Jaká půda je vhodná do skleníku

Půda ve skleníku

Ve skleníku je nutné mít půdu s dostatkem organické hmoty, protože zde budeme nejčastěji pěstovat zeleninu, která je náročná na živiny – např. papriky, okurky nebo rajčata.

Snadno může dojít k únavě půdy, což je častý problém starších skleníků. Dochází k jednostrannému vyčerpání půdy vlivem pěstování zeleniny na jednom místě. Dalším problémem je výskyt půdních patogenů, díky nimž dochází k úhynu rostlin.

Jaká půda je vhodná do skleníku

Prevencí před těmito problémy je odstraňování všech zbytků rostlin na konci sezóny, včetně kořenů. Účinné je vápnění půdy dusíkatým vápnem. Dalším možným preventivním opatřením je výměna půdy do hloubky cca 35 cm.

V případě přetrvávajících problémů s půdou můžeme pěstovat roubovanou zeleninu, která je naroubovaná na podnožích rezistentních vůči půdním patogenům. Možné je také pěstování zeleniny v nádobách nebo vacích – musíme dávat pozor na přeschnutí zeminy.

Podobné články:

Pěstování ve fóliovníku Jak založit pařeniště Skleníky na zahradě Jak vysévat semínka a semena Jak pěstovat zeleninu ve skleníku aneb co byste měli vědět, než si skleník pořídíte

• Rok v zeleninové a ovocné zahradě – ČERVENEC Jezírka na zahradě v červenci Vodní nádrže na zahradě se často stávají líhněmi komárů, kteří za letních večerů nepříjemně trápí celé okolí. Nejlepší ochranou proti nim je těsně přiléhající poklop, jímž nádrže přikryjete. Stálou přítomnost komářích larev, nebo když nemůžete nádrž z jakéhokoliv důvodu zakrýt, vyřešte tak, že nádrž před novým..
• Rok v zeleninové a ovocné zahradě – ÚNOR Práce na zahradě v únoru Při mírném únorovém počasí je třeba průběžně kontrolovat sklep. Aby zelenina a ovoce neshnili, pravidelně větráme a přebíráme poškozené plody. Koncem února můžeme dát naklíčit brambory. Umístíme je na světlé místo při teplotě kolem 13°C. Také začínáme sázet první zeleninu do pařenišť a skleníků. Cibuli..
• Zásady pro ptačí krmítka Do krmítka dáváme jen takové množství a druh potravy, které neplesniví a nehnije. Klasické krmítko může mít libovolný tvar i velikost, dbáme jen, aby vletový otvor neměl ostré hrany nebo v něm netrčely hřebíky. Stříšku vyrobíme dostatečně širokou, aby dobře chránila potravu před deštěm a větrem. Krmítko umisťujeme na volné prostranství..
• Pěstování papriky Paprika patří k teplomilné zelenině. Sázíme ji do chráněných oblastí. Má ráda slunečnou polohu a záhřevnou půdu. Sazenice papriky vysazujeme do sponu cca 70 x 40 cm. Záhon může být potažený černou netkanou textilií. U paprik postranní výhony nevyštipujeme jako u rajčat, ale necháváme je růst. Papriku pravidelně zaléváme ke kořenům...