Jaký je rozdíl mezi ředkvičkou a ředkví



Společnými znaky pro ředkvičku a ředkev jsou štiplavá chuť, nízký obsah kalorií, přírodní antibiotikum a vysoký obsah vitamínu C.

Ve stravování je využíváme jako rychlou svačinu nebo do salátů. Ředkvičky se využívají jako první jarní zelenina k detoxikaci organizmu po zimě.

Ředkvička

Ředkvička má většinou kulovitý tvar, velikost cca 3 cm nebo podlouhlý tvar. Daří se jí v lehčí, kypré, na humus bohaté půdě s dostatkem živin. Vegetační doba ředkvičky je 32 až 45 dní. Po vzejití ředkvičku jednotíme na 3 až 4 cm. Důležité je pravidelné zavlažování, aby nedocházelo k praskání bulviček.

Ředkvička

Ředkvička

Ředkvičku používáme zasyrova do salátů, předkrmů a pomazánek. Tepelně upravenou ředkvičku přidáváme do polévek nebo jako přílohu k masu.

Ředkev

Ředkev je větší než ředkvička, má podlouhlý nebo kulovitý tvar. Pěstujeme ji v lehčí, humózní, písčitohlinité půdě. Lze ji pěstovat i v chladných polohách.

Ředkev

Ředkev

Ředkev konzumujeme za syrova nastrouhanou v salátu, nebo tepelně upravenou jako příloha k masu nebo v polévce.





  • Jak správně plánovat umístění plodin na záhonech Správné plánování umístění plodin na záhonech je klíčovým krokem k dosažení úspěšné a produktivní zahrádky. Každá rostlina má své specifické potřeby vzhledem k slunečnímu svitu, prostoru, vodě a sousedství s jinými plodinami. Rotace plodin Rotace plodin je důležitou strategií, která zabraňuje vyčerpání půdy a snižuje riziko výskytu škůdců a nemocí...
  • Ekologické zahrady a udržitelné zemědělství Ekologické zahrady a udržitelné zemědělství jsou důležitou součástí ochrany naší planety. Když se rozhodneme vytvořit zahradu, můžeme přispět k ochraně přírody tím, že se zaměříme na ekologické praktiky a udržitelné zemědělství. Ekologická zahrada Jedním z nejdůležitějších kroků při vytváření ekologické zahrady je používání organických hnojiv a pesticidů, které minimalizují negativní..
  • Jak používáme organická hnojiva Pro správné používání organických hnojiv dodržujeme následující zásady: Dobře uleželý chlévský hnůj zarýváme do půdy počátkem podzimu, a to do hloubky 10 až 15 cm, aby jej půdní bakterie mohly přes zimu rozložit. Málo kvalitní slamnatý hnůj nejprve zkompostujeme se zemí a použijeme po roce, až uzraje. Kvalitní kompost postačí..
  • Pěstování ve skleníku Pěstování ve skleníku vyžaduje zajištění pravidelné zálivky, větrání, temperování ale i topení. Skleník nám umožní dosáhnout lepších pěstebních výsledků než ve volné přírodě. Při plánování skleníku myslíme na to, že zelenina potřebuje co nejvíce světla. Proto by měly být nosné profily mezi skly úzké. Vstupní dveře do skleníku volíme široké..