Pěstujeme rajčata

Rajčata potřebují pro úspěšné pěstování záhon v teplé slunečné poloze, chráněné proti studeným větrům. Nejlépe tedy polohu chráněnou např. zdí nebo vyššími rostlinami. Vyžadují úrodnou, dobře propustnou a snadno záhřevnou půdu. Rajčata sázíme teprve tehdy, když nehrozí pozdní jarní mrazíky.

Nejvíce se pěstují hybridní tyčková rajčata. Rajčata sázíme do sponu 50 x 50 cm. Sazenice rajčat se vysazují do jámy cca 25 až 30 cm široké i hluboké. Můžeme přidat zapařenou trávu a trochu cereritu, který přihrneme 5 cm hlíny. Do jámy přidáme opěrné kolíky. Sazenice rajčat sázíme zešikma, aby spodní část stonku byla co nejvíce v zemi a vytvořily se tak další kořeny. Tím se zvýší čerpání vody a živin z půdy. K sazenicím přihrneme zbývající půdu a kolem rostliny vytvoříme misku pro zadržování zálivkové vody.

Aby se kolem sazenice nevytvářel půdní škraloup, přikryjeme toto místo asi 5 cm vysokou vrstvou posečené trávy. Rajčata pravidelně zaléváme, přihnojujeme a vylamujeme zálistky.

Pěstování rajčat

Podobné články:

Léto na zahradě – červen Léto na zahradě – červenec Pěstování papriky Jak pěstovat lilek jedlý Pěstování salátu

• Kteří ptáci bydlí na zahradě Naši pozornost si ptactvo určitě zaslouží. Např. taková sýkorka váží asi sedmnáct gramů, ale za den sní tolik potravy, kolik sama váží. Sýkoří pár, hnízdící dvakrát ročně, spotřebuje 75 kg hmyzu za jeden rok. V zimním období dokáží sýkorky koňadry zlikvidovat 50 až 70 % obalečů jabloňových, takže se červivost plodů..
• Sklízení a skladování mrkve Co potřebuje mrkev Mrkev sklízíme co možná nejpozději, protože až do pozdního podzimu stále dorůstá a snese i slabé mrazíky. Ze země ji vyrýváme pomocí rýče. Uskladnění mrkve Než mrkve uložíme do sklepa, odřežeme nať. Před uložením necháme kořeny několik dnů oschnout na volném místě chráněném před vlhkem. Mrkev ukládáme..
• Pěstování papriky Paprika patří k teplomilné zelenině. Sázíme ji do chráněných oblastí. Má ráda slunečnou polohu a záhřevnou půdu. Sazenice papriky vysazujeme do sponu cca 70 x 40 cm. Záhon může být potažený černou netkanou textilií. U paprik postranní výhony nevyštipujeme jako u rajčat, ale necháváme je růst. Papriku pravidelně zaléváme ke kořenům...
• Mšice – škůdce českých zahrad Jak mšice škodí rostlinám Nejrozšířenějším škůdcem českých zahrad je mšice. Mšice jsou velké 0,5 až 6 mm. Jsou buď okřídlené nebo bezkřídlé. Mšice škodí sáním šťáv. Rostliny navíc reagují na podráždění změnou barvy nebo svinováním a dalšími deformacemi. Mšice rovněž přenášejí virové choroby. Druhy mšic Mšice srstková – napadá srstky..