Pěstování pivoněk na zahradě

Pivoňky patří k nejkrásnějším kvetoucím rostlinám časného léta.

Pivoňka lékařská

Pivoňka lékařská pochází z jižní a jihovýchodní Evropy, Malé Asie a Arménie, kde se objevovala především na zarostlých skalách. Dřevité druhy z jihovýchodní Asie byly v císařských zahradách pěstované již v 3. tisíciletí před n. l. Latinský název získala od boha lékařství Paiona (Apollóna), který pivoňku používal k zmírňování porodních bolestí bohyň. Od pradávna byla uctívána pro své ochranné síly.

Rozkvetlá pivoňka

Sázení a přesazování pivoněk

Pivoňky sázíme koncem léta na slunné záhony s výživnou půdou. Nesmíme je sázet příliš hluboko, jinak by nekvetly. Proto mají být pupeny na kořenovém krčku nejvýše 3 cm pod povrchem půdy. První rok po výsadbě je přes zimu chráníme proti větším mrazům. Pivoňkám vyhovuje, když je nepřesazujeme, ale ponecháme na jednom stanovišti deset i více let. Množíme je dělením starších trsů nebo kořenovými řízky.

Poupata pivoňky

Pivoňky vyžadují kyprou a humózní půdu, proto je můžeme obložit vyzrálým kompostem, který pak lehce zapravíme do půdy. Zejména v období letních veder nesmíme zapomenout na dostatek vláhy.

Pivoňka jako léčivka

• Semena kousky kořene lze využít k výrobě amuletů nebo náhrdelníků, svého majitele pak chrání před zlomyslností, zlem i šílenstvím. Pro tyto účely se zásadně sbírají v noci.

Pivoňka

• Lidoví léčitelé používají červené korunní plátky z plně rozvinutého květu. Ty se rychle usuší, aby neztratily svoji barvu.
• Dále se využívá kořen, který se ze země vykopává na jaře a semena, která se sbírají v září.
• Látky obsažené v pivoňce nejsou zcela neškodné, proto je třeba užití pivoňky k léčebným účelům konzultovat s lékařem.

Podobné články:

Pivoňka bělokvětá Floxy – Plamenky Třapatka Sullivantova – Rudbeckia Sullivantii Řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina) Pěstování orlíčků

• Drobnokvěté chryzantémy Drobnokvěté chryzantémy patří mezi nejpozději a také nejkrásněji kvetoucí trvalky. Mají květy jednoduché, poloplné i plné ve všech barvách kromě modré. Jsou velmi vhodné do kytic, které dlouho vydrží ve váze. Pěstování drobnokvětých chryzantém Jsou poměrně otužilé a na stanovišti vydrží několik let. Zimu lépe přečkají, když jim stonky ponecháme..
• Zvonek prostřední (Campanula medium) Pěstování zvonku prostředního Zvonek prostřední je 70 až 90 cm vysoká dvouletka s velkými bílými, růžovými nebo tmavofialovými zvonkovitými květy. Sazenice se vysazují na záhony počátkem září na vzdálenost 40 až 50 cm. Uplatní se jednotlivě nebo ve skupinách na smíšených květinových záhonech, jako solitéra v trávníku nebo vysazený před keři. Květy..
• Škůdci muškátů Mšice napadají vrcholky rostlin a sají z nich šťávu. Muškáty pak hůře rostou a deformují se. Molice se také mohou na muškátech objevit, zejména v zimě ve vytápěných prostorách. Molice jsou uchycené na spodní straně listů, které v důsledku jejich sání žloutnou a zasychají. Muškáty můžou také napadnout štítenky, které svým sáním způsobují..
• Velkokvětý plamének – Clematis Pěstování plaménků Velkokvěté plaménky patří na našich zahradách k nejoblíbenějším popínavým dřevinám. Aby plaménky bohatě kvetly, potřebují úrodnou humózní a propustnou půdu na slunném stanovišti. Současně je však nutné, aby spodní část rostliny, tzv. krček, byl zastíněný proti jižnímu slunci. Na zastínění podsazujeme nízkými keři nebo polštářovitými trvalkami, např. floxy. Stříhání..