Co je zelené hnojení



Zelené hnojení zlepšuje půdu

Zeleným hnojením se nazývá dočasná kultura zcela určitých rostlin.

Během poměrně krátké doby obohatí půdu humusem, přispěje ke zlepšení půdní struktury, půdu odpleveluje, zlepšuje kvalitu písčité půdy, na svazích dokáže ochránit půdu před vodní erozí. Zelené hnojení můžeme použít jako předplodinu a mezikulturu, nebo jako následnou kulturu. Při zakládání nebo rekonstrukci zahrady je metoda zeleného hnojení velmi vhodná.

Zelené hnojení můžeme uplatnit i po raných zeleninách nebo raných bramborách na záhonech, které bychom již jinak do zimy nevyužili. Tam vyséváme zelené hnojení v červenci nebo počátkem srpna.

Podmínkou pro dobrý vývoj zelené hmoty je dostatek vláhy v půdě, dostatek draslíku, fosforu a vápníku. Po zeleném hnojení se vyplatí pěstovat košťáloviny, brambory a kořenovou zeleninu.

Jestliže jsme zelené hnojení použili jako předplodinu, pak hlavní plodinu sázíme nebo sejeme na záhony až 14 dní po zarytí zeleného hnojení.

Co je zelené hnojení

Co je zelené hnojení

Jaké zelené hnojení použít

Pro zelené hnojení se nejvíce hodí tzv. motýlkokvěté rostliny, které obohacují půdu dusíkem pomocí hlízkovitých bakterií na kořenech a svými hluboko jdoucími kořeny půdu drenážují. Měli bychom počítat s tím, že na 1 m² bychom měli vysít např. 25 g hrachu, koňského bobu nebo lupiny, nebo 15 až 20 g vikve nebo 2 g jetele či komonice.

Pro zelené hnojení se také používá hořčice, svazenka, nebo pohanka. Výhodnější než čisté porosty je vysévat směsi uvedených plodin.

Jestliže máme kvalitu půdy díky rozboru, pak můžeme aplikovat na kyselé půdě především lupinu a pohanku.






  • Správné uskladnění brambor V čem a kde skladovat brambory Brambory by neměly být uskladněny v hromadě vyšší jak 80 cm. Větší výška totiž podporuje nežádoucí vznik hnilobných procesů. Uskladňujeme-li větší množství brambor, zhotovíme si speciální bednu, která umožní důkladné větrání (mezi laťkami bednění zachováme 0,5 cm odstup). Skladování brambor v pytlích Rozhodně neuchováváme brambory..
  • Pěstování listové zeleniny Listová zelenina je nedílnou součástí zdravé stravy. Má velkou dietetickou hodnotu, protože listy obsahují vitamíny C a B, karoten a podporují chuť k jídlu. K nejsnadněji pěstované listové zelenině patří hlávkový salát, ledový salát nebo listový salát. Dále pak štěrbák, pekingské zelí, čekanka hlávková, kozlíček polní, špenát zelný, mangold nebo lebeda zahradní...
  • Jak pěstovat okurky Okurky vysazujeme ve vzdálenosti 20 cm, 2 až 3 naklíčená semena do jednoho hnízda. Používáme odrůdy odolné proti plísni okurkové. Místo se semeny přikryjeme bílou netkanou textilií, kterou odděláme, až rostliny vytvoří první pravý lístek. Také můžeme záhon přikrýt černou netkanou textilií, udělat otvory a sazenice vysázet na tuto fólii...
  • Jarní práce na zahradě – duben Růže a dřeviny na jaře Na začátku dubna můžeme růžím oddělat přikopčenou hlínu. Růže, které jsme vysadili na podzim, seřízneme na tři očka, starší můžeme ponechat na 5 až 8 oček. Stromkové růže připevníme k opoře. V dubnu sázíme později rašící opadavé dřeviny, např. dub, skalník, vilín, jehličnany a stále..