Pěstování jiřin na zahradě
Jiřiny jsou květiny, které oplývají velmi širokou škálou barev, velikostí a tvarů svých květin.
Pochází z hornatých částí Mexika a okolních států Ameriky. Do Evropy se dostaly až koncem 18. století. Začátkem 19. století byly již vystavovány na nejrůznějších květinových výstavách a byly středem pozornosti.
Kde pěstujeme jiřiny
Jiřiny se původně pěstovaly především na zahradách a v parcích jako výrazné, vysoké, okrasné květiny s mohutnými úbory. Dnes věnují šlechtitelé velkou pozornost také rostlinám nízkým, vhodným do mís a truhlíků. Také na záhony se nezřídka vysazují nízké, kompaktní odrůdy.
Pěstování jiřin
Jak rozdělujeme jiřiny
Podle tvaru a uspořádání jednotlivých kvítků v úboru rozdělujeme jiřina do deseti skupin. Jsou to dekorační, pomponkovité, kaktusovité, semikaktusovité, náhrdelníkovité, leknínovité, anemonkovité, kulovité, pivoňkovité a tzv. zvláštnosti. Dále se skupiny dělí podle velikosti květu na obří, velkokvěté, střední, malokvěté a miniaturní. Pro běžné pěstování na zahradě se pokládají za ideální rostliny vysoké kolem jednoho metru, dobře rozvětvené a časně nakvétající.
Jak zajistit pěkné květy u jiřin
Vyšší rostliny vyvazujeme k opoře, např. k tzv. opěrnému kruhu. Jiřiny kromě vyvazování nevyžadují žádnou zvláštní péči. Chceme-li mít květy větší, horní pár postranních pupenů opatrně vyštípneme. Proti chorobám a škůdcům jsou jiřiny značně odolné. Pro dobré kvetení nesmíme rostliny přehnojit dusíkem.
Do vázy řežeme odrůdy s dlouhými stopkami a menšími úbory. Úbory by měly být plně nakvetlé. Řežeme je nejlépe ráno, kdy jsou svěží, a hned stonky ponoříme do vody. Jejich životnost ve váze můžeme prodloužit přidáním výživy pro řezané květiny.
Necháváme-li na zahradě rostliny odkvést, vždy odstraňujeme odkvetlé květy. Zlepšujeme tím nejen estetický vzhled rostlin, ale podpoříme i nasazováním dalších poupat.
Pěstování jiřin
Co s hlízami jiřin na podzim
Se sklizní hlíz jiřin začínáme, jakmile první mrazík ožehne nadzemní část rostlin. Nejprve ostříháme celý keř. Pak hlízy opatrně vyryjeme, očistíme a uložíme do nízkých bedniček. Dosušíme je, aby zatáhl krček hlízy. Postačí je uskladnit na dobu dvou týdnů v suchém bezmrazém prostředí. Po dosušení hlízy uložíme do sklepa s teplotou přibližně 10 °C. Hlízy během uskladnění pravidelně kontrolujeme. Objeví-li se na hlízách plíseň, odstraníme napadenou část a ošetříme dřevěným uhlím nebo fungicidním přípravkem.
Podobné články:
- Chrpinec bělavý Pěstování chrpince bělavého Chrpinec bělavý je 60 až 80 cm vysoká trvalka. Má velké růžově červené květní úbory s bělavými vnitřními kvítky. Rostlinám nejlépe vyhovuje slunné stanoviště se sušší půdou. Svými kořenovými odnožemi se postupně rozrůstá do větší plochy. Podobné články: Jak pěstovat jiřinky Rychlení konvalinek Lewisia v rozmanitých barvách Nevadlec..
- Kopretina velkokvětá (Leucanthemum maximum) Kopretina velkokvětá je rozvětveně trsnatá trvalka, která dorůstá do výšky 50 až 100 cm. Má velké bílé, u některých kultivarů jemně třepenité květy se žlutými středy. Na zahradě se kopretina velkokvětá uplatní ve smíšených trvalkových skupinách jako neutrální doplněk barevně kvetoucích květin. Pěstování kopretiny velkokvěté na zahradě Kopretina velkokvětá vyžaduje..
- Kakost sivý Kakost sivý je trvalka vysoká cca 10 až 15 cm. Pochází horských oblastí středozemí. Kakost kvete od května do srpna. Vysazujeme jej do skalek mezi štěrbiny kamenů. Kakost vyžaduje slunné a teplé stanoviště s písčitou, méně úrodnou půdou. Nevadí mu sušší prostředí. Podobné články: Jak pěstovat jiřinky Rychlení konvalinek Lewisia v..
- Vlčí bob – Lupina Oblíbená trvalka vlčí bob Vlčí bob je lidově nazýván lupina. Vlčí bob má rád slunné, chráněné stanoviště s výživnou vlhčí půdou bez vápníku. Má velké hrozny jednobarevných nebo dvoubarevných květů v různých barvách a jejich kombinacích. Pokud včas odstřihneme stonky s odkvetlým květenstvím, vlčí bob znovu koncem léta rozkvete. Podobné články: Jak pěstovat..