Pěstování jiřin na zahradě
Jiřiny jsou květiny, které oplývají velmi širokou škálou barev, velikostí a tvarů svých květin.
Pochází z hornatých částí Mexika a okolních států Ameriky. Do Evropy se dostaly až koncem 18. století. Začátkem 19. století byly již vystavovány na nejrůznějších květinových výstavách a byly středem pozornosti.
Kde pěstujeme jiřiny
Jiřiny se původně pěstovaly především na zahradách a v parcích jako výrazné, vysoké, okrasné květiny s mohutnými úbory. Dnes věnují šlechtitelé velkou pozornost také rostlinám nízkým, vhodným do mís a truhlíků. Také na záhony se nezřídka vysazují nízké, kompaktní odrůdy.
Jak rozdělujeme jiřiny
Podle tvaru a uspořádání jednotlivých kvítků v úboru rozdělujeme jiřina do deseti skupin. Jsou to dekorační, pomponkovité, kaktusovité, semikaktusovité, náhrdelníkovité, leknínovité, anemonkovité, kulovité, pivoňkovité a tzv. zvláštnosti. Dále se skupiny dělí podle velikosti květu na obří, velkokvěté, střední, malokvěté a miniaturní. Pro běžné pěstování na zahradě se pokládají za ideální rostliny vysoké kolem jednoho metru, dobře rozvětvené a časně nakvétající.
Jak zajistit pěkné květy u jiřin
Vyšší rostliny vyvazujeme k opoře, např. k tzv. opěrnému kruhu. Jiřiny kromě vyvazování nevyžadují žádnou zvláštní péči. Chceme-li mít květy větší, horní pár postranních pupenů opatrně vyštípneme. Proti chorobám a škůdcům jsou jiřiny značně odolné. Pro dobré kvetení nesmíme rostliny přehnojit dusíkem.
Do vázy řežeme odrůdy s dlouhými stopkami a menšími úbory. Úbory by měly být plně nakvetlé. Řežeme je nejlépe ráno, kdy jsou svěží, a hned stonky ponoříme do vody. Jejich životnost ve váze můžeme prodloužit přidáním výživy pro řezané květiny.
Necháváme-li na zahradě rostliny odkvést, vždy odstraňujeme odkvetlé květy. Zlepšujeme tím nejen estetický vzhled rostlin, ale podpoříme i nasazováním dalších poupat.
Co s hlízami jiřin na podzim
Se sklizní hlíz jiřin začínáme, jakmile první mrazík ožehne nadzemní část rostlin. Nejprve ostříháme celý keř. Pak hlízy opatrně vyryjeme, očistíme a uložíme do nízkých bedniček. Dosušíme je, aby zatáhl krček hlízy. Postačí je uskladnit na dobu dvou týdnů v suchém bezmrazém prostředí. Po dosušení hlízy uložíme do sklepa s teplotou přibližně 10 °C. Hlízy během uskladnění pravidelně kontrolujeme. Objeví-li se na hlízách plíseň, odstraníme napadenou část a ošetříme dřevěným uhlím nebo fungicidním přípravkem.
- Řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina) Řebříček tužebníkovitý je trvalka vysoká 100 až 150 cm. Pochází z Kavkazu. Květenství jsou žlutá, složená z drobných úborů. Řebříček tužebníkovitý kvete v červenci až srpnu, voní po koření. Není náročný na pěstování ani na půdní podmínky. V zahradě jej vysazujeme do sušších partií. Je vhodný k řezu do čerstvých i suchých kytic. Podobné články:..
- Zvonek prostřední (Campanula medium) Pěstování zvonku prostředního Zvonek prostřední je 70 až 90 cm vysoká dvouletka s velkými bílými, růžovými nebo tmavofialovými zvonkovitými květy. Sazenice se vysazují na záhony počátkem září na vzdálenost 40 až 50 cm. Uplatní se jednotlivě nebo ve skupinách na smíšených květinových záhonech, jako solitéra v trávníku nebo vysazený před keři. Květy..
- Nevadlec péřitý – Celosia argentea Nevadlec péřitý je letnička vysoká cca 30 až 60 cm. Původem je z Indie. Květy jsou v bílé, červené nebo žluté barvě. Nevadlec vysazujeme do skupin, můžeme jej využít k suché vazbě. Vyžaduje slunnou a teplou polohu, tato letnička nemá ráda studené a deštivé počasí. Podobné články: Jak pěstovat jiřinky Rychlení konvalinek Lewisia..
- Kakost sivý Kakost sivý je trvalka vysoká cca 10 až 15 cm. Pochází horských oblastí středozemí. Kakost kvete od května do srpna. Vysazujeme jej do skalek mezi štěrbiny kamenů. Kakost vyžaduje slunné a teplé stanoviště s písčitou, méně úrodnou půdou. Nevadí mu sušší prostředí. Podobné články: Jak pěstovat jiřinky Rychlení konvalinek Lewisia v..







