Co je zelené hnojení



Zelené hnojení zlepšuje půdu

Zeleným hnojením se nazývá dočasná kultura zcela určitých rostlin.

Během poměrně krátké doby obohatí půdu humusem, přispěje ke zlepšení půdní struktury, půdu odpleveluje, zlepšuje kvalitu písčité půdy, na svazích dokáže ochránit půdu před vodní erozí. Zelené hnojení můžeme použít jako předplodinu a mezikulturu, nebo jako následnou kulturu. Při zakládání nebo rekonstrukci zahrady je metoda zeleného hnojení velmi vhodná.

Zelené hnojení můžeme uplatnit i po raných zeleninách nebo raných bramborách na záhonech, které bychom již jinak do zimy nevyužili. Tam vyséváme zelené hnojení v červenci nebo počátkem srpna.

Podmínkou pro dobrý vývoj zelené hmoty je dostatek vláhy v půdě, dostatek draslíku, fosforu a vápníku. Po zeleném hnojení se vyplatí pěstovat košťáloviny, brambory a kořenovou zeleninu.

Jestliže jsme zelené hnojení použili jako předplodinu, pak hlavní plodinu sázíme nebo sejeme na záhony až 14 dní po zarytí zeleného hnojení.

Co je zelené hnojení

Co je zelené hnojení

Jaké zelené hnojení použít

Pro zelené hnojení se nejvíce hodí tzv. motýlkokvěté rostliny, které obohacují půdu dusíkem pomocí hlízkovitých bakterií na kořenech a svými hluboko jdoucími kořeny půdu drenážují. Měli bychom počítat s tím, že na 1 m² bychom měli vysít např. 25 g hrachu, koňského bobu nebo lupiny, nebo 15 až 20 g vikve nebo 2 g jetele či komonice.

Pro zelené hnojení se také používá hořčice, svazenka, nebo pohanka. Výhodnější než čisté porosty je vysévat směsi uvedených plodin.

Jestliže máme kvalitu půdy díky rozboru, pak můžeme aplikovat na kyselé půdě především lupinu a pohanku.





  • Co je to permakultura Permakultura je inovativní a udržitelný přístup, který se zabývá vytvářením ekosystémů, které jsou stabilní, odolné a harmonicky propojené s přírodou. Tento koncept byl vyvinut v 70. letech a kombinuje principy zemědělství, architektury, ekologie a sociálního designu. Cílem permakultury je vytvářet udržitelné lidské obydlí, zemědělství a komunity, které nejenže minimalizují negativní..
  • Rok v zeleninové a ovocné zahradě – ŘÍJEN Zeleninová zahrada v říjnu Všechny záhonové plochy, které jsou na podzim prázdné bez rostlin, je potřeba do zimy zrýt. Zrytou půdu nehrabeme, ale necháme ji odpočívat v hrubé hroudě. Mráz a zimní srážky mohou takto lépe pronikat do ornice. V první polovině října vysazujeme na venkovní záhony hlávkový salát, který zde přezimuje...
  • Rok v zeleninové a ovocné zahradě – KVĚTEN Práce na záhonech v květnu Na záhonech během května začíná hojně růst plevel. Je nejvyšší čas začít s ním bojovat. Nejen že na záhonech nevypadá pěkně, ale také bere místo a živiny pěstovaným rostlinám. Pokud je nedostatek deště, začínáme zalévat. Nikdy nezaléváme studenou vodou z vodovodu. Nejlépe používáme odstátou dešťovou vodu, která..
  • Využití malé zahradní plochy pro pěstování Většina zahrádkářů nemá k dispozici příliš velkou plochu, a proto by mělo být její využití o to intenzivnější. Všude, kde se to dá zařídit, se na záhonech pěstuje předplodina, hlavní plodina a ještě následná plodina. Hlavní plodina poskytuje určující sklizeň roku a zabírá půdu po většinu doby, např. rajčata nebo okurky...