Okrasné dřeviny na podzim – ozdobné plody



Jabloně

Zajímavé svými podzimními plody jsou např. jabloně. Na jejich větvích najdeme spoustu červených, oranžových nebo žlutých jedlých jablíček. Některé kultivary mají i pěkné do červena vybarvené listy.

Jeřáb obecný

Další pestrou paletu plodů má jeřáb obecný se svými drobnými červenými bobulkami. Hodí se i do malých zahrad, protože nezabere mnoho místa. Listy jeřábu se na podzim vybarvují žlutě až oranžovo-červeně. Protože plody původního druhu jsou trpké a nechutné (ptáci je ale s oblibou vyhledávají), je lépe vysadit do zahrady stromy prošlechtěného sladkoplodého jeřábu moravského. Jeho plody mají vysoký obsah vitamínu C a příjemnou sladkokyselou chuť. Protože je velmi otužilý a nenáročný, je vhodné jej pěstovat i v podhorských oblastech, kde se jiným ovocným dřevinám nedaří.

Jeřáb obecný, okrasné dřeviny

Jeřáb obecný, okrasné dřeviny

Hloh, Škumpa

Různé druhy hlohů zdobí na podzim červené kulaté malvičky, často ve velkém množství. Také listy některých druhů se žlutě až oranžově vybarvují. Škumpa orobincová má výrazná palicovitá tmavočervená plodenství. Listy tohoto 3 až 5 metrů vysokého keře nebo stromu se na podzim vybarvují do oranžovo-červena.

Hlohyně šarlatová

Hlohyně šarlatová je keř, který vyniká množstvím oranžově červených, řidčeji i žlutých plodů, které vytrvávají na větvích dlouho do zimy. Tento stálezelený keř se v zahradě uplatní jako solitéra, ve stejnorodých nebo i smíšených skupinách s jinými keři. Může se použít i na volně rostoucí nebo stříhané živé ploty, které jsou díky hustotě a trnitosti neproniknutelnou ochranou zahrady.

Skalník

Drobnými červenými plody jsou jako korálky posety výhony různých druhů stálezelených i opadavých skalníků. Skalníky nižšího vzrůstu se hodí do přenosných nádob, do skalek nebo jako půdní kryt. Vyšší druhy se uplatní jako solitéry nebo v menších skupinách. Velmi pěkně působí skalníky naštěpované na vyšší kmínek, na němž podle kultivaru vytvářejí kulatou nebo převislou korunku.

Skalník, okrasná dřevina

Skalník, okrasná dřevina

Cesmína

Stálezelený dvoudomý keř cesmína obecná dorůstá výšky až 5 metrů. Samičí rostliny mají mezi lesklými ostnitě zubatými, na okrajích zvlněnými listy červené, u některých kultivarů žluté plody. Jsou i odrůdy s listy po okrajích bíle nebo žlutě lemovanými. U méně často pěstované cesmíny přeslenité se listy před podzimním opadem červeně vybarvují. Její četné červené plody působí ozdobně.

Tis červený

Dekorativně také působí červené plody na tmavozelených větévkách samičích rostlin tisu červeného. Jedině tento červený obal plodu není jedovatý, jako celá ostatní rostlina. Aby se vytvořily plody, musí být v zahradě kromě samičích rostlin alespoň jedna rostlina samčí pro nezbytné opylení.

Pámelník, Svída bílá

Bílými kulatými plody jsou na podzim posety větve pámelníku bílého. Tento keř je na stanoviště zcela nenáročný. Vysazuje se jako podrost pod vyšší stromy, ke zpevnění půdy na svazích nebo jako nižší stříhané či volně rostoucí živé ploty. Bílé plody má též svída bílá. Její mladé výhody jsou výrazně červené, což pěkně působí v zasněžené krajině, zvláště v kombinaci se žlutozelenými výhony svídy výběžkaté a sytě zelenými výhony zákuly japonské. U všech těchto druhů kůra starších výhonů hnědne a ztrácí barevný efekt. Proto je třeba k jeho udržení zpravidla vždy po třech letech větve nízko nad zemí seřezávat.






  • Pěstování brslenu křídlatého Brslen křídlatý patří v průběhu roku k celkem nenápadnému keři, který nás ničím nezaujme. Změní se to na podzim, kdy udělá na zahradě velkou parádu díky svým sytě červeným listům. Původ má tento keř v Číně, Koreji a Japonsku. Dekorativně působí nejen listy, ale také výrazné korkovité lišty, široké několik milimetrů. Listy mají..
  • Zapomenuté staré keře Pustoryl (český jasmín, pajasmín) na jaře nádherně voní, dobře se tvaruje do živých plotů. Je nenáročný na údržbu. Svída je opadavý keř, který celou zimu zdobí barevná kůra a plody. Žanovec je keř, který na jaře bohatě kvete. Po odkvětu jsou na rostlině nafouklé lusky, které vydrží až do zimy...
  • Zakládáme vřesoviště Při zakládání vřesoviště nejdříve velmi důkladně odstraníme plevel a všechny zbytky jejich kořenů a oddenků. Ušetříme si tím práci v pozdějším období. Postup zakládání vřesoviště Uděláme terénní úpravy, tj. srovnáme povrch. Položíme vrstvu rašeliny promíchanou se zeminou (nesmí být vápněná) a pískem. Substrát také nesmí přesychat ani v letních vedrech. Alespoň část..
  • Rostliny pro živý plot Buk – v zelenolisté nebo červenolisté formě je vhodný pro zvláště vysoké živé ploty k ochraně proti větru. Dobře snáší vápenaté půdy. Stříhá se v srpnu, případně v únoru. Habr – vhodný pro souvislý živý plot. Vyžaduje vlhčí půdu. Habr roste velmi rychle. Plot z habru může dosáhnout výšky až 2,5 metru. Stříháme jej v srpnu...