Mšice – škůdce českých zahrad



Jak mšice škodí rostlinám

Nejrozšířenějším škůdcem českých zahrad je mšice. Mšice jsou velké 0,5 až 6 mm. Jsou buď okřídlené nebo bezkřídlé. Mšice škodí sáním šťáv. Rostliny navíc reagují na podráždění změnou barvy nebo svinováním a dalšími deformacemi. Mšice rovněž přenášejí virové choroby.

Druhy mšic

  • Mšice srstková – napadá srstky a angrešty. Rostlinám se postupně ohýbají listy a vznikají hustá listová hnízda na vrcholcích výhonů. Dospělá mšice je vždy světle zelená a porostlá delšími chloupky.
  • Mšice jabloňová – napadá především jabloně a hrušně, ale i hlohy, mišpule, jeřáby a skalník. Je zelená, vyvolává silné svinování listů a chřadnutí a usychání celých výhonů.
  • Mšice švestková – přezimuje jako vajíčko, v dubnu se z vajíček vylíhnou larvy, dospívají a vytvářejí na rubu lístků švestek, trnek a slív husté kolonie. Napadené listy se jen nepatrně svíjejí na okrajích, výhony ustávají v růstu, zakrňují a zasychají. Plody se vyvíjejí špatně a opadávají.

Jak se zbavit mšic?

V zahradě si se mšicemi dobře poradí slunéčka sedmitečná nebo pestřenky, lidově zvané vosičky. Pokud budeme likvidovat chemicky, musíme počítat s tím, že postřik působí zpravidla dva týdny.

Mšice, škůdci na zahradě

Mšice, škůdci na zahradě







  • Jak bojovat proti krtkům, hrabošům, mšicím a mravencům bez chemie Hraboši Česnekem můžeme zcela úspěšně bojovat proti hrabošům. Stačí jej vysadit do kruhu kolem stromů a milí hraboši ponechají kořenový systém stromů v uctivé vzdálenosti. Hraboši totiž nesnášejí česnekovou vůni. Mšice Máme-li keře silně napadené mšicemi, pomůže koupel, ovšem krátká, v 55 °C teplé vodě. Postižené konce letorostů nebo větví namočíme pokud..
  • Škvoři v zahradě Škvoři v přiměřeném množství jsou v zahradě užiteční, protože požírají mšice, roztoče, živí se nakladenými vajíčky, případně sporami hub. Když se škvoři přemnoží, dokáží zničit mladé lístky a květy mnoha rostlin, např. chryzantém, jiřinek a plaménků. Ekologická likvidace škvorů Vezmeme květináč, který naplníme mechem nebo dřevitou vatou a obrácený jej nasuneme na..
  • Strupovitost jádrovin – nemoc ovocných dřevin Strupovitost jádrovin se projevuje hnědočernými skvrnami na listech a plodech, případně i trhlinami a deformacemi. Účinná prevence proti strupovitosti: Pěstování odrůd rezistentních proti této chorobě. Řezem udržovat korunu stromu světlé a vzdušné, aby po dešti rychleji osychala. Týden před podzimním opadem listí se doporučuje postříkat koruny stromů 5 až 7%..
  • Moniliová hniloba plodů Moniliová hniloba plodů je způsobená houbou Monilinia fructigena. Na jablkách a hruškách poškozených krupobitím, obalečem, vosami nebo jinými škůdci, způsobuje hnědou hnilobu a potom na povrchu soustředné kruhy šedavých výtrusnic. Na poraněných plodech uložených ve sklepě se tato choroba projevuje černou hnilobou a to zpravidla do 14 dnů po uskladnění...