Pěstování popínavých růží

Popínavé růže jsou nejvíce pěstovaným druhem růží v našich zahradách. Je to proto, že mají široké uplatnění jak u domu, tak v zahradě.

Aby popínavé růže dobře rostly, potřebují vhodnou podpěrnou konstrukci. K tomuto účelu nejlépe slouží různé dřevěné nebo kovové žebříčky, pergoly, loubí nebo oblouky z různých materiálů. Popínavé růže se vedou do výšky a nezaberou mnoho místa, proto se hodí i do malých zahrad.

Stanoviště pro popínavé růže

Při déle trvajících mrazech choulostivější kultivary popínavých růží namrzají, je proto nutné vybrat pro ně v zahradě nebo u domu teplejším místo, chráněné také proti mrazivým zimním větrům. Zvláště citlivé jsou velkokvěté kultivary vyšlechtěné z čajohybridů. Půdu mají mít úrodnou, středně těžkou, propustnou, bohatou humusem a živinami včetně vápníku. Nevhodné jsou pro popínavé růže půdy jílovité a mokré.

Stanoviště má být slunné, ne však na prudkém poledním žáru, kde především červené květy ztrácejí barvu a blednou. V takovém případě jim prospívá mírné zastínění.

Popínavé růže

Jak vysazovat popínavé růže

Popínavé růže, právě tak jako ostatní typy růží, vysazujeme nejlépe v říjnu. Výsadbové jámy tvoříme 40 cm hluboké a až 50 cm široké. V těžké půdě se vyplatí vykopat jámy hlubší a na jejich dno dát vrstvu drenážního materiálu. Méně úrodnou půdu zlepšíme dobrým kompostem.

Pokud mají sazenice oschlé kořeny, ponoříme tyto kořeny na půl dne do vody. Před sázením kořeny upravíme. Rostliny sázíme tak hluboko, aby místo očkování bylo v jámě asi 5 cm pod původním povrchem. Kořeny dobře prosypeme jemnou zeminou, kterou přišlápneme a zalijeme. Po vsáknutí vody a oschnutí půdního povrchu přihrneme k sazenici kopeček zeminy, aby chránila sazenici před poškozením zimními mrazy. Výhony zkrátíme až na jaře podle jejich počtu a tloušťky na 1 až 3 pupeny.

Podobné články:

Pnoucí růže Ošetřování popínavých růží Rostliny pro treláže Pěstujeme plaménky Jak pěstovat minirůže v bytě

• Stračka zahradní (Delphinium) Stračka zahradní patří mezi letničky (jednoleté rostliny), které můžeme vysévat přímo na záhon. Existují odrůdy, které dorůstají do výšky od 50 cm až po 1 metr. Pěstování stračky zahradní Stračky dávají přednost hluboce nakypřené vápenité půdě, která je spíše vlhčí. Nesnášejí hnojení čerstvým chlévským hnojem. Stanoviště by mělo být umístěné..
• Šalvěj zářivá – Salvia splendens Šalvěj zářivá se v našich podmínkách pěstuje jako letnička. Pochází z Brazílie, kde je to trvalka. Šalvěj zářivá bohatě a dlouho kvete od června do října, většinou červeně nebo také bíle, růžově, lososově a modrofialově. Vysazování šalvěje zářivé Semena šalvěje se vysévají do skleníku nebo teplého pařeniště v únoru do misek a rostlinky..
• Aksamitníky neboli Afrikány – letničky naší zahrady Pěstování aksamitníků Aksamitníky patří k jedněm z nejznámějších a nejpěstovanějším letničkám v našich zahradách. Jsou nenáročné a jejich pěstování je jednoduché. Umisťujeme je na světlé, slunné stanoviště nebo do polostínu. Rostou dobře v každé půdě. Dobře snášejí sucho i krátkodobé přemokření. Sazenice aksamitníku můžeme zakoupit, nebo si je snadno vypěstovat ze semen. Ze semen..
• Tulipán pozdní – Tulipa Tarda Tulipán pozdní je nízký botanický tulipán pocházející z Turkestánu. Z růžice listů vyrůstají nízké stvoly nesoucí několik žlutých květů hvězdicovitého tvaru s bílými špičkami. Tulipán pozdní patří mezi botanické tulipány vhodné do skalek. Hodí se také do trvalkových záhonů mezi květiny s menším vzrůstem. Podobné články: Pnoucí růže Ošetřování popínavých růží Rostliny pro treláže..