Jaký je rozdíl mezi ředkvičkou a ředkví

Společnými znaky pro ředkvičku a ředkev jsou štiplavá chuť, nízký obsah kalorií, přírodní antibiotikum a vysoký obsah vitamínu C.

Ve stravování je využíváme jako rychlou svačinu nebo do salátů. Ředkvičky se využívají jako první jarní zelenina k detoxikaci organizmu po zimě.

Ředkvička

Ředkvička má většinou kulovitý tvar, velikost cca 3 cm nebo podlouhlý tvar. Daří se jí v lehčí, kypré, na humus bohaté půdě s dostatkem živin. Vegetační doba ředkvičky je 32 až 45 dní. Po vzejití ředkvičku jednotíme na 3 až 4 cm. Důležité je pravidelné zavlažování, aby nedocházelo k praskání bulviček.

Ředkvička

Ředkvičku používáme zasyrova do salátů, předkrmů a pomazánek. Tepelně upravenou ředkvičku přidáváme do polévek nebo jako přílohu k masu.

Ředkev

Ředkev je větší než ředkvička, má podlouhlý nebo kulovitý tvar. Pěstujeme ji v lehčí, humózní, písčitohlinité půdě. Lze ji pěstovat i v chladných polohách.

Ředkev

Ředkev konzumujeme za syrova nastrouhanou v salátu, nebo tepelně upravenou jako příloha k masu nebo v polévce.

Podobné články:

Pěstujeme rajčata Škůdci a choroby košťálové zeleniny Co s hořkou okurkou? Další ošetřování záhonů s vysetou kořenovou zeleninou Pěstování salátovek a nakládaček

• Jak pěstovat zeleninu ve skleníku aneb co byste měli vědět, než si skleník pořídíte Pěstování vlastní zeleniny ve skleníku je v dnešní době in. Rostliny ve skleníku mají vyšší nároky na půdy, hnojení, zalévání i větrání. Odměnou nám bude vlastní zelenina od brzkého jara až do pozdního podzimu. Skleníky jsou určené k urychlení růstu zeleniny zejména brzy z jara a na podzim, dokáže zabránit působení nepříznivých klimatických podmínek...
• Sníh na zahradě Sníh představuje přirozenou ochrannou pokrývku pro všechny rostliny, které zůstanou přes zimu pod širým nebem, neměli byste jej proto nechávat ležet bez užitku na zahradních pěšinách. Sníh z cestiček a podobných míst prokáže dobré služby, když ho přenesete na obdělávanou půdu. Prašan se hodí především jako ochranná pokrývka na stále zelené..
• Špenát zelný Špenát zelný patří mezi listovou zeleninu. Má vysoký obsah karotenu a také kyseliny šťavelové, kvůli které je nutné do pokrmu přidání mléka pro neutralizaci. Špenát není vhodný pro osoby trpící tvorbou oxalátových kamenů. Pěstování špenátu Špenát sejeme do řádků 15 až 20 cm vzdálených od sebe. Pro podzimní sklizeň sejeme..
• Višně v zahradě Višně jsou kyselejší jak třešně. Dozrávají asi o 14 dní později jak třešně, tzn. Od poloviny června až do konce července podle druhu. Kam zasadit strom višně Višně jsou oproti třešním na výběr stanoviště méně náročné. Snesou i sušší půdu. Kvetou později než třešně, proto většinou odolají lépe nepřízni počasí...