Pěstování slivoní



Kde vysazovat švestky

Slivoním se nejlépe daří v polohách od 300 do 500 metrů nad mořem. Mají rády středně těžké půdy s větší vlhkostí.

Slivoně vysazujeme v zahradě na vzdálenost nejméně 5 metrů, podle vzrůstnosti dané odrůdy. Dřevo slivoní je křehké, při velké úrodě a za větru může dojít k vylomení větve. Z tohoto důvodu vhodně tvarujeme korunu stromu. Slivoně většinou kvetou a plodí na krátkých plodonosných větévkách vyrůstajících na dvouletém dřevě. Některé odrůdy plodí i na jednoletých výhonech.

Odrůdy slivoní

U odrůd slivoní si všímáme zejména:

  • Kdy je doba sklizně a jaká je využitelnost v domácnosti
  • Nároky na stanoviště
  • Prostorové možnosti zahrady a vzrůstnost stromu
  • Zda je odrůda samosprašná nebo cizosprašná, případně zda je v okolí opylující odrůda
  • Zda je odrůda náchylná k virové chorobě šarce

Stříhání slivoní – zmlazování

Slivoň zmlazujeme, zejména stárnoucí koruny s nepatrnými ročními přírůstky. Zmlazujeme do 2 až 3–letého dřeva. Na konci zkrácené větve má zůstat tažná větévka. Hluboké zmlazení slivoně nesnášejí.

Sklízení plodů slivoní

Plody slivoní sklízíme cca 3 až 4 dny před konzumací. Mají mít typickou barvu a chuť, ale ještě tuhé, aby se případnou dopravou neomačkaly.

Pěstování slivoní

Pěstování slivoní






  • Praktické rady pro uskladnění ovoce a zeleniny Jak skladovat ovoce a zeleninu Ovoce a zeleninu nikdy neskladujeme ve stejném prostoru. Mohlo by dojít k tomu, že některé druhy nežádoucím způsobem ovlivní chuť a vůni druhů jiných. Jestliže jsme uložili společně např. jablka a brambory, může se zvýšit klíčivost brambor. Brzy opadané ovoce Ovoce, které příliš brzy opadá..
  • Pěstování třešní Třešně jsou naše nejranější domácí ovoce, proto se těší velké oblibě. Nevýhodou třešní je, že je mají rádi také červi. Červivost třešní Červivost třešní způsobují bílé larvy malé pestré mouchy vrtule třešňové. Hnědé kukly přezimují v půdě pod stromy, v květnu se z nich líhnou mouchy, jejichž samičky kladou vajíčka do plodů poloraných..
  • Jeřáb moravský Jeřáb moravský patří k netradičnímu ovoci pěstovanému v našich zahradách. Lze jej pěstovat až do nadmořské výšky 1200 metrů. Jeho plody mají sladkou chuť, jsou červené barvy a zrají od konce srpna do poloviny září. Plody obsahují množství vitamínu C a proto se někdy označují jako citron severu. Podobné články:..
  • Strupovitost jádrovin – nemoc ovocných dřevin Strupovitost jádrovin se projevuje hnědočernými skvrnami na listech a plodech, případně i trhlinami a deformacemi. Účinná prevence proti strupovitosti: Pěstování odrůd rezistentních proti této chorobě. Řezem udržovat korunu stromu světlé a vzdušné, aby po dešti rychleji osychala. Týden před podzimním opadem listí se doporučuje postříkat koruny stromů 5 až 7%..