Vánoční stromek v květináči
Výbornou alternativou ke klasickému vánočnímu stromku je živý stromek v květináči.
K tomuto účelu se většinou používá smrk pichlavý, douglaska nebo jedlička. V teple stromek vydrží bez újmy 3 dny, při teplotě do 20 °C a při vyšší vlhkosti vzduchu až týden.
Stromek, který jsme měli téměř celý rok venku, je nutné před přenesením do teplé místnosti postupně aklimatizovat. Pokud bychom jej přemístili rychle do tepla, znamenalo by to pro rostlinu velký šok. Nejprve jej tedy umístíme do chladnější místnosti, kde je světlo – např. skleník bez vytápění, chodba, veranda, atd. Později vánoční stromek v květináči přemístíme do teplejší místnosti.
Délka postupné aklimatizace by měla trvat nejméně dva týdny.
Po Vánocích stromek přeneseme postupně do chladnějších prostor a pak zpět ven. V březnu jej můžeme přesadit do většího květináče a zapustit jej i s květináčem do záhonu.
- Odumírání větví Odumírání větví je častý vážný problém stromů a keřů pěstovaných v nádobách. Odumírání začíná u vrcholků a pomalu postupuje směrem dolů. Tato vážná choroba má několik možných příčin. Co dělat při odumírání větví? Není-li důvodem odumírání větví některá choroba, jde o častý úkaz možného přelití substrátu. Odumřelé dřevo odřízneme a řeznou..
- Sázíme ovocné stromky Jak sázet ovocné stromky? Podzim je ideální doba pro výsadbu ovocných stromků. Zakoupené sazenice vysadíme co nejdříve. Pokud sázíme až za několik dní po nákupu, musíme sazenice ošetřit tak, aby jim nezaschly kořeny. Dáme je do studeného sklepa a kořeny kropíme vodou nebo je přikryjeme mokrými hadry. Můžeme je také..
- Strupovitost jádrovin – nemoc ovocných dřevin Strupovitost jádrovin se projevuje hnědočernými skvrnami na listech a plodech, případně i trhlinami a deformacemi. Účinná prevence proti strupovitosti: Pěstování odrůd rezistentních proti této chorobě. Řezem udržovat korunu stromu světlé a vzdušné, aby po dešti rychleji osychala. Týden před podzimním opadem listí se doporučuje postříkat koruny stromů 5 až 7%..
- Pěstování slivoní – plody Zralé plody slivoní mají ojíněnou slupku. Patří k nim švestky, pološvestky, slívy, mirabelky a renklódy. Některé druhy slivoní je možné pěstovat i ve vyšší nadmořské výšce a nahrazují tak jiné peckové ovoce, např. meruňky a broskve. Plody slivoní Plody jednotlivých druhů slivoní se liší tvarem velikostí, barvou, chutí a také možností..