Sázení růží
Růže jsou královnami květin a chybí na málokteré zahradě. V září je ideální doba pro jejich výsadbu ať už se jedná o nové záhony nebo doplnění výsadeb poškozených mrazy.
Kam zasadit růže
Růžím nejlépe vyhovuje slunné stanoviště s úrodnou, středně těžkou propustnou půdou obsahující dostatek humusu, živin i vláhy. Místo na prudkém slunečním úpalu však růžím, zvláště červeně kvetoucím, nevyhovuje, neboť jejich barva tam trpí a postupně bledne.
Pro růže nejsou vhodné půdy těžké, nepropustné, zamokřené a kyselé, které vyžadují vylepšení, a to úrodnou zeminou, kvalitním kompostem, pískem, odvodněním, vápněním apod. podle povahy půdy.
Kam zasadit růže
Postup při sázení růží
Budeme-li osazovat růžemi celý záhon, zryjeme a připravíme půdu do hloubky 40 cm nejméně měsíc před sázením. Současně půdu pohnojíme kvalitním kompostem a pro zvýšení obsahu živin v půdě superfosfátem a síranem draselným nebo draselnou solí.
Keřové sazenice sázíme podle vzrůstnosti na vzdálenost 35 až 50 cm od sebe. Kořeny jim podle potřeby upravíme. Poškozené odstřihneme, příliš dlouhé zkrátíme. Pokud byly oschlé, namočíme je na půl dne do vody.
Pokud vysazujeme jen jednotlivé sazenice, např. pnoucí nebo sadové růže, vyhloubíme pro ně na stanovišti jámy 40 cm hluboké a 50 cm široké. Při řadové výsadbě tyto růže podle vzrůstnosti na 1 až 3 metry od sebe. Zem pro zasypání kořenů podle potřeby zlepšíme úrodnou zeminou, kvalitním kompostem nebo rašelinným zahradnickým substrátem.
Postup při sázení růží
Budeme-li na záhoně doplňovat jen některé, v důsledku mrazů, vyhynulé keře růží, vykopeme je s co největším počtem kořenů, vytvoříme co největší jámy a zem v nich nahradíme jinou z míst, kde se dosud růže nepěstovaly. Taková náhrada vyhynulých růží bývá zpravidla úspěšná, není-li původní výsadba příliš stará a půda dosavadními rostlinami příliš vyčerpaná. Starší silně vyvinuté keře růží nové rostliny z dosázených sazenic zpravidla zastíní a nedovolí, aby se dobře vyvinuly.
Sazenice vysazujeme tak hluboko, aby místo na kořenovém krčku, odkud vyrůstají ušlechtilé výhony, bylo asi 5 cm pod povrchem okolní půdy. Kořeny rozprostřeme a zasypeme jemnou zeminou, kterou k nim zlehka přišlápneme a dobře zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí povrchu půdy přihrneme k sazenici kopeček kypré zeminy, která je ochrání proti zimním mrazům. Počátkem zimy se vyplatí pokrýt růže chvojím. Výhony sazenic ovšem zkracujeme až na jaře.
Podobné články:
- Cínie – Ostálka sličná a Ostálka úzkolistá Latinské jméno (Zinnia) dostaly cínie po německém lékaři a profesoru botaniky Johannu Gottfriedu Zinnovi. Pocházejí z amerického kontinentu, kde bylo popsáno kolem patnácti druhů. Patří mezi oblíbené záhonové letničky. Správné české jméno pro cínie je ostálka, ale zlidovělý název cínie se vžil mnohem více. Ostálka úzkolistá Ostálka úzkolistá je doma v Mexiku...
- Druhy růží Záhonové keřové růže Nejčastěji se v našich zahradách pěstují záhonové růže keřové. Velkokvěté čajohybridy se pro svoje poupata ušlechtilého tvaru a často i jemnou vůní hodí zvláště k řezu do kytic. Čajohybridy se pěstují i jako stromkové růže a na záhonu je lze též kombinovat s keřovými růžemi. Záhony mnohokvětých růží jsou pro..
- Jak pěstovat ostálku – Zinnia Ostálka neboli cínie Ostálka neboli cínie je letnička, která rozkvétá v létě a brzy na podzim. Pochází z Mexika a do Evropy byla tato letnička přivezena koncem 18. století. Ostálka patří mezi květiny příbuzné astrám. Ostálka lepá (Zinnia elegans) – je nejvíce pěstovaným druhem v našich zahradách a to buď jako velkokvětá nebo..
- Koniklec trvalka do skalky Koniklec – Pulsatilla je trvalka, která se hodí především do skalek. Má vzpřímené nebo převislé zvonkovité květy. Po odkvětu se listy nápadně zvětší. Koniklec potřebuje ke svému růstu plné slunce a úrodnou půdu, dobře propustnou a bohatou na humus. Je velmi citlivý na poškození kořenů. Koniklec množíme v zimě kořenovými..