Co je zelené hnojení



Zelené hnojení zlepšuje půdu

Zeleným hnojením se nazývá dočasná kultura zcela určitých rostlin.

Během poměrně krátké doby obohatí půdu humusem, přispěje ke zlepšení půdní struktury, půdu odpleveluje, zlepšuje kvalitu písčité půdy, na svazích dokáže ochránit půdu před vodní erozí. Zelené hnojení můžeme použít jako předplodinu a mezikulturu, nebo jako následnou kulturu. Při zakládání nebo rekonstrukci zahrady je metoda zeleného hnojení velmi vhodná.

Zelené hnojení můžeme uplatnit i po raných zeleninách nebo raných bramborách na záhonech, které bychom již jinak do zimy nevyužili. Tam vyséváme zelené hnojení v červenci nebo počátkem srpna.

Podmínkou pro dobrý vývoj zelené hmoty je dostatek vláhy v půdě, dostatek draslíku, fosforu a vápníku. Po zeleném hnojení se vyplatí pěstovat košťáloviny, brambory a kořenovou zeleninu.

Jestliže jsme zelené hnojení použili jako předplodinu, pak hlavní plodinu sázíme nebo sejeme na záhony až 14 dní po zarytí zeleného hnojení.

Co je zelené hnojení

Co je zelené hnojení

Jaké zelené hnojení použít

Pro zelené hnojení se nejvíce hodí tzv. motýlkokvěté rostliny, které obohacují půdu dusíkem pomocí hlízkovitých bakterií na kořenech a svými hluboko jdoucími kořeny půdu drenážují. Měli bychom počítat s tím, že na 1 m² bychom měli vysít např. 25 g hrachu, koňského bobu nebo lupiny, nebo 15 až 20 g vikve nebo 2 g jetele či komonice.

Pro zelené hnojení se také používá hořčice, svazenka, nebo pohanka. Výhodnější než čisté porosty je vysévat směsi uvedených plodin.

Jestliže máme kvalitu půdy díky rozboru, pak můžeme aplikovat na kyselé půdě především lupinu a pohanku.






  • Hnojení rostlin v zahradě Rostliny potřebují ke zdárnému růstu a vývoji devět základních, tzv. biogenních prvků. Potřebu některých z nich mají plně pokrytou z přírodních zdrojů – z půdy a ovzduší. U jiných látek, především u dusíku, fosforu a draslíku a do značné míry i u hořčíku a vápníku, se každoročními sklizněmi, případně jejich vyplavováním vodou do..
  • Zásady pro ptačí krmítka Do krmítka dáváme jen takové množství a druh potravy, které neplesniví a nehnije. Klasické krmítko může mít libovolný tvar i velikost, dbáme jen, aby vletový otvor neměl ostré hrany nebo v něm netrčely hřebíky. Stříšku vyrobíme dostatečně širokou, aby dobře chránila potravu před deštěm a větrem. Krmítko umisťujeme na volné prostranství..
  • Třešně v zahradě Třešně mají lahodnou chuť a jsou jedním z prvních plodů léta. Jsou velmi oblíbené zejména mezi dětmi pro svoji sladkou chuť. Třešně zrají podle odrůdy od konce května do cca poloviny července. Kam zasadit strom třešně Třešně mají rády stanoviště s teplou propustnou půdou s dostatkem vápníku. Nejvhodnější jsou mírné jižní svahy polohy,..
  • Jarní práce na zahradě – duben Růže a dřeviny na jaře Na začátku dubna můžeme růžím oddělat přikopčenou hlínu. Růže, které jsme vysadili na podzim, seřízneme na tři očka, starší můžeme ponechat na 5 až 8 oček. Stromkové růže připevníme k opoře. V dubnu sázíme později rašící opadavé dřeviny, např. dub, skalník, vilín, jehličnany a stále..