Použití průmyslových hnojiv na zahradě

Chceme-li dosáhnout při pěstování rostlin vysokých výnosů, nevystačíme ve výživě rostlin jen s organickými hnojivy. K doplnění potřeby živin používáme proto ještě průmyslová hnojiva.

Ta jsou buď jednosložková, obsahující jen jednu základní živinu (dusíkatá, fosforečná, draselná), nebo vícesložková, obsahující více živin. Mnohé z nich, např. cererit, obsahují i důležité mikroprvky.

Dávkování průmyslových hnojiv

Průmyslovými hnojivy zásadně nepřehnojujeme, neboť by to mělo negativní vliv na kvalitu výpěstků, zdravotní stav rostlin, na půdu i vodní zdroje.

Dávky průmyslových hnojiv se řídí obsahem živin v nich, náročností pěstovaných rostlin a celkovou úrodností půdy. Ze zelenin jsou nejnáročnější ty, které se pěstují v I. trati.

Ovocné dřeviny hnojíme podle stáří a plodnosti. Do jejího začátku každoročně na jaře dávkou 25 g plného hnojiva na 1 m2 půdorysné plochy koruny. Později 50 až 100 g/m2, z toho 1/3 na podzim, zbytek na jaře. V roce, kdy hnojíme plnu dávkou organického hnojiva, použijeme jen poloviční dávku průmyslového hnojiva.

Okrasné rostliny hnojíme většinou a jaře, a to dávkou 30 až 50 g/m2 vícesložkového hnojiva.

Použití průmyslových hnojiv na zahradě

Náročnou zeleninu, zvláště košťáloviny, a ovocné dřeviny s velkou násadou plodů je vhodné během vegetace přihnojit malou dávkou rozpuštěného ledkového hnojiva nebo zkvašeným drůbežím trusem.

Průmyslových hnojiv je dnes široký sortiment. Při jejich dávkování se řídíme návodem na obalech.

Práce s průmyslovými hnojivy

Při práci s průmyslovými hnojivy používáme vždy gumové rukavice a při rozhazování práškových hnojiv, zvláště páleného vápna, ochranné brýle. Přitom postupujeme vždy po větru. Hnojiva nenecháváme ležet na povrchu půdy, ale ihned je do ní zapravíme. Jen ledková hnojiva rozhozená před deštěm se vodou rozpustí a sama se vsáknou do půdy, takže nedojde ke ztrátě dusíku.

• Co nabídnout ptákům v krmítku? V období zimních mrazů, kdy ptákům chybějí přirozené zdroje potravy, bychom na ně měli myslet a přilepšit jim. Co jim můžeme bez obav nabídnout? Hmyzožravým ptákům (sýkory, brhlíci) vyhovuje tuková směs. Šoupálkům, mlynaříkům, střízlíkům a králíčkům se zavděčíme tukovým žírem. Skládá se z hovězího nebo strojového loje, drcených slunečnicových a jiných semen,..
• Zimní práce na zahradě – prosinec Stále zeleným keřům velmi škodí holomrazy, proto je přikryjeme chvojím. Nejlépe se hodí smrkové větvičky. Také zelenina, která zůstává přes zimu na záhonech, potřebuje kryt z chvojí. Růžičková kapusta a kadeřávek jsou sice značně odolné proti mrazu, ale velmi jim uškodí, když je přes den sluneční paprsky zahřejí a v noci spálí..
• Pěstujeme štěrbák Štěrbák širokolistý je listová zelenina podobná listovému salátu. Má tužší listy, které jsou mírně nahořklé. Listy tvoří velké ploché růžice a obsahují inzulín. Jak vysadit štěrbák Semena štěrbáku vyséváme přímo na záhon na začátku července ve špetkách do sponu 30×30 cm, po vzejití rostliny vyjednotíme. Štěrbák vyžaduje přiměřenou zálivku. V případě..
• Mšice – škůdce českých zahrad Jak mšice škodí rostlinám Nejrozšířenějším škůdcem českých zahrad je mšice. Mšice jsou velké 0,5 až 6 mm. Jsou buď okřídlené nebo bezkřídlé. Mšice škodí sáním šťáv. Rostliny navíc reagují na podráždění změnou barvy nebo svinováním a dalšími deformacemi. Mšice rovněž přenášejí virové choroby. Druhy mšic Mšice srstková – napadá srstky..