Moniliová hniloba plodů

Moniliová hniloba plodů je způsobená houbou Monilinia fructigena. Na jablkách a hruškách poškozených krupobitím, obalečem, vosami nebo jinými škůdci, způsobuje hnědou hnilobu a potom na povrchu soustředné kruhy šedavých výtrusnic. Na poraněných plodech uložených ve sklepě se tato choroba projevuje černou hnilobou a to zpravidla do 14 dnů po uskladnění.

Preventivní opatření proti moniliové hnilobě

Proti monilióze, která se vyskytuje každoročně (v závislosti na počasí), je nutné uplatnit následující preventivní opatření:

• Průběžně likvidovat napadané plody, nenechávat je pod stromy.
• Odstraňovat ze stromů a pálit mumifikované plody a napadené usychající větévky.
• Nepěstovat náchylné odrůdy s řidší dužninou.
• Chránit stromy proti obalečům, vosám, škvorům, atd.
• Použít chemickou ochranu.

Podobné články:

Meruňky – moniliový úžeh květů, tzv. spála Choroby a škůdci slivoní Ořechy – choroby a škůdci, sklizeň a uskladnění Strupovitost jádrovin – nemoc ovocných dřevin Moniliový úžeh květů – nemoc ovocných dřevin

• Další choroby máty Mátu v našich zahrádkách mohou ničit škůdci, např. mandelinka mátová nebo může dojít k napadení chorobou, nejčastěji padlím. Padlí Padlí vytváří bělavý povlak na listech máty. Převážně až v druhé polovině prázdnin za teplého slunečného počasí, když se začnou v noci vyskytovat silnější rosy a zvyšuje se relativní vzdušná vlhkost, objevuje se..
• Mšice – nezdolný zahradní škůdce Mšice jsou nejčastějším zahradním škůdcem rostlin. Rychle se množí, a navíc přenášejí choroby. Při silném napadení přestávají rostliny růst a deformují se. Ochrana před mšicemi Na menší zahradě, kde se ještě příliš nerozmnožily, můžete z biologických řešení zkusit použít výluh z kopřiv nebo tabáku. Po postřiku je potřeba rostliny opláchnout vodou. Při..
• Jak bojovat proti krtkům, hrabošům, mšicím a mravencům bez chemie Hraboši Česnekem můžeme zcela úspěšně bojovat proti hrabošům. Stačí jej vysadit do kruhu kolem stromů a milí hraboši ponechají kořenový systém stromů v uctivé vzdálenosti. Hraboši totiž nesnášejí česnekovou vůni. Mšice Máme-li keře silně napadené mšicemi, pomůže koupel, ovšem krátká, v 55 °C teplé vodě. Postižené konce letorostů nebo větví namočíme pokud..
• Škůdci muškátů Mšice napadají vrcholky rostlin a sají z nich šťávu. Muškáty pak hůře rostou a deformují se. Molice se také mohou na muškátech objevit, zejména v zimě ve vytápěných prostorách. Molice jsou uchycené na spodní straně listů, které v důsledku jejich sání žloutnou a zasychají. Muškáty můžou také napadnout štítenky, které svým sáním způsobují..