Pěstování ve fóliovníku

Co pěstovat ve fóliovníku?

Fóliovník poslouží již v březnu k rychlení salátů, cibule, ředkviček a brukví. V polovině května v něm můžeme pěstovat rajčata, papriky a okurky.

Ve fóliovníku se za slunečného dne rostliny rychle zahřívají, v noci se pak ochlazují. Proto jsou vyšší nároky na zálivku a výživu rostlin.

Jak postavit fóliovník

Stavba fóliovníku není náročná. Většinou je konstrukce tvořená plastovými nebo kovovými trubkami. Pro lepší odvod vody je vhodná sedlová střecha. Prověšená fólie se může za deště naplnit vodou a vytrhnout se z konstrukce. Na obě strany ve štítech je nutné zabudovat větrací otvory. Tyto otvory necháváme v letních vedrech neustále otevřené. Fóliovník musí být ukotven k zemi a jeho výška musí dosahovat alespoň 180 cm.

Pěstování ve fóliovníku, skleníku a pařeništi

Podobné články:

Pěstování v pařeništi Pěstování ve skleníku Jak založit pařeniště Kam postavit skleník? Obloukové skleníky z polykarbonátu

• Kompostování a recyklace odpadů v zeleninové zahradě Práce v  zeleninové zahradě je nejen o pěstování chutných plodů, ale také o péči o půdu a životní prostředí kolem nás. Kompostování a recyklace odpadů jsou klíčové prvky udržitelného zemědělství, které nejenže snižují zátěž skládek, ale také přispívají k bohatším a živějším půdním podmínkám. Jak efektivně využívat kompostování a recyklaci..
• Jak začít s permakulturou Pokud se chcete začít zabývat permakulturou, existuje několik kroků, kterými můžete začít. Zde jsou: Základy permakultury Získejte základní znalosti o principech permakultury čtením knih, sledováním dokumentů nebo navštěvováním kurzu. Existuje mnoho zdrojů dostupných online i offline. Prozkoumejte své okolí a porozumějte jeho specifikům, klimatu, půdě a přírodním zdrojům. Zjistěte, jakým..
• Květopas jabloňový – škůdce Škůdce květopas jabloňový Květopas jabloňový je dalším nepříjemný nájemník našich zahrad. Začíná se objevovat v době květu jabloní. Že květopas na jabloních bydlí, poznáme tak, že se některá poupata nerozvinou, zůstanou uzavřená a získají rezavě hnědou barvu. Larvy se kuklí uprostřed těchto zaschlých květů, teprve potom z nich vylétnou dospělí..
• Mšice – škůdce českých zahrad Jak mšice škodí rostlinám Nejrozšířenějším škůdcem českých zahrad je mšice. Mšice jsou velké 0,5 až 6 mm. Jsou buď okřídlené nebo bezkřídlé. Mšice škodí sáním šťáv. Rostliny navíc reagují na podráždění změnou barvy nebo svinováním a dalšími deformacemi. Mšice rovněž přenášejí virové choroby. Druhy mšic Mšice srstková – napadá srstky..