Sázení růží



Růže jsou královnami květin a chybí na málokteré zahradě. V září je ideální doba pro jejich výsadbu ať už se jedná o nové záhony nebo doplnění výsadeb poškozených mrazy.

Kam zasadit růže

Růžím nejlépe vyhovuje slunné stanoviště s úrodnou, středně těžkou propustnou půdou obsahující dostatek humusu, živin i vláhy. Místo na prudkém slunečním úpalu však růžím, zvláště červeně kvetoucím, nevyhovuje, neboť jejich barva tam trpí a postupně bledne.

Pro růže nejsou vhodné půdy těžké, nepropustné, zamokřené a kyselé, které vyžadují vylepšení, a to úrodnou zeminou, kvalitním kompostem, pískem, odvodněním, vápněním apod. podle povahy půdy.

Kam zasadit růže

Kam zasadit růže

Postup při sázení růží

Budeme-li osazovat růžemi celý záhon, zryjeme a připravíme půdu do hloubky 40 cm nejméně měsíc před sázením. Současně půdu pohnojíme kvalitním kompostem a pro zvýšení obsahu živin v půdě superfosfátem a síranem draselným nebo draselnou solí.

Keřové sazenice sázíme podle vzrůstnosti na vzdálenost 35 až 50 cm od sebe. Kořeny jim podle potřeby upravíme. Poškozené odstřihneme, příliš dlouhé zkrátíme. Pokud byly oschlé, namočíme je na půl dne do vody.

Pokud vysazujeme jen jednotlivé sazenice, např. pnoucí nebo sadové růže, vyhloubíme pro ně na stanovišti jámy 40 cm hluboké a 50 cm široké. Při řadové výsadbě tyto růže podle vzrůstnosti na 1 až 3 metry od sebe. Zem pro zasypání kořenů podle potřeby zlepšíme úrodnou zeminou, kvalitním kompostem nebo rašelinným zahradnickým substrátem.

Postup při sázení růží

Postup při sázení růží

Budeme-li na záhoně doplňovat jen některé, v důsledku mrazů, vyhynulé keře růží, vykopeme je s co největším počtem kořenů, vytvoříme co největší jámy a zem v nich nahradíme jinou z míst, kde se dosud růže nepěstovaly. Taková náhrada vyhynulých růží bývá zpravidla úspěšná, není-li původní výsadba příliš stará a půda dosavadními rostlinami příliš vyčerpaná. Starší silně vyvinuté keře růží nové rostliny z dosázených sazenic zpravidla zastíní a nedovolí, aby se dobře vyvinuly.

Sazenice vysazujeme tak hluboko, aby místo na kořenovém krčku, odkud vyrůstají ušlechtilé výhony, bylo asi 5 cm pod povrchem okolní půdy. Kořeny rozprostřeme a zasypeme jemnou zeminou, kterou k nim zlehka přišlápneme a dobře zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí povrchu půdy přihrneme k sazenici kopeček kypré zeminy, která je ochrání proti zimním mrazům. Počátkem zimy se vyplatí pokrýt růže chvojím. Výhony sazenic ovšem zkracujeme až na jaře.






  • Jak pěstovat cínie Půda pro cínie Cínie pěstujeme ve výživné, ale lehčí půdě, vyžadují slunečnou polohu. Zvláště vyšší kultivary vysazujeme do poloh chráněných před větrem. Pravidelně zaléváme, občas mírně přihnojíme plným hnojivem. Kdy vysévat a sázet cínie Sazenice cínií můžeme předpěstovat ze semen, kterých je na trhu dostatek. Osivo vyséváme od února do..
  • Jazylka chobotnatá (Salpiglossis sinuata) Jazylka chobotnatá je 50 až 80 cm vysoká letnička. Kvete v červenci až srpnu široce nálevkovitými květy v různých barvách, zdobených výraznou žilnatinou. Sazenice jazylky vypěstované z březnového výsevu se vysazují v květnu na vzdálenost 30 cm od sebe. Jazylka se používá k osázení pestrých květinových záhonů v předzahrádkách, blízko cest nebo odpočivadel. Květy lze použít..
  • Sporýš zahradní – Verbena x hybrida Pěstování sporýše Sporýš zahradní neboli verbena je letnička původem z Ameriky. Vznikla mnohonásobným křížením různých druhů. Sporýš vytváří 20 až 40 cm vysoké, bohatě větvené trsy, jejichž stonky jsou v červenci až září ukončeny jemně vonícím květenstvím ve všech barvách (mimo žluté). Některé kultivary sporýše mají bílé očko. Sporýš vyséváme..
  • Kakost sivý Kakost sivý je trvalka vysoká cca 10 až 15 cm. Pochází horských oblastí středozemí. Kakost kvete od května do srpna. Vysazujeme jej do skalek mezi štěrbiny kamenů. Kakost vyžaduje slunné a teplé stanoviště s písčitou, méně úrodnou půdou. Nevadí mu sušší prostředí. Podobné články: Růže svraskalá Růže na podzim Výsadba růží..