Sázení růží



Růže jsou královnami květin a chybí na málokteré zahradě. V září je ideální doba pro jejich výsadbu ať už se jedná o nové záhony nebo doplnění výsadeb poškozených mrazy.

Kam zasadit růže

Růžím nejlépe vyhovuje slunné stanoviště s úrodnou, středně těžkou propustnou půdou obsahující dostatek humusu, živin i vláhy. Místo na prudkém slunečním úpalu však růžím, zvláště červeně kvetoucím, nevyhovuje, neboť jejich barva tam trpí a postupně bledne.

Pro růže nejsou vhodné půdy těžké, nepropustné, zamokřené a kyselé, které vyžadují vylepšení, a to úrodnou zeminou, kvalitním kompostem, pískem, odvodněním, vápněním apod. podle povahy půdy.

Kam zasadit růže

Kam zasadit růže

Postup při sázení růží

Budeme-li osazovat růžemi celý záhon, zryjeme a připravíme půdu do hloubky 40 cm nejméně měsíc před sázením. Současně půdu pohnojíme kvalitním kompostem a pro zvýšení obsahu živin v půdě superfosfátem a síranem draselným nebo draselnou solí.

Keřové sazenice sázíme podle vzrůstnosti na vzdálenost 35 až 50 cm od sebe. Kořeny jim podle potřeby upravíme. Poškozené odstřihneme, příliš dlouhé zkrátíme. Pokud byly oschlé, namočíme je na půl dne do vody.

Pokud vysazujeme jen jednotlivé sazenice, např. pnoucí nebo sadové růže, vyhloubíme pro ně na stanovišti jámy 40 cm hluboké a 50 cm široké. Při řadové výsadbě tyto růže podle vzrůstnosti na 1 až 3 metry od sebe. Zem pro zasypání kořenů podle potřeby zlepšíme úrodnou zeminou, kvalitním kompostem nebo rašelinným zahradnickým substrátem.

Postup při sázení růží

Postup při sázení růží

Budeme-li na záhoně doplňovat jen některé, v důsledku mrazů, vyhynulé keře růží, vykopeme je s co největším počtem kořenů, vytvoříme co největší jámy a zem v nich nahradíme jinou z míst, kde se dosud růže nepěstovaly. Taková náhrada vyhynulých růží bývá zpravidla úspěšná, není-li původní výsadba příliš stará a půda dosavadními rostlinami příliš vyčerpaná. Starší silně vyvinuté keře růží nové rostliny z dosázených sazenic zpravidla zastíní a nedovolí, aby se dobře vyvinuly.

Sazenice vysazujeme tak hluboko, aby místo na kořenovém krčku, odkud vyrůstají ušlechtilé výhony, bylo asi 5 cm pod povrchem okolní půdy. Kořeny rozprostřeme a zasypeme jemnou zeminou, kterou k nim zlehka přišlápneme a dobře zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí povrchu půdy přihrneme k sazenici kopeček kypré zeminy, která je ochrání proti zimním mrazům. Počátkem zimy se vyplatí pokrýt růže chvojím. Výhony sazenic ovšem zkracujeme až na jaře.





  • Nestařec (Ageratum houstonianum) Nestařec (Ageratum houstonianum) je letnička pocházející se Střední a jižních oblastí Severní Ameriky. Tvoří husté bohatě větvené kompaktní trsy. Nestařec kvete od června do září, většinou světle nebo tmavě modrofialovými květy. Nízké druhy jsou vysoké asi 20 cm a používají se hlavně na obruby záhonů, případně i do skalek. Vysoké..
  • Astra čínská – Callistephus chinensis Astra čínská je oblíbenou letničkou, která byla vyšlechtěna v mnoha odrůdách lišících se výškou rostlin, hustotou jejich rozvětvení, tvarem, velikostí, uspořádáním a barvou květů. Astra čínská má odrůdy jednoduché nebo plnokvěté. Kde a kdy vysadit astry Astry kvetou od poloviny srpna do konce září. Předpěstované sazenice se na záhony vysazují v polovině..
  • Zalévání květin Pravidla pro zalévání květin Při pěstování rostlin v nádobách je velice důležitá zálivka. Rostliny nelze zalévat stále stejně často, správná doba pro zálivku závisí na povětrnostních podmínkách, ročním období, teplotě, rozměru a typu nádoby. Dále pak je důležité složení substrátu a podmínky stanoviště, na kterém je nádoba umístěná. Voda z vodovodu vyhovuje..
  • Lichořeřišnice – Tropaeolum Lichořeřišnice je v našich podmínkách letnička. Pochází z Jižní Ameriky. Lichořeřišnice je dužnatá a velmi choulostivá na mráz. Vytvářejí asi 1 metr dlouhé výhony, které můžou být buď plazivé, nebo popínavé. Květy jsou jednoduché, velké cca 6 až 7 cm v barvě oranžové, žluté nebo červené. Lichořeřišnici vysazujeme na slunné nebo poloslunné místo..