Skleníky na zahradě
Skleník na zahradě vylepší klimatické podmínky, urychlí růst zeleniny a předpěstování sadby květin na záhony nebo do okenních truhlíků.
Zásady při výběru skleníku
Při výběru, nákupu nebo umístění skleníků lze udělat mnoho chyb, které výsledek pěstování negativně ovlivní. Proto je dobré dodržet některé zásady. Nejdříve si dobře promyslíme, které rostliny chceme ve skleníku pěstovat. Některé vyžadují pravidelnou péči a tím pádem i dostatek času. Musíme jim zajistit vydatnou zálivku, větrání, v některých případech i temperování a topení (v zimním období). Důležitá je také velikost skleníku, kterou raději volíme přiměřenou. Doporučená velikost skleníku pro čtyřčlennou rodinu, která si chce sama pěstovat zeleninu, je asi 15 metrů čtverečních.
Jaký vybrat skleník?
Na trhu najdeme rozmanité podoby skleníků, které se liší konstrukcí, materiálem, tvarem a cenou. Nejlevněji nás samozřejmě vyjde domácí výroba, ale do té pouští jen velmi zruční zahrádkáři. Pokud zamýšlíme pěstovat rostliny i v zimě, potřebujeme skleník s kvalitní tepelnou izolací, proto zakoupíme raději profesionální provedení od výrobce.
Všeobecně platí, že dobrý skleník je ten, který propouští co nejvíce světla. Proto sledujeme, zda jsou profily mezi skly úzké. Také si prohlédneme, jak má skleník vyřešen vstup do vnitřních prostor. Počítáme s tím, že je potřeba občas vyměnit zeminu, proto jsou nutné široké vstupní dveře, kterými projedeme i s kolečkem.
Velmi podstatné je také větrání skleníku. Větrání má být umístěno v nejvyšším bodě sedlové střechy. Uvádí se, že na každé 2 metry čtvereční je potřeba 1 větrací okno. Zcela nevhodné je větrání vstupními dveřmi, neboť proudění spodního vzduchu ochlazuje půdu a nepříznivě působí na rostliny.
Skleník si pořizujeme na mnoho let, a tak musí také mnohé vydržet: zvýšenou vlhkost, podzimní prudký vítr, návaly sněhu. Železná konstrukce často trpí korozí, proto dáváme přednost výrobku se žárově pozinkovanými plechy a delší životností. Pokud si skleník zhotovujeme sami, konstrukci před zasklením opatříme dvěma nátěry fermežové barvy – nikdy nepoužíváme barvy obsahující kadmium nebo olovo.
Skleník si pečlivě prohlédneme již v obchodě. Zaměříme se především na zpracování jednotlivých dílů a mechanickou stabilitu (základ má tvořit pevný rám). Obvyklým nedostatkem je netěsnost skleníku, objevují se i mezery mezi střechou a svislými stěnami. Vítr pak díky proudění vzduchu bez problémů způsobí silný průvan, případně vysklení tabulek, podobně jako únik tepla.
- Jak přilákat ptáky do zahrady Pokud chcete přilákat ptáky do zahrady, můžete vyzkoušet několik jednoduchých a účinných metod. Potrava, voda, úkryt Poskytněte jim potravu, zejména v zimě. Instalujte ptačí krmítko nebo rovnou několik krmítek umístěných ve strategických částech zahrady. Naplňte je semeny, ořechy, ovocem nebo sušeným hmyzem. Vybírejte potravu, která je přitažlivá pro různé druhy ptáků...
- Zahrady pro společné aktivity a komunitní zahrady Zahrady jsou tradičně vnímány jako soukromý prostor, ale existuje i trend zaměřený na zahrady pro společné aktivity a komunitní zahrady. Tyto zahrady se stávají místem setkávání, sdílení zkušeností a společné práce. Komunitní zahrady V komunitních zahradách si lidé mohou pronajmout malou plochu, aby si mohli pěstovat své vlastní plodiny. Tyto..
- Jaké vybrat hrábě pro práci na zahradě Hrábě podle druhu půdy Obecně platí, že pro lehké půdy postačí hrábě ze dřeva nebo z lehkého kovu, na těžkých půdách pracujte se železnými hráběmi. Nevýhodou dřevěných hrábí je, že se velmi snadno zlomí. Proto je vhodnější pořizovat raději hrábě z lehkého kovu. Jejich hřeby se sice časem opotřebovávají, přesto však vydrží..
- Kozlíček polní neboli polníček Pěstování kozlíčku polníčku Kozlíček polní je označován také jako polníček. Vysévá se do řádků 12 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň vyséváme koncem července až začátkem srpna, pro zimní a předjarní sklizeň vyséváme koncem srpna nebo na začátku září. Po vzejití polníček vyjednotíme na vzdálenost 3 až..