Pěstování chřestu

Chřest patří mezi lahůdkovou zeleninu, kterou si můžeme vypěstovat sami na zahrádce. Lidově se chřestu říká špargl.

Rostlina vytváří v zemi dužnaté kořeny, ze kterých vyrůstá dřevnatý oddenek (podzemní stonek) a z jeho vrcholových pupenů nad zemí dužnaté stonky dorůstají výšky až 2 metry. Na nich jsou zakrnělé listy. V květnu chřest kvete v podobě malých žlutozelených květů. Z květů se vytvoří červená bobule, která obsahuje černá semena. Na zimu nadzemní část odumírá.

Z chřestu se konzumují vybělené dužnaté výhonky (chřest bílý) nebo nebělené výhonky (chřest zelený). Chřest je bohatý na vlákninu, vitamíny C, E a minerály, zejména draslík. Působí močopudně, podporuje činnost ledvin.

Pěstování chřestu

Jak pěstovat chřest

Chřest je trvalá rostlina, na jednom stanovišti vydrží více jak 10 let. Vysazujeme jej do hlinitopísčité, dobře propustné půdy. Před výsadbou místo vyhnojíme chlévským hnojem.

Sazenice vysazujeme do brázd hlubokých 30 cm a širokých 30 až 40 cm. Vysazené sazenice chřestu pravidelně okopáváme, zavlažujeme a přihnojujeme dusíkem. Postupně brázdy zahrnujeme. První sklizně chřestu se dočkáme až 3 roky po výsadbě.

Chřest na podzim

Na podzim vyhrabeme odumřelou část a spálíme. Aby chřest přes zimu nevymrzl, chráníme jej vrstvou slámy nebo kůry.

Bílý chřest před sklizní

V březnu vytvoříme na chřestu hrůbky z hlíny a mírně je zatlačíme. Sklizeň začíná v dubnu, jakmile rostoucí výhony začnou nadzvedávat půdu. Výhon vyhrabeme a odřízneme v hloubce asi 25 cm. Hlínu opět urovnáme do hrůbku. Pravidelně prohlížíme a sklízíme výhony až do 20. června. Z jedné rostliny je možné sklidit asi 6 výhonů. Chřest roste rychle, při ideálních podmínkách až 8 cm za den.

Po ukončení sklizně hrůbky rozhrneme a hlínu srovnáme, aby nově narostlé výhony zezelenaly.

Sklizeň zeleného chřestu

Pěstování zeleného chřestu je jednodušší, protože se nemusejí vytvářet hrůbky. Výhonky jsou tenčí.

Podobné články:

Uložení zeleniny v zimě Salát – listová zelenina Jak docílit větších plodů u cibule Jak uchovat úrodu? Rané výsevy zeleniny

• Alternativní způsoby pěstování zeleniny Pěstování zeleniny je stále populárnější, ale mnoho lidí má omezený prostor a zdroje. Alternativní způsoby pěstování zeleniny se stávají stále více oblíbenými jako řešení pro ty, kteří nemají tradiční zahrady. Květinová a zeleninová zahrada v jednom Jednou z možností je tzv. květinová zahrada. Tento způsob pěstování kombinuje květiny a zeleninu..
• Jak umístit zeleninu ve skleníku? Nejčastěji se ve skleníku pěstuje paprika, okurky, rajčata, brzy na jaře listový salát. Bohužel každá zelenina má jiné nároky na podmínky. Např. rajčata potřebují suchý vzduch a nižší teploty, na rozdíl od paprik, které snesou vlhko a velké teplo. Z tohoto důvodu je potřeba ve skleníku pěstovat jen druhy zeleniny se..
• Rozmístění zeleniny na záhonech aneb jak využít záhony po celý rok Při sázení zeleniny na záhony je třeba dodržovat zásady správného střídání plodin – dosáhneme tím zdravé zeleniny bez škůdců. Jaká jsou pravidla pro střídání plodin? Všechny rostliny vyžadují ke správnému růstu živiny, ale liší se v nárocích na jejich množství. Např. na záhonech vyhnojených kravským hnojem můžeme pěstovat zelí, květák, kapustu,..
• Jarní košťálová zelenina Z jarních košťálovin se v zahradách tradičně pěstují kedlubny, zelí, kapusta, brokolice a květák. Nároky na půdu Košťálová zelenina má na kvalitu půdy značné nároky. Nejlépe se jí daří na středně těžké, propustné, humusem a živinami bohaté půdě. Nejvyšší požadavky na živiny má květák, nejméně náročná je kapusta. Vysazování košťálové zeleniny K výsadbě..