Uložení zeleniny v zimě



Uložení zeleniny v pařeništi

pařeniště vyvezeme zeminu, aby bylo co nejhlubší. Urovnáme do něj košťálovou a kořenovou zeleninu a zasypeme hlínou. Pařeniště necháme na podzim co nejdéle odkryté, přikryjeme jej až s příchodem prvních mrazů. Jako ochranu před silnými mrazy ještě okna pařeniště zabalíme do slámy. Při oblevě musíme pařeniště vyvětrat, aby uskladněná zelenina nehnila a neplesnivěla.

Uložení zeleniny v zazimovací jámě

Zazimovací jámu použijeme, pokud nemáme k dispozici ani sklep, ani pařeniště. Zazimovací jámu vyhloubíme v místě, kde není vysoká hladina podzemní vody. Jáma má mít hloubku cca 1 metr. Uložíme do ní kořenovou zeleninu a košťáloviny i s kořenovými baly. Zazimovací jámu přikryjeme prkny, při velkých mrazech ještě balíky slámy nebo deskami polystyrénu.

Uložení zeleniny ve sklepě

Než uložíme zeleninu do sklepa, dobře jej vyvětráme a vydezinfikujeme, nejlépe zapálením sirných knotů. Také můžeme vybílit stěny a strop vápenným mlékem. Kořenovou zeleninu ve sklepě ukládáme do pyramid nebo hromad, případně je dáváme do beden s pískem nebo rašelinou. Zelné hlávky ukládáme do dřevěných polic nebo beden.

Při uskladnění zeleniny ve sklepě, musíme po celou dobu umožnit výměnu vzduchu, hlídat optimální teplotu a vzdušnou vlhkost. To nám umožňují větrací mřížky nebo okénka. Často větráme, v silných mrazech sklep uzavřeme. Optimální teplota ve sklepě by měla být 1 až 4 °C. Relativní vlhkost vzduchu by měla být asi 90%. Pokud máme nízkou vlhkost vzduchu, vyplatí se zeleninu dát do perforovaných polyetylénových sáčků, zelenina nevadne a zůstane déle svěží.

Uskladnění zeleniny na zimu

Uskladnění zeleniny na zimu







  • Jaký je rozdíl mezi ředkvičkou a ředkví Společnými znaky pro ředkvičku a ředkev jsou štiplavá chuť, nízký obsah kalorií, přírodní antibiotikum a vysoký obsah vitamínu C. Ve stravování je využíváme jako rychlou svačinu nebo do salátů. Ředkvičky se využívají jako první jarní zelenina k detoxikaci organizmu po zimě. Ředkvička Ředkvička má většinou kulovitý tvar, velikost cca 3 cm..
  • Pěstování slivoní – plody Zralé plody slivoní mají ojíněnou slupku. Patří k nim švestky, pološvestky, slívy, mirabelky a renklódy. Některé druhy slivoní je možné pěstovat i ve vyšší nadmořské výšce a nahrazují tak jiné peckové ovoce, např. meruňky a broskve. Plody slivoní Plody jednotlivých druhů slivoní se liší tvarem velikostí, barvou, chutí a také možností..
  • Molice – škůdce českých zahrad Jak vypadá molice? Dalším škůdce našich zahrad je hojně rozšířená molice. Molice je drobný motýlek, který dosahuje velikosti max. 2 mm. Jsou nápadné bílým voskovým popraškem, Molice skleníková hustě pokryje listy skleníkových plodin a okrasných rostlin. Saje na rubu listů, zejména se vyskytuje na okurkách, rajčatech, chmelu, révě, jiřinách, bramborách,..
  • Mšice – škůdce českých zahrad Jak mšice škodí rostlinám Nejrozšířenějším škůdcem českých zahrad je mšice. Mšice jsou velké 0,5 až 6 mm. Jsou buď okřídlené nebo bezkřídlé. Mšice škodí sáním šťáv. Rostliny navíc reagují na podráždění změnou barvy nebo svinováním a dalšími deformacemi. Mšice rovněž přenášejí virové choroby. Druhy mšic Mšice srstková – napadá srstky..