Vysazování nových růží

Růže jsou královnami každé zahrady. Symbolizují rozmanitost, barvitost, vůni a půvab. Vysazujeme je od poloviny října do poloviny listopadu. Pouze v oblastech s většími holomrazy je vysazujeme na jaře, kdy už pominulo riziko mrazíků.

Pro výsadbu vybíráme takové odrůdy, které jsou odolné proti chorobám, takže nevyžadují časté ošetřování postřiky. V oblastech s chladným podnebím dáváme přednost mrazuvzdorným kultivarům.

Příprava půdy a stanoviště pro růže

Růžím vyhovuje hluboká, vzdušná, kyprá a živinami bohatá půda. Naopak nemají rády místa ve stínu a větrné polohy. Dáváme pozor na stanoviště, která jsou otočená k jihu a hrozí zde prudké polední slunce. Růže pak rychle odkvétají a trpí úpalem – obzvláště tmavočervené odrůdy. Do těchto míst proto vysazujeme žluté nebo bílé růže.

Půdu pro růže hluboko zryjeme a vidlemi do ní zapravíme dostatek hnojiva – cca jeden kýbl proleželého kompostu na jednu rostlinu. Jámy hloubíme cca na 40 cm. Vzdálenost mezi rostlinami by měla být 40 až 60 cm, podle vzrůstnosti jednotlivých odrůd.

Jak sázet růže

Před výsadbou prostokořenné sazenice namočíme na několik hodin do kýble s vodou. Konce kořenů zastřihneme, příliš dlouhé kořeny zakrátíme asi na 15 až 20 cm. Při sázení kořeny rozprostřeme do stran. Dáváme pozor, aby kořeny nesměřovaly nahoru, později by se na nich mohli začít tvořit plané výhony.

Růže vysazujeme tak, aby místo očkování bylo asi 5 cm pod povrchem půdy. Sazenice vložíme do jámy, zaházíme hlínou a přišlápneme. Vydatně zalejeme a doplníme hlínou. V zemi nesmí zůstat žádné dutiny, aby sazenice dobře rostla. Do výšky cca 20 cm nahrneme kolem sazenice hlínu, kterou necháme asi čtyři týdny. Tím růže chráníme před prvními mrazíky.

Řez nových růží

Výhony nově zasazených růží na zimu nezakracujeme. Na zimu je přikryjeme chvojím.

Nově vysazené růže řežeme až na jaře v dubnu. Slabé nebo poškození výhony odstraníme, ostatní zkrátíme na 2 až 3 očka. V dalších letech provádíme řez různě podle druhu růží. Dřívější řež urychluje kvetení růží, pozdější řez kvetení oddaluje.

Pnoucí růže

Podobné články:

Růže na podzim Jak uskladnit zeleninu na zimu Čemeřice v zimní zahradě Tipy a triky pro zimní zahradu Vánoční stromek v květináči

• Cínie – Ostálka sličná a Ostálka úzkolistá Latinské jméno (Zinnia) dostaly cínie po německém lékaři a profesoru botaniky Johannu Gottfriedu Zinnovi. Pocházejí z amerického kontinentu, kde bylo popsáno kolem patnácti druhů. Patří mezi oblíbené záhonové letničky. Správné české jméno pro cínie je ostálka, ale zlidovělý název cínie se vžil mnohem více. Ostálka úzkolistá Ostálka úzkolistá je doma v Mexiku...
• Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) Hrachor vonný (Lathyrus odoratus) je oblíbená popínavá letnička dorůstající do výšky až 150 cm. Semena se vysévají koncem března až začátkem dubna přímo na stanoviště k lehké opěrné konstrukci nebo drátěnému plotu. Pěstování hrachoru Vyséváme do hloubky 5 cm na vzdálenost asi 20 cm. Hrachor vonný kvete v různých barvách od druhé..
• Pelargónie páskatá – Pelargonium zonale Pěstování pelargonie páskaté Pelargónie páskatá je lidově taktéž nazývaná muškát. Často je pěstovaná na oknech a balkónech. Oblíbená je hlavně proto, že kvete od jara do prvních mrazíků v nejrůznějších barevných odstínech. Květy pelargonií jsou jednoduché i plné, u některých druhů s výrazným očkem. Listy můžou být sytě zelené nebo pestrobarevné, bíle..
• Jak přezimovat balkonové květiny Přezimování balkonových květin U rostlin, které chceme přezimovat, pravidelně kontrolujeme, zda nejsou napadeny mšicemi, sviluškami nebo molicemi. Také dáváme pozor na některé choroby, např. plísně nebo padlí. Pelargonie přestaneme koncem srpna přihnojovat dusíkatými hnojivy. Během září omezíme zálivku. Tím docílíme dozrání rostlin, které pak lépe přezimují. Pokud nemáme vhodné prostory..