Plíseň šedá u rostlin



Plíseň šedá je houbová choroba, která působí nejvíce škody ve vlhké sezóně. Plíseň obvykle napadá nejdříve mrtvé nebo poškozené části rostlin, ovšem velmi brzy se rozšíří i na zbytek rostliny.

Co udělat s napadenými rostlinami

Na listech se objevuje šedý chmýřitý povlak a u mnoha letniček (např. petúnie, cínie) a také rajčat bývají napadené i stonky. Plesnivé listy a těžce postižené rostliny co nejdříve odstraníme. Postřikujeme je systémovými fungicidy.

Plíseň šedá na rajčatech

Plíseň šedá na rajčatech





  • Mandelinka bramborová Mandelinka bramborová byla poprvé zaznamenána cca před dvěma sty lety. Původně žila na západě USA v Coloradu na divokém lilku. Postupně přešla na brambory a začala se šířit ve světě a po celé Evropě. V současné době je mandelinka bramborová nejvýznamnějším žravým škůdcem bramborové natě ve světě. Stádia mandelinky Dospělý brouk přezimuje..
  • Škůdci okrasných rostlin – 3 Štítenka skleníková Tento škůdce napadá především fíkovník, kapradí, filodendron, palmy nebo toulitce. Štítenky poznáme podle kulatého nebo podlouhlého hnědého štítku, jenž úplně pokrývá dospělce, kteří jsou pak díky tomu nepohybliví. Larvy štítek nemají a zpočátku jsou pohyblivé. Štítenky smyjeme měkkým hadříkem a mýdlovou vodou. Rostliny přitom položíme, aby se tekutina..
  • Choroby a škůdci slivoní Šarka – nejvážnější choroba slivoní. Některé odrůdy slivoní jsou vůči šarce odolné. Pilatka švestková – způsobuje červivost malých plodů. Obaleč švestkový – způsobuje červivost plodů před dozráním. Červivé plody jsou často napadány moniliovou hnilobou. Mšice – poškozují slivoně a přenášejí šarku. Podobné články: Rez hrušňová – nemoci ovocných dřevin Chemická..
  • Mečíky neboli gladioly Mečíky neboli gladioly jsou květiny určené především k řezu. Řežou se v době, kdy se první spodní květy uvolní z poupěte a mají již barvu. Necháme-li je dokvétat na záhoně, hlízy slábnou. Po odkvětu je nutné vyříznout květní stvol, listy ponecháme. Mečíky jsou květiny s hlízami, které mají malou mrazuvzdornost – proto je..