Skleníky na zahradě
Skleník na zahradě vylepší klimatické podmínky, urychlí růst zeleniny a předpěstování sadby květin na záhony nebo do okenních truhlíků.
Zásady při výběru skleníku
Při výběru, nákupu nebo umístění skleníků lze udělat mnoho chyb, které výsledek pěstování negativně ovlivní. Proto je dobré dodržet některé zásady. Nejdříve si dobře promyslíme, které rostliny chceme ve skleníku pěstovat. Některé vyžadují pravidelnou péči a tím pádem i dostatek času. Musíme jim zajistit vydatnou zálivku, větrání, v některých případech i temperování a topení (v zimním období). Důležitá je také velikost skleníku, kterou raději volíme přiměřenou. Doporučená velikost skleníku pro čtyřčlennou rodinu, která si chce sama pěstovat zeleninu, je asi 15 metrů čtverečních.
Jaký vybrat skleník?
Na trhu najdeme rozmanité podoby skleníků, které se liší konstrukcí, materiálem, tvarem a cenou. Nejlevněji nás samozřejmě vyjde domácí výroba, ale do té pouští jen velmi zruční zahrádkáři. Pokud zamýšlíme pěstovat rostliny i v zimě, potřebujeme skleník s kvalitní tepelnou izolací, proto zakoupíme raději profesionální provedení od výrobce.
Všeobecně platí, že dobrý skleník je ten, který propouští co nejvíce světla. Proto sledujeme, zda jsou profily mezi skly úzké. Také si prohlédneme, jak má skleník vyřešen vstup do vnitřních prostor. Počítáme s tím, že je potřeba občas vyměnit zeminu, proto jsou nutné široké vstupní dveře, kterými projedeme i s kolečkem.
Velmi podstatné je také větrání skleníku. Větrání má být umístěno v nejvyšším bodě sedlové střechy. Uvádí se, že na každé 2 metry čtvereční je potřeba 1 větrací okno. Zcela nevhodné je větrání vstupními dveřmi, neboť proudění spodního vzduchu ochlazuje půdu a nepříznivě působí na rostliny.
Skleník si pořizujeme na mnoho let, a tak musí také mnohé vydržet: zvýšenou vlhkost, podzimní prudký vítr, návaly sněhu. Železná konstrukce často trpí korozí, proto dáváme přednost výrobku se žárově pozinkovanými plechy a delší životností. Pokud si skleník zhotovujeme sami, konstrukci před zasklením opatříme dvěma nátěry fermežové barvy – nikdy nepoužíváme barvy obsahující kadmium nebo olovo.
Skleník si pečlivě prohlédneme již v obchodě. Zaměříme se především na zpracování jednotlivých dílů a mechanickou stabilitu (základ má tvořit pevný rám). Obvyklým nedostatkem je netěsnost skleníku, objevují se i mezery mezi střechou a svislými stěnami. Vítr pak díky proudění vzduchu bez problémů způsobí silný průvan, případně vysklení tabulek, podobně jako únik tepla.
- Jak začít s permakulturou Pokud se chcete začít zabývat permakulturou, existuje několik kroků, kterými můžete začít. Zde jsou: Základy permakultury Získejte základní znalosti o principech permakultury čtením knih, sledováním dokumentů nebo navštěvováním kurzu. Existuje mnoho zdrojů dostupných online i offline. Prozkoumejte své okolí a porozumějte jeho specifikům, klimatu, půdě a přírodním zdrojům. Zjistěte, jakým..
- Jaká půda je vhodná do skleníku Půda ve skleníku Ve skleníku je nutné mít půdu s dostatkem organické hmoty, protože zde budeme nejčastěji pěstovat zeleninu, která je náročná na živiny – např. papriky, okurky nebo rajčata. Snadno může dojít k únavě půdy, což je častý problém starších skleníků. Dochází k jednostrannému vyčerpání půdy vlivem pěstování zeleniny na jednom místě...
- Jak ovlivnit mikroklima zahrady O tom, zda se plodinám na našich záhoncích bude dobře dařit, rozhoduje několik faktorů, které můžeme ovlivnit. Než se pustíme do zakládání záhonů, především zvážíme, jak kvalitní mikroklima na zahradě máme k dispozici. Fouká často na záhony vítr? Pak můžeme záhonům poskytnout ochranu třeba živým plotem, umístěným napříč proti směru nejčastějších..
- Zakládáme ovocnou zahradu Než se rozhodneme založit ovocnou zahradu, měli bychom si rozmyslet, pro kolik osob budeme ovoce pěstovat, zda budeme chtít zajistit celoroční spotřebu nebo pokrýt jen část. Dále uvážíme, zda máme kde ovoce dlouhodobě uschovat tak, aby vydrželo zimní podmínky. V neposlední řadě také zvážíme, zda budeme stačit na každoroční údržbu vzrostlých..