Jaké rostliny pěstovat v jezírku?
Kdy vysazovat vodní rostliny
Nejvhodnější doba pro výsadbu rostlin do jezírka je od května do srpna. Rostliny většinou vysazujeme do košíků, máme pak snadnější možnost je vyzvednout a přesadit. Rostliny volíme podle funkce, kterou mají v jezírku plnit.
Lekníny
Lekníny patří k nejoblíbenějším vodním rostlinám. Jsou důležité pro udržení čisté vody, omezují růst řas. Vysazujeme je do košíků s těžkou hlinitou zeminou, nepoužíváme substráty s obsahem rašeliny. Po vysazení překryjeme obsah zeminy štěrkem.
Vodní rostliny
Okraje jezírka zvýrazní kombinace pobřežních rostlin, jejichž horní části jsou pod vodou, kořeny musejí být ve vodě. K nejznámějším patří bujně rostoucí puškvorec obecný – kosatcovitá tráva se vztyčenými listy. Vzpřímené jasně zelené vejčité listy a světle růžové květy má žabrik jitrocelový, kterému pravidelně odstraňujeme uvadlé květy, aby se nevysemeňovaly. Šmel okyčnatý má růžovočervené květy se žlábkovitými listy. Jasně žlutými květy kvete blatouch bahenní a dobře se mu daří v malých skupinách na kraji rybníka. Různé druhy kosatců se hodí vysazovat kolem okrajů jezírka, kde vytvářejí kulisu bohatě zelených listů a jasně zbarvených květů všech odstínů. Při okraji vyniknou plazivé rostliny lobelka šarlatová, máta vodní nebo vachta trojlistá. K dalším vodním rostlinám patří kejklířka, pomněnka bahenní, modráska srdčitá, pryskyřník velký, orobinec nejmenší nebo rozrazil potoční.
Okysličovací rostliny
Důležitou roli hrají okysličovací rostliny, které sice nevypadají přitažlivě, ale o to jsou významnější. Jejich listy sehrávají životně důležitou roli při okysličování a udržování čistoty vody. Navíc poskytují rybám kyslík a úkryt. Vstřebávají škodlivé minerály a oxid uhličitý. K okysličovacím rostlinám patří bahnička jehlovitá, pramenička obecná, žebratka bahenní, stolístek vodní, rdest, pryskyřník vodní nebo bublinatka obecná.
Vodní rostliny pro velké rybníky
Kolem velkého rybníka vyniknou tyto vodní rostliny: udatna dvoudomá nebo parota, dále stálezelená kapradina jelení jazyk, čechrava, řeřišnice luční, šáchor, tužební jírovitý, denivka, bohyška s levandulově modrými květy, kosatec sibiřský, vrbina penízková, kyprej vrbice, úpolín evropský atd.
- Kde a jak používáme pergoly aneb způsoby využití pergol Druhy pergol Pergoly pro posezení – vytvářejí pocit klidu a soukromí ve vybrané části zahrady, kde nás ochrání před sluncem. Střešní pergoly – nahrazují přírodní prostředí na plochých částech střech nebo velkých balkónech ve městech. Vchodové pergoly – zvýrazňují vstup do domu. Pergolové brány – vyznačují branku v oplocení, nebo slouží..
- Léto na zahradě – červen Kvetoucí cibuloviny pozvolna dokvétají, rané jsou již zatažené. Cibulovinám odlamujeme semeníky, aby se cibule nevysilovali. Na záhonech po zatažených cibulovinách vysazujeme mělce kořenící letničky. Keře průběžně zaléváme a přihnojujeme. Stříháme živé ploty a keře. Růže a trvalky v červnu U růží odstraňujeme odkvetlé květy, které odstřihujeme. Nenecháváme vyvíjet šípky, květina..
- Předzahrádka u domu Předzahrádka většinou vytváří první názor o domu a jejich majitelích. Oplocení domu navazuje na celkovou architekturu, ať již jde o materiál, barevnost nebo členění. Příliš vysoké a masivní ploty vytváří bariéru mezi předzahrádkou a ulicí. Vysoké oplocení je podstatné především ve velmi frekventovaných ulicích jako bariéra proti hluku a prachu...
- Růže svraskalá Pěstování růže svraskalé Růže svraskalá je nenáročná a v zahradách se používá většinou na volně rostoucí živé ploty nebo jako půdní kryt nerovného terénu. Šípky obsahují velké množství vitamínu C. Jak zpracovat šípky? Můžeme je zpracovat na marmeládu, nebo z nich udělat víno, případně usušit na čaj. Šípky jsou velké, zploštěle kulovité...