Pěstování skleníkových rajčat
Skleníková rajčata nekladou tak vysoké nároky na teplotu jako skleníkové okurky.
Pro dosažení vysokých a brzkých výnosů je ale přesto rozhodující průběh teploty, který je přizpůsoben potřebám rajčat. Několikadenní pokles teplot pod 10 °C vede ke zpomalení růstu a brání oplození.
V době květu a během dozrávání plodů jsou nebezpečné také teploty přes 32 °C, neboť snižují nasazení plodů a mají za následek tvorbu žlutých skvrn na plodech. Skleníky a fóliovníky proto při odpovídající venkovní teplotě hodně větráme.

Pěstování skleníkových rajčat
Jak zalévat rajčata ve skleníku
Pro správný vývoj rostlin a tvorbu plodů skleníkových rajčat je rozhodující zásobování vodou. Rajčata potřebují hojně a především rovnoměrné zásobování vodou, přitom jim však neprospívá vysoká vzdušná vlhkost. Jde tedy o to, zásobit půdu bohatě vodou a zároveň udržovat výpar na pokud možno co nejnižší úrovni. Tohoto dosáhneme pomocí nastýlky půdy organickým materiálem (slámo nebo něčím podobným). Kromě toho se snažíme rostliny při zálivce příliš nepostříkat.
Denní spotřeba vody se pohybuje průměrně okolo 4 litrů na m2. Větší výkyvy v zásobování vodou mohou vést až k popraskání plodů.
Při pěstování skleníkových rajčat pamatujeme na včasné vyvazování a vyštipování. Postranní výhony, zálistky, které vyrůstají v úžlabích listů, je třeba vylamovat, jakmile je lze dobře uchopit. Necháme-li je příliš růst, bude to na úkor hlavního stonku a tvorby plodů. Rostliny nevyvazujeme příliš pevně, aby to nevadilo při tloustnutí stonku. Hlavní výhon zaštípneme tři, maximálně čtyři květenství. Nad posledním květenstvím ponecháme jeden list. Pro tyčková rajčata se skvěle hodí spirálové opěry.
Skleníková rajčata lépe nasadí na plody, když občas zatřeseme jejich květenstvím. Po celou dobu kvetení bychom měli dvakrát až třikrát týdně v poledních hodinách zatřást celou rostlinou, případně každým jednotlivým květenstvím.
Hnojení skleníkových rajčat
Skleníková rajčata, vysazená koncem dubna, by měla v poslední květnové dekádě dostat první dávku hnojiva. Dbáme zejména na správný poměr mezi dusíkem a draslíkem. Přehnojení dusíkem na začátku růstu vede k bujné tvorbě listů a působí nepříznivě na začátek dozrávání. Pro první hnojení volíme vícesložkové hnojivo v kapalné formě. Pamatujeme na to, že rajčata jsou citlivá na chlor.
- Pěstování zeleniny podle klimatických podmínek Pěstování zeleniny je umění, které vyžaduje porozumění nejen zemědělským postupům, ale také místním klimatickým podmínkám. Zahrádkáři a zemědělci se stále více obrací k použití odrůd zeleniny, které jsou speciálně přizpůsobeny konkrétnímu klimatu a prostředí. Tato strategie přináší mnoho výhod, včetně vyšší úrovně úspěšnosti sklizně, lepší odolnosti vůči chorobám a škůdcům..
- Pokroucené listy u cibule sazečky Proč jsou pokroucené listy u cibule Pokroucené listy u mladé cibule sazečky můžou mít dvě příčiny – virové poškození nebo napadení vrtalkou pórovou. Virová žlutá zakrslost se projevuje na listech tak, že jsou vidět zřetelné žluté pruhy a napadeny jsou jen některé rostliny. Cibule napadená virózou je menší. Napadení vrtalkou..
- Jaký je u česneku rozdíl mezi paličákem a nepaličákem? Česnek rozdělujeme na paličák a nepaličák. Jaký je mezi nimi rozdíl a jak je poznáme? Paličák vytváří na vrcholu palici (květenství s květy a pacibulkami), které je nutné odstranit, jinak snižuje výnos. Má velké stroužky, které jakoby směřují ke středu, na pohled je atraktivnější. Nepaličák nevytváří květenství, takže se nevysiluje. Lépe..
- Léto na zahradě – červenec Začínáme sušit rozkvetlé květiny do zimních vazeb. Květy sušíme zavěšené stonky nahoru ve stínu a mírném průvanu. Mezi vhodné květiny na sušení patří: okrasné bodláky, slaměnky, šatery. Ovoce a zelenina v červenci V červenci začínáme sklízet drobné ovoce a peckoviny. Dbáme na to, abychom při sklizni stromy a keře nepoškodili. Rybíz..




