Mšice – škůdce českých zahrad
Jak mšice škodí rostlinám
Nejrozšířenějším škůdcem českých zahrad je mšice. Mšice jsou velké 0,5 až 6 mm. Jsou buď okřídlené nebo bezkřídlé. Mšice škodí sáním šťáv. Rostliny navíc reagují na podráždění změnou barvy nebo svinováním a dalšími deformacemi. Mšice rovněž přenášejí virové choroby.
Druhy mšic
- Mšice srstková – napadá srstky a angrešty. Rostlinám se postupně ohýbají listy a vznikají hustá listová hnízda na vrcholcích výhonů. Dospělá mšice je vždy světle zelená a porostlá delšími chloupky.
- Mšice jabloňová – napadá především jabloně a hrušně, ale i hlohy, mišpule, jeřáby a skalník. Je zelená, vyvolává silné svinování listů a chřadnutí a usychání celých výhonů.
- Mšice švestková – přezimuje jako vajíčko, v dubnu se z vajíček vylíhnou larvy, dospívají a vytvářejí na rubu lístků švestek, trnek a slív husté kolonie. Napadené listy se jen nepatrně svíjejí na okrajích, výhony ustávají v růstu, zakrňují a zasychají. Plody se vyvíjejí špatně a opadávají.
Jak se zbavit mšic?
V zahradě si se mšicemi dobře poradí slunéčka sedmitečná nebo pestřenky, lidově zvané vosičky. Pokud budeme likvidovat chemicky, musíme počítat s tím, že postřik působí zpravidla dva týdny.
Mšice, škůdci na zahradě
Podobné články:
- Co platí na zahradní škůdce? Na zahradní škůdce platí ekologické, biologické a chemické přípravky a také správné postupy při pěstování jednotlivých rostlin. Chemické přípravky by měly být používány až jako druhá volba, když selžou ekologické a biologické cesty vedoucí ke zničení zahradních škůdců. Zkušení zahrádkáři často používají tzv. lapače, lepové desky. Tyto lapače zachycují škůdce..
- Choroby a škůdci česneku Zasychání špiček listů česneku K zasychání špiček listů u rostlin česneku dochází tehdy, když je přílišné mokro, sucho nebo velké výkyvy teplot. Proti tomuto zasychání neexistují žádné ochranné prostředky, pouze prevence ve formě zamezení účinku těchto přírodních nástrah. Virové choroby česneku Česnek se množí výhradně vegetativně, proto velmi často dochází k zamoření..
- Co je hniloba báze? Hniloba báze je choroba rostlin. Příznakem je černání a zahnívání spodku stonku. U pelargonií se tomuto jevu říká červená noha, u zvonků srdéčková hniloba zvonku. Projevem hniloby báze může být také ochablost měkkých listů. Příčinou této choroby je přemokření substrátu, jeho špatná propustnost nebo nedostatečné či ucpané odtokové otvory v květináči...
- Choroby a škůdci slivoní Šarka – nejvážnější choroba slivoní. Některé odrůdy slivoní jsou vůči šarce odolné. Pilatka švestková – způsobuje červivost malých plodů. Obaleč švestkový – způsobuje červivost plodů před dozráním. Červivé plody jsou často napadány moniliovou hnilobou. Mšice – poškozují slivoně a přenášejí šarku. Podobné články: Prevence proti škůdcům a chorobám na zahradě..