Zavlažování ve skleníku


Zavlažování ve skleníku zabere velké množství času, zejména v sezóně. Rostliny jsou zcela odkázány na vodě od nás. Teplota ve skleníku je obvykle mnohem vyšší než venku a spotřeba vody také. Dostatek vody v půdě rostlinám pomáhá vyrovnat se bez vážnějších následků s vysokými teplotami.

Zavlažovat rostliny ve skleníku je třeba i několikrát denně, zvláště v horkých dnech, protože nepravidelné zalévání má negativní dopad na kvalitu úrody.

Pravidla pro zalévání ve skleníku

Voda by se při zalévání měla dostat v půdě do dostatečné hloubky, protože kořeny většiny rostlin se ve skleníku nacházejí 15 až 25 cm pod povrchem. Pokud však na suchou půdu nalejete větší množství vody, půda nebude zvlhčená do hloubky, proto je lepší toto množství vody rozdělit na dvě dávky. Při nedostatku vody je lepší zalévat obden. Při plošném zavlažování je nevýhodou, že se množství vody bez užitku odpaří a zvýší se tím vzdušná vlhkost. To už je jen krůček ke vzniku plísní.

Skleník

Skleník

 

Kapková závlaha

Nejúčinnějším způsobem zavlažování ve skleníku je kapková závlaha, při níž se v hodní části půdy zvlhčuje pouze několik centimetrů půdy v okolí místa odkapávání. Vlhkost vzduchu se při tomto typu zavlažování nezvyšuje. Navíc ji lze využívat v kteroukoliv denní dobu. Další výhodou je minimalizace růstu plevelů a malý výskyt slimáků.

Kapková závlaha nejčastěji představuje síť trubek s kapkovači nebo porézních hadic. Trubky nebo hadici položíme mezi rostliny a připojíme k časovému spínači.




Podobné články:

Jak vysévatPěstování ve fóliovníku SkleníkSkleníky na zahradě Jak vysévatJak vysévat semínka a semena Jak vysévatZalévání ve skleníku Pěstování okurek ve skleníku

Mohlo by vás zajímat:

  • Ovocné stromy a zelené hnojení Sázení zeleného hnojení pod ovocné stromy Zelené hnojení můžeme praktikovat i pod ovocnými stromy. Zejména se v takovém prostředí uplatní peluška (hrách rolní), vikev, hořčice bílá, pohanka, svazenka, jetel plazivý – bílý, jílek mnohokvětý – italský, jílek jednoletý. Rostliny zaryjeme do půdy až na jaře, přes zimu totiž jejich porost ochraňuje..
  • Zakládáme ovocnou zahradu Než se rozhodneme založit ovocnou zahradu, měli bychom si rozmyslet, pro kolik osob budeme ovoce pěstovat, zda budeme chtít zajistit celoroční spotřebu nebo pokrýt jen část. Dále uvážíme, zda máme kde ovoce dlouhodobě uschovat tak, aby vydrželo zimní podmínky. V neposlední řadě také zvážíme, zda budeme stačit na každoroční údržbu vzrostlých..
  • Višně v zahradě Višně jsou kyselejší jak třešně. Dozrávají asi o 14 dní později jak třešně, tzn. Od poloviny června až do konce července podle druhu. Kam zasadit strom višně Višně jsou oproti třešním na výběr stanoviště méně náročné. Snesou i sušší půdu. Kvetou později než třešně, proto většinou odolají lépe nepřízni počasí...
  • Pěstování papriky Paprika patří k teplomilné zelenině. Sázíme ji do chráněných oblastí. Má ráda slunečnou polohu a záhřevnou půdu. Sazenice papriky vysazujeme do sponu cca 70 x 40 cm. Záhon může být potažený černou netkanou textilií. U paprik postranní výhony nevyštipujeme jako u rajčat, ale necháváme je růst. Papriku pravidelně zaléváme ke kořenům...