvalitní. Každý druh zeleniny má odlišné nároky na strukturu, živiny i vlhkost půdy, a proto je důležité tyto potřeby znát a přizpůsobit jim podmínky na zahradě. Pokud zvolíte vhodnou..
  • Jak založit zahradu aneb 12 tipů, jak založit zeleninové záhony Jak založit zahradu? Při zakládání nové zahrady je dobré začít v malém, abychom si nenabrali příliš mnoho zahradnických starostí, které pak nezvládneme. Plevel a škůdci nás mohou rychle přemoci. Pro záhonky vybereme místo, na kterém svítí slunce co nejdéle. Je třeba zvážit, jak se sluneční svit mění v průběhu ročních období. Nejlépe..
  • Choroby a škůdci česneku Zasychání špiček listů česneku K zasychání špiček listů u rostlin česneku dochází tehdy, když je přílišné mokro, sucho nebo velké výkyvy teplot. Proti tomuto zasychání neexistují žádné ochranné prostředky, pouze prevence ve formě zamezení účinku těchto přírodních nástrah. Virové choroby česneku Česnek se množí výhradně vegetativně, proto velmi často dochází k zamoření..
  • Podzim na zahradě – říjen V říjnu z trávníku vyhrabáváme spadené listí, podle potřeby můžeme i sekat. Trávník již nehnojíme. Ze záhonů sklízíme kořenovou zeleninu. Zbavíme ji hlíny a olámeme listy. Ponecháme středové srdíčko. Kořenovou zeleninu ukládáme do chladného sklepa tak, aby se k ní nedostaly myši. Ve druhé polovině října sázíme ovocné stromky. Den předem namočíme kořeny..