Sázení růží
Růže jsou královnami květin a chybí na málokteré zahradě. V září je ideální doba pro jejich výsadbu ať už se jedná o nové záhony nebo doplnění výsadeb poškozených mrazy.
Kam zasadit růže
Růžím nejlépe vyhovuje slunné stanoviště s úrodnou, středně těžkou propustnou půdou obsahující dostatek humusu, živin i vláhy. Místo na prudkém slunečním úpalu však růžím, zvláště červeně kvetoucím, nevyhovuje, neboť jejich barva tam trpí a postupně bledne.
Pro růže nejsou vhodné půdy těžké, nepropustné, zamokřené a kyselé, které vyžadují vylepšení, a to úrodnou zeminou, kvalitním kompostem, pískem, odvodněním, vápněním apod. podle povahy půdy.
Kam zasadit růže
Postup při sázení růží
Budeme-li osazovat růžemi celý záhon, zryjeme a připravíme půdu do hloubky 40 cm nejméně měsíc před sázením. Současně půdu pohnojíme kvalitním kompostem a pro zvýšení obsahu živin v půdě superfosfátem a síranem draselným nebo draselnou solí.
Keřové sazenice sázíme podle vzrůstnosti na vzdálenost 35 až 50 cm od sebe. Kořeny jim podle potřeby upravíme. Poškozené odstřihneme, příliš dlouhé zkrátíme. Pokud byly oschlé, namočíme je na půl dne do vody.
Pokud vysazujeme jen jednotlivé sazenice, např. pnoucí nebo sadové růže, vyhloubíme pro ně na stanovišti jámy 40 cm hluboké a 50 cm široké. Při řadové výsadbě tyto růže podle vzrůstnosti na 1 až 3 metry od sebe. Zem pro zasypání kořenů podle potřeby zlepšíme úrodnou zeminou, kvalitním kompostem nebo rašelinným zahradnickým substrátem.
Postup při sázení růží
Budeme-li na záhoně doplňovat jen některé, v důsledku mrazů, vyhynulé keře růží, vykopeme je s co největším počtem kořenů, vytvoříme co největší jámy a zem v nich nahradíme jinou z míst, kde se dosud růže nepěstovaly. Taková náhrada vyhynulých růží bývá zpravidla úspěšná, není-li původní výsadba příliš stará a půda dosavadními rostlinami příliš vyčerpaná. Starší silně vyvinuté keře růží nové rostliny z dosázených sazenic zpravidla zastíní a nedovolí, aby se dobře vyvinuly.
Sazenice vysazujeme tak hluboko, aby místo na kořenovém krčku, odkud vyrůstají ušlechtilé výhony, bylo asi 5 cm pod povrchem okolní půdy. Kořeny rozprostřeme a zasypeme jemnou zeminou, kterou k nim zlehka přišlápneme a dobře zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí povrchu půdy přihrneme k sazenici kopeček kypré zeminy, která je ochrání proti zimním mrazům. Počátkem zimy se vyplatí pokrýt růže chvojím. Výhony sazenic ovšem zkracujeme až na jaře.
Podobné články:
- Čemeřice – královna jarní zahrady Čemeřice (Helleborus) rozkvétají někdy již o Vánocích a nezřídka se i rychlí. Na zahradách však zpravidla mají svoji hlavní dobu kvetení až o několik týdnů později. Čemeřici na zahradě nepřehlédneme, protože na sebe upozorňuje svojí nevšední krásou. Po odkvětu se vytvoří poměrně velké, lesklé, tmavozelené listy. Na květech jsou nejvýraznější..
- Astra čínská – Callistephus chinensis Astra čínská je oblíbenou letničkou, která byla vyšlechtěna v mnoha odrůdách lišících se výškou rostlin, hustotou jejich rozvětvení, tvarem, velikostí, uspořádáním a barvou květů. Astra čínská má odrůdy jednoduché nebo plnokvěté. Kde a kdy vysadit astry Astry kvetou od poloviny srpna do konce září. Předpěstované sazenice se na záhony vysazují v polovině..
- Zvonek prostřední (Campanula medium) Pěstování zvonku prostředního Zvonek prostřední je 70 až 90 cm vysoká dvouletka s velkými bílými, růžovými nebo tmavofialovými zvonkovitými květy. Sazenice se vysazují na záhony počátkem září na vzdálenost 40 až 50 cm. Uplatní se jednotlivě nebo ve skupinách na smíšených květinových záhonech, jako solitéra v trávníku nebo vysazený před keři. Květy..
- Kosatce Pěstování kosatců K další oblíbené trvalce na zahradě patří kosatec bradatý, který kvete koncem jara v mnoha barvách. Nejvíce se pěstují kultivary vysoké 75 až 100 cm, méně často pak 40 až 75 cm nebo nízké kosatce 20 až 40 cm. Nejdůležitější při pěstování kosatců je výběr stanoviště, které by..