Rozmístění zeleniny na záhonech aneb jak využít záhony po celý rok



Při sázení zeleniny na záhony je třeba dodržovat zásady správného střídání plodin – dosáhneme tím zdravé zeleniny bez škůdců.

Jaká jsou pravidla pro střídání plodin?

Všechny rostliny vyžadují ke správnému růstu živiny, ale liší se v nárocích na jejich množství. Např. na záhonech vyhnojených kravským hnojem můžeme pěstovat zelí, květák, kapustu, pekingské zelí, pór, celer, mangold, okurku, rajče, tykev, lilek, meloun nebo papriku. O těchto zeleninách se mluví jako o plodinách první tratě.

Na stejném záhonu druhým rokem pěstujeme kořenovou petržel, mrkev, ředkvičky, černý kořen, červenou řepu, ředkve, cibuli, česnek, salát, kedlubnu špenát. To jsou plodiny druhé tratě.

Třetím rokem se na záhonu bude dařit plodinám třetí tratě, čili luskovinám – ty jsou na hnojení skromnější. Luskoviny jako fazol, hrách nebo bob navíc půdu obohacují o dusík, tzn., že po nich lze velmi dobře pěstovat většinu zeleniny.

Jaká jsou pravidla pro pěstování zeleniny

Obecně platí, že na stejném záhonu bychom neměli pěstovat stejné plodiny po sobě, tzn. ředkvičku po ředkvičce, cibuli po cibuli, atd. Neměli bychom také pěstovat po sobě na stejném místě ani rostliny sobě příbuzné, tedy cibuli po česneku, květák po kapustě nebo rajčata po bramborách. Tyto plodiny totiž zpravidla čerpají živiny z půdy v podobném poměru a jsou napadány stejnými chorobami a škůdci. Např. plíseň bramborová napadá brambory a rajčata.

Abychom využili záhony po celou sezónu, rozdělujeme zeleninu na předplodiny, hlavní plodiny a následné plodiny.

Vhodné předplodiny

  • Ředkvička, salát, jarní ředkev, vodnice, přezimující česnek, přezimující špenát, přezimující salát, polníček, hrách nebo kedluben.

Vhodné následné plodiny

  • Přezimující cibule, přezimující česnek, přezimující špenát, pekingské zelí, hrách, keříčkový fazol, karotka, podzimní špenát, hlávková čekanka, fenykl, salát.




  • Pěstování okurek ve skleníku Aby okurky ve skleníku dobře rostly, dbáme na pravidelné zavlažování a na regulaci teploty vzduchu. Teplota ve skleníku Maximální teplota pro zdárný růst okurek je 32 °C, zatímco v nočních hodinách je minimum 16 až 18 °C. Teplotní výkyvy mimo toto rozmezí způsobuje zastavení růstu rostlin. V malých sklenících a fóliových krytech..
  • Jaká půda je vhodná do skleníku Půda ve skleníku Ve skleníku je nutné mít půdu s dostatkem organické hmoty, protože zde budeme nejčastěji pěstovat zeleninu, která je náročná na živiny – např. papriky, okurky nebo rajčata. Snadno může dojít k únavě půdy, což je častý problém starších skleníků. Dochází k jednostrannému vyčerpání půdy vlivem pěstování zeleniny na jednom místě...
  • Jaký je rozdíl mezi ředkvičkou a ředkví Společnými znaky pro ředkvičku a ředkev jsou štiplavá chuť, nízký obsah kalorií, přírodní antibiotikum a vysoký obsah vitamínu C. Ve stravování je využíváme jako rychlou svačinu nebo do salátů. Ředkvičky se využívají jako první jarní zelenina k detoxikaci organizmu po zimě. Ředkvička Ředkvička má většinou kulovitý tvar, velikost cca 3 cm..
  • Jak pěstovat okurky Okurky vysazujeme ve vzdálenosti 20 cm, 2 až 3 naklíčená semena do jednoho hnízda. Používáme odrůdy odolné proti plísni okurkové. Místo se semeny přikryjeme bílou netkanou textilií, kterou odděláme, až rostliny vytvoří první pravý lístek. Také můžeme záhon přikrýt černou netkanou textilií, udělat otvory a sazenice vysázet na tuto fólii...