Sázení růží
Růže jsou královnami květin a chybí na málokteré zahradě. V září je ideální doba pro jejich výsadbu ať už se jedná o nové záhony nebo doplnění výsadeb poškozených mrazy.
Kam zasadit růže
Růžím nejlépe vyhovuje slunné stanoviště s úrodnou, středně těžkou propustnou půdou obsahující dostatek humusu, živin i vláhy. Místo na prudkém slunečním úpalu však růžím, zvláště červeně kvetoucím, nevyhovuje, neboť jejich barva tam trpí a postupně bledne.
Pro růže nejsou vhodné půdy těžké, nepropustné, zamokřené a kyselé, které vyžadují vylepšení, a to úrodnou zeminou, kvalitním kompostem, pískem, odvodněním, vápněním apod. podle povahy půdy.
Kam zasadit růže
Postup při sázení růží
Budeme-li osazovat růžemi celý záhon, zryjeme a připravíme půdu do hloubky 40 cm nejméně měsíc před sázením. Současně půdu pohnojíme kvalitním kompostem a pro zvýšení obsahu živin v půdě superfosfátem a síranem draselným nebo draselnou solí.
Keřové sazenice sázíme podle vzrůstnosti na vzdálenost 35 až 50 cm od sebe. Kořeny jim podle potřeby upravíme. Poškozené odstřihneme, příliš dlouhé zkrátíme. Pokud byly oschlé, namočíme je na půl dne do vody.
Pokud vysazujeme jen jednotlivé sazenice, např. pnoucí nebo sadové růže, vyhloubíme pro ně na stanovišti jámy 40 cm hluboké a 50 cm široké. Při řadové výsadbě tyto růže podle vzrůstnosti na 1 až 3 metry od sebe. Zem pro zasypání kořenů podle potřeby zlepšíme úrodnou zeminou, kvalitním kompostem nebo rašelinným zahradnickým substrátem.
Postup při sázení růží
Budeme-li na záhoně doplňovat jen některé, v důsledku mrazů, vyhynulé keře růží, vykopeme je s co největším počtem kořenů, vytvoříme co největší jámy a zem v nich nahradíme jinou z míst, kde se dosud růže nepěstovaly. Taková náhrada vyhynulých růží bývá zpravidla úspěšná, není-li původní výsadba příliš stará a půda dosavadními rostlinami příliš vyčerpaná. Starší silně vyvinuté keře růží nové rostliny z dosázených sazenic zpravidla zastíní a nedovolí, aby se dobře vyvinuly.
Sazenice vysazujeme tak hluboko, aby místo na kořenovém krčku, odkud vyrůstají ušlechtilé výhony, bylo asi 5 cm pod povrchem okolní půdy. Kořeny rozprostřeme a zasypeme jemnou zeminou, kterou k nim zlehka přišlápneme a dobře zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí povrchu půdy přihrneme k sazenici kopeček kypré zeminy, která je ochrání proti zimním mrazům. Počátkem zimy se vyplatí pokrýt růže chvojím. Výhony sazenic ovšem zkracujeme až na jaře.
Podobné články:
- Pěstování jiřin na zahradě Jiřiny jsou květiny, které oplývají velmi širokou škálou barev, velikostí a tvarů svých květin. Pochází z hornatých částí Mexika a okolních států Ameriky. Do Evropy se dostaly až koncem 18. století. Začátkem 19. století byly již vystavovány na nejrůznějších květinových výstavách a byly středem pozornosti. Kde pěstujeme jiřiny Jiřiny se původně..
- Nestařec (Ageratum houstonianum) Nestařec (Ageratum houstonianum) je letnička pocházející se Střední a jižních oblastí Severní Ameriky. Tvoří husté bohatě větvené kompaktní trsy. Nestařec kvete od června do září, většinou světle nebo tmavě modrofialovými květy. Nízké druhy jsou vysoké asi 20 cm a používají se hlavně na obruby záhonů, případně i do skalek. Vysoké..
- Jak pěstovat petúnie Pěstování petúnií Petúnie pěstujeme ze semen nebo si zakoupíme sazenice. Petúnie mají semínka drobnější než mák. Semena vyséváme v první polovině února. Povrch substrátu mírně urovnáme a semena do něho mírně vtlačíme a již nezasypáváme. Semena petúnií nesmí zaschnout, substrát udržujeme stále mírně vlhký. Optimální teplota pro klíčení je kolem 20°C...
- Léto na zahradě – srpen Okrasná zahrada v srpnu V srpnu sestřihujeme živé ploty z jehličnatých a stále zelených dřevin, jako je buxus. V okrasné zahradě můžeme začít přesazovat pivoňky. Dbáme na to, abychom jejich hlízy zbytečně neporanili. Pivoňky jsou velmi citlivé na hloubku sázení, která musí být stejná jako na původním stanovišti. Pokud je zasadíme hlouběji, nekvetou..