Pěstování chřestu

Chřest patří mezi lahůdkovou zeleninu, kterou si můžeme vypěstovat sami na zahrádce. Lidově se chřestu říká špargl.

Rostlina vytváří v zemi dužnaté kořeny, ze kterých vyrůstá dřevnatý oddenek (podzemní stonek) a z jeho vrcholových pupenů nad zemí dužnaté stonky dorůstají výšky až 2 metry. Na nich jsou zakrnělé listy. V květnu chřest kvete v podobě malých žlutozelených květů. Z květů se vytvoří červená bobule, která obsahuje černá semena. Na zimu nadzemní část odumírá.

Z chřestu se konzumují vybělené dužnaté výhonky (chřest bílý) nebo nebělené výhonky (chřest zelený). Chřest je bohatý na vlákninu, vitamíny C, E a minerály, zejména draslík. Působí močopudně, podporuje činnost ledvin.

Pěstování chřestu

Jak pěstovat chřest

Chřest je trvalá rostlina, na jednom stanovišti vydrží více jak 10 let. Vysazujeme jej do hlinitopísčité, dobře propustné půdy. Před výsadbou místo vyhnojíme chlévským hnojem.

Sazenice vysazujeme do brázd hlubokých 30 cm a širokých 30 až 40 cm. Vysazené sazenice chřestu pravidelně okopáváme, zavlažujeme a přihnojujeme dusíkem. Postupně brázdy zahrnujeme. První sklizně chřestu se dočkáme až 3 roky po výsadbě.

Chřest na podzim

Na podzim vyhrabeme odumřelou část a spálíme. Aby chřest přes zimu nevymrzl, chráníme jej vrstvou slámy nebo kůry.

Bílý chřest před sklizní

V březnu vytvoříme na chřestu hrůbky z hlíny a mírně je zatlačíme. Sklizeň začíná v dubnu, jakmile rostoucí výhony začnou nadzvedávat půdu. Výhon vyhrabeme a odřízneme v hloubce asi 25 cm. Hlínu opět urovnáme do hrůbku. Pravidelně prohlížíme a sklízíme výhony až do 20. června. Z jedné rostliny je možné sklidit asi 6 výhonů. Chřest roste rychle, při ideálních podmínkách až 8 cm za den.

Po ukončení sklizně hrůbky rozhrneme a hlínu srovnáme, aby nově narostlé výhony zezelenaly.

Sklizeň zeleného chřestu

Pěstování zeleného chřestu je jednodušší, protože se nemusejí vytvářet hrůbky. Výhonky jsou tenčí.

Podobné články:

Uložení zeleniny v zimě Salát – listová zelenina Jak docílit větších plodů u cibule Jak uchovat úrodu? Rané výsevy zeleniny

• Příprava sušených rajčat Rajčata pěstujeme často a rádi, protože domácí rajče má jinou chuť a aroma, než rajče ze supermaketu. Při přebytku úrody si snadno můžeme rajčata usušit. Nejvíce vhodné jsou datlové odrůdy, které podélně rozkrojíme, u větších plodů ještě rozčtvrtíme. Vyřízneme nebo lžičkou vybereme střední část se semeny. Osolíme, můžeme přidat najemno..
• Pěstování fenyklu sladkého Fenykl sladký je zelenina, která u nás není příliš rozšířená. Používá se k přípravě salátů, může se grilovat nebo dusit. Nejvíce je oblíbený v Itálii. Jedná se jednoletou rostlinu s krátkou vegetační dobou 70 až 100 dní. Listy připomínají kopr, rostlina má anýzovou vůni. Rostlina doroste do výšky až 80 cm. Bílá hlíza,..
• Kozlíček polní neboli polníček Pěstování kozlíčku polníčku Kozlíček polní je označován také jako polníček. Vysévá se do řádků 12 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň vyséváme koncem července až začátkem srpna, pro zimní a předjarní sklizeň vyséváme koncem srpna nebo na začátku září. Po vzejití polníček vyjednotíme na vzdálenost 3 až..
• Pěstování papriky Paprika patří k teplomilné zelenině. Sázíme ji do chráněných oblastí. Má ráda slunečnou polohu a záhřevnou půdu. Sazenice papriky vysazujeme do sponu cca 70 x 40 cm. Záhon může být potažený černou netkanou textilií. U paprik postranní výhony nevyštipujeme jako u rajčat, ale necháváme je růst. Papriku pravidelně zaléváme ke kořenům...