Pěstování jiřin na zahradě
Jiřiny jsou květiny, které oplývají velmi širokou škálou barev, velikostí a tvarů svých květin.
Pochází z hornatých částí Mexika a okolních států Ameriky. Do Evropy se dostaly až koncem 18. století. Začátkem 19. století byly již vystavovány na nejrůznějších květinových výstavách a byly středem pozornosti.
Kde pěstujeme jiřiny
Jiřiny se původně pěstovaly především na zahradách a v parcích jako výrazné, vysoké, okrasné květiny s mohutnými úbory. Dnes věnují šlechtitelé velkou pozornost také rostlinám nízkým, vhodným do mís a truhlíků. Také na záhony se nezřídka vysazují nízké, kompaktní odrůdy.
Jak rozdělujeme jiřiny
Podle tvaru a uspořádání jednotlivých kvítků v úboru rozdělujeme jiřina do deseti skupin. Jsou to dekorační, pomponkovité, kaktusovité, semikaktusovité, náhrdelníkovité, leknínovité, anemonkovité, kulovité, pivoňkovité a tzv. zvláštnosti. Dále se skupiny dělí podle velikosti květu na obří, velkokvěté, střední, malokvěté a miniaturní. Pro běžné pěstování na zahradě se pokládají za ideální rostliny vysoké kolem jednoho metru, dobře rozvětvené a časně nakvétající.
Jak zajistit pěkné květy u jiřin
Vyšší rostliny vyvazujeme k opoře, např. k tzv. opěrnému kruhu. Jiřiny kromě vyvazování nevyžadují žádnou zvláštní péči. Chceme-li mít květy větší, horní pár postranních pupenů opatrně vyštípneme. Proti chorobám a škůdcům jsou jiřiny značně odolné. Pro dobré kvetení nesmíme rostliny přehnojit dusíkem.
Do vázy řežeme odrůdy s dlouhými stopkami a menšími úbory. Úbory by měly být plně nakvetlé. Řežeme je nejlépe ráno, kdy jsou svěží, a hned stonky ponoříme do vody. Jejich životnost ve váze můžeme prodloužit přidáním výživy pro řezané květiny.
Necháváme-li na zahradě rostliny odkvést, vždy odstraňujeme odkvetlé květy. Zlepšujeme tím nejen estetický vzhled rostlin, ale podpoříme i nasazováním dalších poupat.
Co s hlízami jiřin na podzim
Se sklizní hlíz jiřin začínáme, jakmile první mrazík ožehne nadzemní část rostlin. Nejprve ostříháme celý keř. Pak hlízy opatrně vyryjeme, očistíme a uložíme do nízkých bedniček. Dosušíme je, aby zatáhl krček hlízy. Postačí je uskladnit na dobu dvou týdnů v suchém bezmrazém prostředí. Po dosušení hlízy uložíme do sklepa s teplotou přibližně 10 °C. Hlízy během uskladnění pravidelně kontrolujeme. Objeví-li se na hlízách plíseň, odstraníme napadenou část a ošetříme dřevěným uhlím nebo fungicidním přípravkem.
- Pěstování lilie bělostné a lilie zlatohlavé V našich zahradách zdomácněla lilie zlatohlavá, která spolu s lilií bělostnou roste v půdách neutrálních i mírně zásaditých a vyžaduje přítomnost vápníku v půdě. Jak pěstovat lilie Výškou patří tyto dvě lilie mezi dominantní rostliny, dorůstají do výšky 1 až 1,5 m. Lilie bělostná výrazně voní. Některým lidem tato silná vůně natolik vadí, že..
- Jak správně přezimovat růže Mladé stromkové a převislé růže ohneme přes čípek tak, aby se nevylomily. Kmínek obalíme jutou nebo chvojím až po korunku. Listy, které ještě neopadaly, otrháme. Kmínek přichytíme k zemi háčkem. Korunku pak zasypeme kyprou zemí, ale nepřišlapujeme. Starší stromkové růže odlistíme, prostor mezi větévkami vyplníme dřevitou vlnou nebo slámou. Pak korunku..
- Druhy aksamitníků Existují tři základní druhy aksamitníku. Aksamitník jemnolistý – Tagetes tenuifolia – je nejméně pěstovaný. Má drobné jednoduché úbory a jemné olistění. Květů je velké množství. Používá se nejčastěji v kombinaci s jinými letničkami na květinových záhonech nebo jako obruby záhonů, případně do skalek. Aksamitník rozkladitý – Tagetes patula – nejčastěji pěstovaný aksamitník...
- Pěstování azalek a rododendronů Azalky a rododendrony jsou oblíbené keře našich zahrad. Nejčastěji rostou v polostínu. Rododendrony dorůstají do výšky od 0,3 do 6 metrů, podle druhu. Květy se objevují nejčastěji od dubna do května a mají různé barvy – od bílé, růžové, červené až po fialovou. Listu jsou stálezelené. Nejdůležitější pro dobrý růst rododendronů..