Proč je paprika zeleninová pálivá

Jak odstranit pálivost u paprik

Jestliže máme pálivé plody paprik i přesto, že jsme zvolili odrůdu nepálivou, je to důsledek pravděpodobného nežádoucího sprášení osiva. Mírnou pálivost plodů snížíme odstraněním semen a vnitřní dužiny.

Jestliže se na špičkách plodů paprik objeví hnědé skvrny a špičky zasychají, jde o tzv. špičkovou hnilobu plodů, způsobenou nedostatkem vápníku. K tomu dochází při nedostatku vláhy, někdy za to může i přehnojení draslíkem. Když se skvrny vytvářejí i na stranách plodů paprik, pak jde o napadení chorobou.

Pěstování papriky

Podobné články:

Škůdci a choroby košťálové zeleniny Choroby a škůdci česneku Pokroucené listy u cibule sazečky Hnědé skvrny na luscích hrášku Bělásek zelný – škůdce

• Pěstování zeleniny a rostlin, které odpuzují škůdce V zahradničení existuje skvělý způsob, jak spojit estetiku a funkčnost – kombinováním zeleniny s rostlinami, které mají schopnost odstrašit škůdce. Tato strategie vytváří nejen poutavý krajinný design, ale také přirozenou ochranu pro vaše rostliny. Pěstování bylinek nebo květin a zeleniny na jednom záhoně Mnoho bylinek má výraznou vůni a silné..
• Proč zelené papriky nezčervenají Zelené papriky jsou oblíbenou zeleninou v mnoha kulinářských pokrmech a receptech. Jejich svěží chuť a křupavost je charakterizuje. Nicméně může vás napadnout otázka, proč některé papriky na rostlinách nikdy nezčervenají, ačkoli zralé papriky jistě vidíte na regálech ve svém místním supermarketu. Tento jev má vědecké vysvětlení a souvisí s několika..
• Choroby a škůdci salátu Některým chorobám a škůdcům je možné předejít výběrem odolných odrůd salátů. Vybíhání salátu do květu Vybíhání salátu do květu způsobeno dlouhým dnem, teplem a nedostatkem vláhy. Je typické pro jarní odrůdy salátů. Hnití salátu Podehnívání salátu je způsobeno patogenními houbami. Napadení se projevuje žloutnutím a následným odumíráním rostlin. Na salátu..
• Jak používáme organická hnojiva Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady: Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit. Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje. Kvalitní kompost postačí..